Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ti, kdo v referendu schválili Smlouvu o přistoupení k Evropské unii, vyslovili tímto souhlas se směrnicí o ptácích. Tato směrnice bude mít dalekosáhlé následky. Převedením směrnice do české legislativy se stanou rozsáhlá území České republiky rezervací Evropské unie v rámci soustavy Natura 2000. Dojde de facto k masivnímu vyvlastnění soukromých vlastníků půdy a vzniknou obrovské náklady pro český státní rozpočet na kompenzace postiženým vlastníkům půdy a monitoring. Naše vláda je v tomto případě - jako u jiných evropských direktiv - příliš horlivá. Jak známo, evropská legislativa se v EU nebere zas tak příliš vážně. Směrnice Evropské unie nejsou členskými státy stoprocentně dodržovány. Týká se to samozřejmě i ptačí směrnice a směrnice o stanovištích v zájmu Evropské unie.
        Jak uvádí sama Evropská komise, jen dva - opakuji dva - ze současných 15 členských zemí mají kompletní klasifikaci přírodních stanovišť v zájmu EU podle požadavků příslušných směrnic. Česká republika by proto neměla Evropskou unii (?) podlézat a ptačí zóny vyhlásit nanejvýš v existujících chráněných krajinných oblastech, a náhradu nákladů chtít po Evropské unii.
        Řekli jsme si na to, že z Evropské unie přicházejí všelijaké ptákoviny. Ptačí směrnice je ale daleko více drahá než úsměvná. Je ukázkou protektorského zacházení Evropské unie s přistupujícími zeměmi. Ukazuje, nakolik neprozřetelný byl vstup do EU. Tušila vláda u ptačí směrnice, o co jde? Pokud ano, proč občany neinformovala v rámci informační kampaně? Zákon by neměl být přijat, a to i za cenu hrozících sankcí. Nikdo totiž nemá jistotu, že nebude rezervace v zájmu EU vyhlášena na celém území České republiky.
        V podrobné rozpravě, do které se chci přihlásit, podám pozměňovací návrhy.
        ***