Hezké dopoledne. Vážená vládo, milé kolegyně, kolegové, důvodem, proč vystupuji v obecné rozpravě ve druhém čtení, je vývoj, ke kterému došlo od prvního čtení. Vzhledem k tomuto vývoji chci říci jednu zásadní poznámku.
        Původní novela byla předložena jako harmonizační a to, co vzešlo z kolodějských ujednání a následně jako reakce na tato ujednání, mě vede k závěru, že daňová politika této vlády - a to je důležitá součást reformy veřejných financí - je sérií jedné velké improvizace. Pokud si vezmete samotnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty, jistě si vzpomenete, že již při parlamentním tisku 205 byl slibován komplexní návrh daňového zákona a že dílčími novelami se řeší jen nezbytné technické změny, popřípadě změny vyvolané harmonizací naší legislativy. Tehdy posloužil pan poslanec Kraus k tomu, že se na poslední chvíli do tohoto zákona vsunula celá řada podstatných změn, které rozhodně neměly pouze harmonizační charakter. Nyní tímto nástrojem bylo koaliční jednání a to, že výsledek koaličních jednání byl vzápětí podroben kritice, a to z vlastních koaličních řad - a nemám na mysli jen poslance sociální demokracie - ukazuje, do jaké míry je koncepce promyšlená, do jaké míry je jasno od sepsání a přijetí vládního prohlášení. A zdá se, že jasno není v mnohém, dokonce někteří skeptici by mohli říci, že snad v ničem.
        Pokud jde o efekt navrhovaných opatření, která bychom měli projednat v rámci druhého čtení, je třeba především podtrhnout to, že sbližování sazeb, a to takové sbližování, které vede vlastně k růstu nepřímých daní, nebylo vůbec v programu sociální demokracie. Marně jsem to tam hledal, dokonce jsem tam spíše našel myšlenku opačnou, to znamená, že ve vztahu přímých a nepřímých daní strana sociálně demokratická dávala přednost snížení zátěže obyvatelstva prostřednictvím nepřímých daní. Jestli někteří představitelé sociální demokracie nalezli koncept, jak nepřímé daně obyvatelstvu v konkrétní sociální situaci České republiky neškodí, je to možná zajímavý objev, ale zapomněli to sdělit vlastním spolustraníkům a také vlastním poslancům své politické frakce.
        ***
        Pokud jde o cenový efekt navrhovaných opatření, původní novela hovořila o jednom až dvou procentech nebo procentních bodech růstu cenové hladiny. Snížení základní sazby z 22 na 19 %, což lze uvítat, i když je to snížení velice malé, tak nemusí vést a v řadě případů také nepovede ke snížení cenové hladiny, protože když už se výrobci v té cenové hladině zabydlí a pokud nejsou vystaveni konkurenčnímu tlaku, a to v řadě případů nebude, tak si to prostě promítnou do marže. Čili ten cenový efekt v průměru - hovoříme o průměru - nebude snižující, ale zvyšující.
        Pokud jde o vztah k Evropské unii, k již zmiňované harmonizaci, je třeba říci, že v řadě států Evropské unie se možnost zařadit výrobky a služby do snížení sazeb bohatě využívá, bohatěji než u nás, a to když si připomeneme, že snížená sazba plní především sociální funkci, tak dokonce se to využívá i v takových zemích, které rozhodně nejsou v tak zapeklité sociální situaci, jako je Česká republika. Možná že by se měli autoři této předlohy daleko více zamyslet nad tím, jestli evropská legislativa by nemohla být uplatňována ve volnějším duchu, jestli příloha příslušné směrnice Evropy k dani DPH nám neumožňuje pracovat s některými položkami s daleko větší sociální citlivostí, a možná že i debata o takzvané mezisazbě mohla být využita k zaparkování tam položek, které sice nechceme mít v té nejnižší sazbě, ale ve vztahu k prostředí, které v Evropě máme, by například takové položky, jako je internet, telekomunikační služby atd., mohly být ve snížené sazbě, to znamená, že by na tom mohly být lépe, než jak je navrhováno.
        Pokud jde o často zmiňovaný prorůstový efekt těchto daňových změn, domnívám se, že je zcela mimo mísu. Mělo by se promyšleně vycházet z toho, že nejenom daně jsou součástí konkurence, a pokud jde o daně, tak bychom měli vycházet z určité srovnatelné metodiky a převést ty údaje na určitý ukazatel řekněme efektivní daňové zátěže. S těmito ukazateli běžně odborné firmy pracují; škoda že s nimi není pracováno ani zde ve sněmovně.
        Sociální dopad jsem již zmiňoval, ale připomenul bych, že sociální dopady jsou především diferencované. Jestliže máme domácnosti s různou sociální úrovní, s různou mírou sociálního zabezpečení, je třeba také vzít v potaz, že to bude mít i různý dopad na rodinné rozpočty, a opatření, které je hodnoceno jako fiskálně neutrální, tedy neutrální na půdě státního rozpočtu, rozhodně nebude neutrální ve vztahu k rozpočtům domácností. A je třeba říci, že to neřeší ani slibované kompenzace, které navíc ve vztahu k domácnostem, které nevychovávají malé děti, jako např. domácnosti důchodců, nelze uspokojit jednorázovou kompenzací. Spíše by bylo dobré slyšet od vlády závazný slib, jak bude probíhat valorizace v oblasti důchodového zabezpečení.
        Hovořil jsem o improvizaci, hovořil jsem o tom, že to není promyšlená změna, a proto by se vůbec nic nestalo, kdyby tento zákon tady nebyl. Přesto se klub KSČM pokusí korigovat předložený návrh a chce jít i za rámec korekcí, které vznikly jako reakce na kolodějské ujednání. Podrobné pozměňovací návrhy samozřejmě načtu v podrobné rozpravě, jenom bych si neodpustil poznámku, že se v parlamentním tisku, který shrnul přijaté pozměňovací návrhy v rozpočtovém výboru, neobjevila tak důležitá věc, jako je právě příloha tohoto zákona, což svědčí o tom, v jakém chaosu a na poslední chvíli tento zákon byl přijat.
        Mezi položkami, na které nebylo pamatováno a které se už nevešly do postkolodějského kompromisu, jsou položky, které jsou významné. Domnívám se, že např. celá oblast hnojiv a přípravků pro zemědělství je významná z hlediska fungování tohoto odvětví, ale také konečné ceny potravin, protože na tom jsou závislé právě ty nejchudší domácnosti.
        Již tady můj předřečník hovořil o tom, že vláda zřejmě nemá příliš pozitivní vztah k tiskovinám, že jí nevadí, že v této zemi se mnoho nečte, a domnívám se, že i v této oblasti by bylo dobré, aby jako v jiných zemích Evropské unie všechny tiskoviny bez nějakých omezujících ustanovení směrem k reklamě a inzerci byly zařazeny do snížené sazby.
        O tom, že pro nemocné, pro stařečky a stařenky, kteří mají svého chlupatého mazlíčka, by bylo jistě dobré, aby například krmiva pro domácí zvířata, pro psy a kočky byla ve snížené sazbě, to myslím je samozřejmé a nechci tím zdržovat; bude to součástí mého předkladu v podrobném čtení.
        Dodal bych ještě jednu věc, která zaslouží pozornosti, a to jsou takzvané komunální služby. Nevím, jak domácnosti poslanců, ale v domácnostech obyčejných lidí, kde mnozí ani nemají práci, je velice citlivě reagováno na to, že by mělo dojít ke zdražení takových služeb, jako jsou čistírny, jako jsou opravy obuvi, a zejména ve vztahu ke krásnější polovině lidstva bych řekl i kadeřnictví.
        Čili je mi líto, ale nejlépe znovu a lépe, a pokud to bude jen trochu možné, tak věřím, že podrobné návrhy, které ještě budou předneseny, upoutají nejenom opoziční lavice, ale že se zamyslí nad svým mandátem a zodpovědností k voliči i poslanci z koaličních lavic. Děkuji za pozornost. (Potlesk).