Děkuji. Já jsem velmi rád, že tato Poslanecká sněmovna zažívá velmi odvážná vystoupení, a pan kolega Nečas se velmi odvážně vyjádřil o našich bankách. Musím říci, že velmi lituji toho, že ODS neměla podobnou odvahu v době, kdy rozhodovala o tom, co se v těchto bankách bude dít v době, kdy tam vláda měla většinový podíl, v době, kdy vláda rozhodovala o složení managementu, v době, kdy vláda ODS mohla ovlivnit, jestli v těchto bankách existují vnitřní kontrolní systémy, či zda tam vnitřní kontrolní systémy neexistují. Velmi mě mrzí, že ODS neměla odvahu zprivatizovat banky včas, dříve než tam vznikly náklady, které posléze musely být hrazeny a musí být hrazeny i v příštích letech.
        Myslím si, že je velmi odvážné, jestliže ODS kritizuje bankovní socialismus. Myslím si, že si všichni vzpomeneme na roli, kterou hráli někteří lidé přímo spojení s ODS, jako byl pan Salzmann, který byl dlouhé roky v čele Komerční banky. Byla to takzvaná zlatá léta Komerční banky, která byla potom velmi zajímavě vyčíslena v bilanci Komerční banky, když se Komerční banka privatizovala a kdy se zjišťovalo, jaké je portfolio Komerční banky. Jenom pro připomenutí - pan Salzmann poté za odměnu za své velmi dobré účinkování v čele Komerční banky v takzvaných zlatých letech Komerční banky dostal nominaci ODS do Senátu a zastupoval ODS, tuším, dva roky v Senátu České republiky. Všechno to byla odměna za jeho velmi dobré fungování v čele Komerční banky v dresu ODS. A my ještě dnes toto jeho velmi dobré fungování platíme a budeme ho bohužel platit ještě v příštích letech.
        Naštěstí minulá vláda sociální demokracie v čele s Milošem Zemanem měla odvahu banky zprivatizovat. Minulá vláda je zprivatizovala dobře. Svědčí o tom současná situace našeho bankovního sektoru, který je velmi stabilním bankovním sektorem, a je to bankovní sektor, který začíná také významně přispívat do státního rozpočtu.
        A tady bych chtěl poukázat na jeden velmi zajímavý paradox. Když pan kolega Nečas tady velmi odvážně tepal naše banky, říkal, že tato vláda je vládou bankéřů, pak ten koncept, který ODS včera představila, navrhuje, aby tyto banky nadále platily pouze 15procentní daň ze svých příjmů. To znamená, pan poslanec Nečas navrhuje v materiálu své politické strany výrazně snížit daně, to znamená, podporuje to, aby tyto banky mohly své zisky používat podle svého uvážení a mohly vyplácet daleko větší dividendy, než je tomu dnes, nebo kdy tomu bude poté, kdy bude realizován reformní koncept, který navrhuje, aby se po třech letech tato daň snížila na 24 %. Ten rozdíl mezi tím, jak budou daněny banky a jiné podnikatelské subjekty, bude daleko větší, když si uvědomíme, že ODS současně s tím svým návrhem na zavedení 15procentní daně navrhuje zrušení reinvestičního odpočtu, navrhuje zrušení investičních pobídek, koneckonců navrhuje přehodnocení celé řady jiných daňových úlev, které mohou využívat především firmy výrobního charakteru, firmy, které zaměstnávají větší počet lidí a které samozřejmě nejsou atraktivní pro banky.
        Já si troufám tvrdit, že ta reforma ODS, tak jak byla předložena, je právě reformou zejména pro naše banky, které na ní vydělají přirozeně v příštích letech nejvíce. To je skutečností a ta čísla hovoří naprosto jasně. Takže skutečně obdivuji odvahu kolegy Nečase zde tepat banky, přístup vlády k bankám ve světle těch návrhů, které ODS včera představila.
        Jinak musím říci, že mě vystoupení kolegy Nečase a některá jiná vystoupení skutečně otevřela oči. Ano, vypadá to, že ODS je skutečně stranou pro dolních deset milionů občanů. To se ukazuje zejména na návrhu zavést rovnou 15procentní daň. Rovná 15procentní daň neznamená jenom zrušení celé řady odečitatelných položek, jako například odečitatelná položka na dítě nebo odečitatelná položka pro lidi, kteří se snaží postarat o svoji budoucnost tím, že dneska si spoří na penzijním připojištění. Ale znamená to také fantastickou dotaci nejvyšším příjmovým skupinám. Jestliže zavedeme rovnou 15procentní daň, znamená to, že ty nejvyšší příjmové skupiny, to je multimilionáři v České republice, kteří dnes platí 32procentní daň, budou v příštích letech, pokud ODS prosadí svůj koncept, platit daně o více než polovinu nižší. To je fantastický dárek nejenom bankám, ale i těm nejbohatším příjmovým skupinám v České republice. A já věřím, že ten návrh, který ODS představila, u těchto příjmových skupin zaznamená velmi výrazný úspěch, protože sníží daně o více než polovinu a zruší odečitatelné položky pro rodiny s dětmi. To je skutečně velmi zajímavý návrh a velmi zajímavý nápad.
        Z toho návrhu, který ODS včera představila a který prezentuje jako svoji alternativu k těm návrhům, se kterými přichází současná vláda, tak musím říci, že ten návrh je zajímavý zejména v tom, že on pokud jde o otázky, které by mohly být byť jen náznakem nějakým způsobem nepopulární, tak se těmto otázkám zcela přirozeně vyhýbá, mlží v nich a je v této oblasti naprosto nekonkrétní. Myslím si, že to je naprosto legitimní přístup opozice. Opozice by nebyla opozicí, pokud by se nesnažila prezentovat pouze populární návrhy a o těch nepopulárních návrzích by taktně nemlčela. Přesně tak se chová ODS. ODS prezentuje pouze populární návrhy a ty nepopulární návrhy si nechává pro sebe a říká, že tyto návrhy představí až po parlamentních volbách, až bude mít vládní odpovědnost, kdy bude nucena definovat podrobnosti svého reformního plánu. Ale já si myslím, že je potřeba se podívat i na tuto oblast, o které ODS mlčí, a o tom, co by bylo nutné realizovat v případě, že by ODS měla možnost přistoupit ke svému reformnímu scénáři.
        Ačkoliv tady představitelé ODS kritizovali růst mandatorních výdajů, pak jejich návrhy neobsahují jediný recept na snižování těchto mandatorních výdajů. Pouze obecně hovoří o potřebě reforem, hovoří o nich skutečně velmi obecně na úrovni volebního programu, ale není tam jediný konkrétní koncept. Pokud by tam jediný konkrétní koncept figuroval, pak by se ODS přirozeně vystavovala riziku, že tyto její návrhy budou kritizovány, protože to budou návrhy nepopulární.
        Ten návrh ODS je atypický také v tom ohledu, že na rozdíl od všech reformních scénářů, které se realizovaly v uplynulých letech a realizují v těchto letech v jednotlivých evropských zemích, tak neobsahuje žádné návrhy na skutečné úspory. Je to velmi zvláštní, přicházet s návrhem na reformu veřejných rozpočtů, která by měla dokonce v konceptu ODS za sedm let zcela zastavit zadlužování a vyrovnat všechny rozpočty, nejenom rozpočet státní, ale i rozpočty obecní, a současně nenavrhnout jedinou korunu úspor.
        Pokud se podíváme na to, co ODS navrhuje v oblasti úspor, tak jsou to úspory, které jsou ryze populistického charakteru a nepřináší skutečné úspory. Snížení počtu poslanců nebo zavedení bezplatné funkce senátora může působit jistě velmi populárně a líbivě, ale přinese to úspory v řádech desítek milionů korun. Žádné skutečné úspory, které by měly vliv na možné zbrzdění růstu veřejného dluhu, tyto návrhy nepřinášejí.
        Koncept, který ODS představila, na který tady její představitelé dnes také velmi často odkazují, je jednoznačně nevyvážený, a pokud by se realizoval, tak povede k daleko většímu prohloubení problémů našich veřejných rozpočtů a pravděpodobně by znamenal výrazné osekání veřejných služeb, znamenal by výrazné osekání objemu sociálních výdajů, který je dnes poskytován a který bude poskytován i na základě reformního konceptu, se kterým přichází tato vláda.
        Domnívám se, že ta diskuse, tak jak se zatím vyvíjí, je velmi zajímavá, protože ji občané budou mít možnost konfrontovat s přístupy různých politických stran a budou moci zvažovat i varianty, které jsou na stole pro případ, že ten koncept, který je vyvážený, který je sociálně odpovědný, tato vláda nebude mít možnost v Poslanecké sněmovně prosadit. Z toho hlediska ta diskuse je užitečná, ale myslím si, že bude více užitečnější, pokud se soustředí na konkrétní návrhy, které jsou zde na stole, a pokud o nich povedeme věcnou diskusi.
        Mám pocit, že i když to k tomu velmi často směřuje, toto není debata v rámci bodu vyslovení důvěry vládě České republiky, toto je debata nad konkrétním praktickým návrhem na to, jak velmi rychle, už v příštím roce, zpomalit tempo zadlužování České republiky a prosadit celou řadu pozitivních ozdravných trendů, které v české ekonomice, v české rozpočtové sféře, v českém veřejném sektoru nutně potřebujeme. (Potlesk v části sálu.)
        ***