Kromě těchto plakátů lze vlastní konání akcí doložit i svědeckou výpovědí a fotografickým materiálem.
        Proto se ptám pan ministra Dostála, jaký další důkaz chce ještě vidět, aby pochopil, že něco není v pořádku. Proč strká hlavu do písku a situaci odmítá řešit! Proč mění svůj názor ve věci kostela sv. Michaela Archanděla o 180 stupňů. Proč nechce vidět, když je nemožné nevidět.
        V odpovědi na mou interpelaci pan minstr však konstatuje, že byl ředitelem Národní knihovny ČR ujištěn, že se žádná erotická diskotéka na místě nekonala, ačkoli tomu tak zřejmě nebylo, jak si mohl koneckonců pan ministr již dávno ověřit.
        ***
        Nabízí se proto otázka, zda to byla ze strany ředitele Národní knihovny nevědomost, či dokonce vědomá lež. Toto posouzení ponechávám na inteligenci a odpovědnosti pana ministra, nicméně v obou případech očekávám, že pan ministr vyvodí z nastalé skutečnosti personální důsledky.
        Pokud ovšem pan ministr svým šetřením, ke kterému ho tímto vyzývám, přece jen zjistí, že se podobné akce v kostele sv. Michaela Archanděla skutečně konaly, ptám se ho, zda splňovaly požadavky článku o dobrých mravech smlouvy o nájmu. Pokud ano, táži se pana ministra, co jsou to tedy špatné mravy. Existují potom vůbec? Nicméně předpokládám, že se s panem ministrem shodneme alespoň na tom základním, že totiž erotika v kostele nenaplňuje požadavky smlouvy na dobré mravy.
        Ptám se tedy opět pana ministra, zda v tomto případě nedošlo k porušení smlouvy, a pokud ano, jaké důsledky z toho vyvodí.
        V odpovědi na mou otázku číslo jedna pan ministr uvádí, že v současnosti není v objektu realizován žádný program a nájemce připravuje novou obsahovou náplň. Ví vůbec pan ministr, co nová obsahová náplň představuje? Nebude to opět v duchu dobrých tradic další erotická show?
        Dámy a pánové, dlouho jsem hledal něco, za co bych mohl panu ministrovi, jak velí slušnost, kromě kritiky také poděkovat. Po značné námaze jsem důvod našel. Děkuji panu ministrovi Dostálovi za upřímnost, s jakou přiznal, jak se hodlá zbavit odpovědnosti za neřešení této kauzy. Konečným řešením otázky kostela sv. Michaela Archanděla je v režii pana ministra Dostála převod objektu na jiného vlastníka, organizační složku státu, a v případě nezájmu na právnické nebo fyzické osoby. Pan ministr tak kopne míč do autu a tím to pro něj končí. Další osud významné národní kulturní památky, kterou kráčely po staletí naše národní dějiny, ve které působil mimo jiné i mistr Jan Hus, je mu "šumafuk". Ministerstvo kultury, nebo v tomto případě raději "Ministerstvo pro likvidaci národní kultury", kostel sv. Michaela Archanděla jednoduše příliš nevzrušuje. Zdá se, že kostel, který přežil staletí, který přežil dokonce i období komunismu, nepřežije Špidlovu vládu sociální demokracie, lidovců a Unie svobody.
        Dámy a pánové, legrace končí, když si uvědomíme, že Ministerstvo kultury České republiky jako zřizovatel Národní knihovny České republiky svou nečinností porušuje řadu mezinárodních smluv a konvencí, jimiž je Česká republika ve věci zachování architektonického a archeologického dědictví vázána. Proto nelze s postupem ministra Dostála ve věci kostela sv. Michaela Archanděla souhlasit.
        Z těchto důvodů navrhuji, aby sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra kultury Pavla Dostála na interpelaci evidenční číslo 311, sněmovní tisk 537, ve věci kostela sv. Michaela Archanděla. Děkuji za vaši podporu.