Děkuji. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, v tuto pozdní večerní hodinu se omezím jenom na několik, dá se říci stručných a závěrečných, poznámek.
        ***
        Poznámka první. Opět jsme zde slyšeli z úst představitelů ODS, že ODS v podstatě žádnou evropskou ústavu, ústavní smlouvu nechce, že ji Evropa nepotřebuje a není to vlastně nic nového. On to i vyjádřil svým postojem na Konventu kolega Zahradil. On to koneckonců tento týden řekl čestný předseda a prezident republiky Václav Klaus, bylo to toto pondělí, také slovy, že vlastně Evropa žádnou ústavu nepotřebuje, že žádnou ústavu nechce. A proč vlastně ODS se evropské ústavy nebo vůbec evropské integrace tolik bojí? On to kdysi vyjádřil také nyní čestný předseda ODS Václav Klaus svým výrokem, že my se v Evropě rozpustíme jako cukr v čaji. - V kávě, napovídá mi kolega Zahradil. Ono je to trošku jedno, jestli v čaji, nebo v kávě, ale princip je stejný. Princip je, že ODS se evropské integrace bojí, protože si nevěří. Nevěří si jako strana a nevěří si jako - má-li mluvit ústy české společnosti, českého národa - stát.
        Důvod zde dnes opět padl, a podíváme-li se na vystoupení např. kolegy Fajmona, tak řekl, že máme nízký koaliční potenciál. Tento nízký koaliční potenciál je podle něj a podle ODS z toho důvodu, že jsme malí, že nejsme tak velcí, jako je Francie, Německo, Itálie, Velká Británie. Jenže když se podíváme do Evropy, podíváme se na Evropu těch pětadvaceti, tak si můžeme položit otázku, proč stejné obavy nevyslovuje např. Finsko, Švédsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko, Irsko, Portugalsko, Řecko, Malta, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko a prostě další země, které v Evropské unii již buď jsou, anebo které se do Evropské unie chystají. Když se podíváme na pětadvacítku, tak zjistíme, že pouze sedm zemí - konkrétně velká čtyřka, Španělsko, Polsko plus Holandsko - jsou svým počtem obyvatelů větší, než jsme my. Já se ptám, a neptám se jenom kolegů z ODS, ale možná by to stálo za širší veřejnou debatu, proč vlastně ODS se evropské integrace tolik bojí, když se jí nebojí 16 nebo 17 dalších zemí.
        ODS ústy svých představitelů zde víceméně řekla, že ústavu nepotřebujeme, že ústavu nechtějí, ale nepředkládají žádnou alternativu. Kdyby alternativa byla, nebo kdyby ji měli, tak zase kolega Zahradil by ji už představil na Konventu. Jenže on ji tam nepředstavil, on ji nepředstavil od té doby a my jsme žádnou alternativu k evropské ústavě neslyšeli ani dnes. Pokud alternativa k evropské ústavě existuje, pokud je to něco jiného než žádná ústava, nechť s tím jdou kolegové z ODS ven.
        Já bych se ale vrátil k pozici koaliční vlády, protože na rozdíl od naší opozice tři strany vládní koalice jsou strany proevropské. Jejich postoj se jasně odráží v našem stanovisku, které zde bylo prezentováno. Stanovisko, se kterým jsme šli do zahájení Mezivládní konference, stanovisko, se kterým premiér a vládní delegace pojede zítra do Říma, a toto stanovisko, aniž bych šel do nějakých podrobností, odpovídá plně zájmům České republiky jako střední země a plně také odpovídá zájmům Evropy. To znamená Evropy jako kontinentu, Evropy jako entity, která, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, soupeří o svůj vliv s ostatními částmi světa, ať je to uskupení na severoamerickém kontinentu, ať je to rodící se uskupení ve východní Asii. Mohli jsme si všimnout např. tzv. obchodní války mezi USA na straně jedné a Evropou na straně druhé. Myslí si kolegové, že bez evropské integrace, že bez evropské spolupráce, že bez společné zahraničněobchodní politiky by jednotlivé státy, ať to jsou státy sebesilnější, jako je Francie, SRN, Velká Británie, že by byly schopny vůči Spojeným státům prosadit takový výsledek, jako jsou schopny prosadit společně? Já si to nemyslím.
        To je jeden příklad. Z tohoto důvodu usilujeme o to, aby se Evropa postupně integrovala, postupně se integrovala tam, kde je potřeba, tam, kde nám to také vyhovuje jako České republice, a z tohoto důvodu bych chtěl popřát premiérovi a jeho vládní delegaci šťastnou cestu do Říma, úspěch v Římě, úspěch nejenom pro Českou republiku, ale také úspěch pro integrující se Evropu. Děkuji za pozornost.