Vážený pane předsedo, vážená vládo, milí kolegové a kolegyně. Dovolte, abych zde v tuto pozdní hodinu zmínil pouze jeden aspekt naší debaty, a to je oblast zahraniční politiky, protože nejenom dnes, ale i v minulém týdnu bylo řečeno, že tato vláda škodí nejenom doma, ale i v zahraničí. Čili ve zkratce, podívejme se, jak je to s tou zahraniční politikou.
        A začněme u Slovenska. Jak vypadají vztahy se Slovenskem? Jsou nejlepší, jaké jsme kdy měli. Za posledních pět let premiéři, ministři, dvakrát ročně se navštěvují, ty vztahy jsou velmi hluboké, velmi přátelské, velmi úzké. Jaké byly tyto vztahy, když zde vládla ODS, když zde vládl Václav Klaus? Premiéři obou zemí, jak víme, spolu nemluvili, oni se nenavštěvovali. Oni akorát bez souhlasu obyvatelstva, bez souhlasu Čechů, bez souhlasu Slováků, bez referenda rozdělili československý stát. (Potlesk v levé části sněmovny.) Takové byly vztahy mezi Čechy a Slováky za doby vlády ODS.
        Posuňme se k dalšímu sousedu, a to je Německo. Nedávno zde byl na návštěvě spolkový kancléř Schröder a nejenom on, ale i mnozí pozorovatelé, mnozí novináři, němečtí novináři, prohlásili, že tyto vztahy jsou nejlepší, jaké kdy v historii byly. Zase - jaké byly tyto vztahy, když zde vládla ODS, když byl předsedou vlády Václav Klaus? Václav Klaus jako předseda vlády České republiky nikdy nedostal od Helmuta Kohla oficiální pozvání k návštěvě Německa. A takové byly česko-německé vztahy za vlády ODS.
        Podíváme-li se do Polska, podíváme-li se do Rakouska, opět zjistíme, že za poslední rok, a nejenom poslední rok, ty vztahy se velmi zlepšily, ty vztahy dnes jsou bezproblémové, a pokud jde o Rakousko, je to hlavně zásluhou této vlády.
        Vezmeme-li si naše sousedy jako celek, to znamená tu takzvanou visegrádskou čtyřku. Jak to bylo za vlády ODS? Žádná visegrádská čtyřka neexistovala, protože ODS nechtěla spolupracovat se svými sousedy.
        A dnes nám ODS bude vyprávět, jak nedostatečně Česká republika hájí své národní zájmy. S kým by chtěla ODS hájit své národní zájmy, když se není schopna domluvit ani se svými sousedy?
        Přejděme krátce na další země. Česká republika má dnes velmi úzké, velmi silné vztahy s Velkou Británií, s Francií, se zeměmi Beneluxu, s mnoha dalšími zeměmi. Jak ukázala nedávná návštěva premiéra Špidly do Spojených států, Česká republika má skvělé vztahy s jedinou supervelmocí na světě, se Spojenými státy. Co by za to mnohé vlády, mnozí prezidenti evropští například dali, aby se jim dostalo takové přijetí v Bílém domě, jako se dostalo premiérovi této země.
        Od Spojených států a Kanady se přesuňme k Severoatlantické alianci. Česká republika je již čtyři roky členem Severoatlantické aliance. A jak ty čtyři roky ukázaly, je členem velmi spolehlivým, velmi silným, a stačí se na to zeptat jakékoli členské země. Až pojedete příště do Bruselu, zeptejte se na to. Ale vy jste obvinili tuto vládu, tuto sněmovnu, nebo část této sněmovny, že nedostatečně hájí zájmy České republiky v Bruselu, jak jste řekli, že spíš hájí zájmy Bruselu v České republice.
        Čili připomeňme si, jak to bylo se vstupem České republiky do Evropské unie, jak to bylo s přípravou na tento vstup. Od roku 1998 za vlády Miloše Zemana Česká republika krok za krokem se připravovala na vstup. Vzpomeňme si na těch 30 kapitol, vzpomeňme si na ty desítky a stovky zákonů, na tu tzv. legislativní smršť, která se projednávala i na půdě této sněmovny. Každý měl možnost se k tomu vyjádřit. Každý měl možnost ovlivnit tvorbu těchto zákonů, a to i Občanská demokratická strana. Pokud vím, mnoho jste toho, kolegové, neovlivnili, kolegové z občanské strany, a moc návrhů jste nepodali.
        ***
        Kritika se vznesla též za takzvanou evropskou ústavu, za Konvent. Ale vezměme si - kdo zastupoval Českou republiku na tomto Konventu! Byl to zástupce Ministerstva zahraničí, byl to zástupce Senátu a byl to zástupce Poslanecké sněmovny. Ne této, ale té předchozí. A za Poslaneckou sněmovnu tam byl kolega Zahradil z Občanské demokratické strany. Vzpomeňme si na dobu před několika měsíci, jak kolega Zahradil zastupoval zájmy České republiky na Konventu. Jako jediný ze všech konventistů, jako malý pubertální kluk se sebral a odjel domů! Tak kolega Zahradil zastupoval zájmy České republiky v Evropské unii! (Spontánní potlesk poslanců ČSSD.) Kolega Zahradil, ač vyslán touto sněmovnou, dodnes neměl odvahu, dodnes neměl tu slušnost, aby přišel před tuto sněmovnu a vysvětlil jí své ostudné chování. Kolega Zahradil a jeho druzi budou obviňovat vládu, že brání diskusi na téma evropské ústavy! Tato sněmovna ještě čeká na omluvu kolegy Zahradila.
        Tolik k tomu bodu, který jsem chtěl zmínit, to znamená zahraniční politika.
        Na závěr ještě jednu poznámku. Být v opozici znamená načerpat síly. Načerpat síly personálně, načerpat síly programově. To, co Občanská demokratická strana předvádí programově, to je zoufalství a bůh nedej, aby tato strana někdy vyhrála volby. Personálně - k tomu se nebudu vyjadřovat.
        Ale abych nezapomněl ani na naše kolegy z levé strany politického spektra. (Předseda Lubomír Zaorálek: Klid prosím, kolegové vlevo. - Veselost v sále.) Já v poslední době získávám takový dojem, že Komunistická strana Čech a Moravy hraje roli takového poslušného psíka, takového poslušného pudla Občanské demokratické strany. (Smích.) Jak Občanská demokratická strana píská, tak česko-moravští komunisté skáčou. Když Občanská demokratická strana zapískala "budeme volit Klause", česko-moravští komunisté zvolili Klause. Když Občanská demokratická strana zapíská, aby komunisté byli proti evropské ústavě, česko-moravští komunisté jsou proti evropské ústavě. Až Občanská demokratická strana zítra zapíská, aby komunisté hlasovali proti této vládě, komunisté tak znova učiní. Zítřek ukáže, zda mám pravdu, či nemám, zda se mýlím, či nemýlím.
        Děkuji za pozornost. (Projevy nevole a podpory. Potlesk koaličních poslanců.)