Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní poslankyně, vážení poslanci, možná že se mnohým z vás zdá nepatřičné, že vystupuji právě k novele zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní. Zdánlivě to nepatří do mé kompetence, ale opravdu jen zdánlivě. Jedním z motivů, pro které jsem vstoupila do politiky, bylo přispět k proměně stávajícího systému sociálních služeb na systém moderní péče, jaký je už dávno běžný v zemích kolem nás.
        ***
        Ve stávajícím systému, tak jak je dnes nastaven, jsou lidé s postižením, lidé bezmocní, staří, ale také třeba i lidé i po úrazech zbavováni možnosti volby a v důsledku toho své lidské důstojnosti a svých práv. Právo nebýt zbaven domova, právo svobodně si vybrat službu, kterou potřebuji, právo žít v prostředí, které si zvolím, patří k důstojné lidské existenci. Setkávám se s tím, že lidé, kterých se tento problém aktuálně netýká, mají sice na obecné úrovni porozumění, ale v okamžiku, kdy se dostanou k detailu, nechápou, v čem problém spočívá. Ani oni by však nechtěli v případě úrazu anebo jakékoli jiné nehody skončit v ústavu, ztratit domov a nemít možnost vybrat si, co sami potřebují. Tím se dostávám právě k projednávané novele zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní.
        Je nepochybně dobré, že se dle principu subsidiarity a v návaznosti na decentralizaci veřejné správy peníze začínají dostávat na místo, kde se o věcech rozhoduje a kde se realizují. Problém sociální oblasti nastává ale v okamžiku, kdy se finanční prostředky na služby sociální péče rozpustí do daňových výnosů krajů dříve, než vznikne toužebně očekávaný zákon o sociálních službách, který by měl zavést možnost rovného přístupu k různým typům služeb.
        Pokud bychom schválili novelu zákona tak, jak je navržena, prakticky zavřeme možnost reformy financování sociálních služeb, a tím i reformu samu. V současné době se na sociální služby vynakládá z různých titulů asi 10 mld. Kč. A tyto peníze spotřebovává asi 250 tisíc uživatelů služeb. Financování probíhá prostřednictvím institucí. V novele zákona o rozpočtovém určení daní se navrhuje z této sumy rozpustit do daňových výnosů krajů 25 %. To znamená, že v případě změny způsobu financování sociálních služeb, a to na systém financování prostřednictvím samotných uživatelů, bude k dispozici pouhých 7,4 mld. Kč. A to je velmi podstatný rozdíl.
        Podotýkám, abych snad nebyla špatně pochopena, že tu nejde o podezření, že by snad kraje s finančními prostředky na sociální služby nehospodařily dobře, ale pro reformu sociálních služeb tyto prostředky budou chybět, protože žádný dodatečně přijatý zákon nemůže krajům přikázat změnu systému hospodaření s jejich daňovými výnosy. Dříve než bude moci proběhnout veřejná a odborná diskuse o příští podobě sociálních služeb, bude z finančních důvodů jakákoli šance na změnu znemožněna. Oddělením čtvrtiny finančních prostředků na poskytováních sociálních služeb zůstane zakonzervována současná síť kamenných ústavů a dosavadních služeb. Dokud to nebude zákonem stanoveno, bude kraj nakládat s penězi po svém a bude na rozhodnutí krajských politiků, jak bude o potřebné postaráno.
        I když samozřejmě lze předpokládat, že většina ze současných zastupitelů zajistí z výnosů daní dobré fungování služeb, nemusí to navíc platit ve všech krajích a nemusí to platit po dalších volbách. Proto vás prosím, abyste svým hlasováním podpořili pozměňovací návrh pana poslance Ostrého, který navrhuje, aby prostředky, které jsou ve státním rozpočtu určeny k financování zřizovatelské funkce krajů na zařízení sociálních služeb, zůstaly i nadále součástí státního rozpočtu a do doby přijetí nového zákona o sociálních službách byly krajům poskytovány jako účelová dotace. Tento pozměňovací návrh nevznáší žádný nárok na státní rozpočet.
        Děkuji za pozornost a pochopení.