Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte, abych stručně uvedl informaci o měnovém vývoji. Vy máte v písemné podobě naše zprávy o inflaci, takže se omezím na stručný komentář a budu připraven odpovědět na vaše případné dotazy.
        Co se týká vývoje v minulém roce, v roce 2003, situace byla taková, že po relativně pomalém hospodářském růstu v prvním pololetí roku 2003 došlo k určitému urychlení ve druhé polovině roku a růst ekonomik akceleroval zhruba na 3 %.
        Co se týká inflace, převažovaly charakteristiky nízkoinflačního prostředí. Víte dobře, že inflace byla stlačena vlivem jednorázových vlivů do záporných hodnot. Příčiny byly jak v domácím prostředí, to znamená, česká ekonomika je nadále pod svým potenciálem, tak i v působení zahraničí, protože došlo k celosvětovému ekonomickému zpomalení. To také znamenalo, že byl velmi nízký růst dovozních cen a tím byla ovlivněna i cenová hladina v České republice. Koncem roku došlo ke zvýšení spotřebitelské inflace, a to zhruba na jedno procento. Bylo to do značné míry vlivem růstu cen potravin, které jinak do první poloviny minulého roku pořád klesaly.
        Jak reagovala měnová politika? V loňském roce jsme třikrát snižovali úrokové sazby, a to na základě jak našich prognóz, tak na základě vyhodnocení rizik v české ekonomice. Sazby jsme snižovali v lednu, v červnu a potom na přelomu července a srpna vždy o 0,25 procentního bodu. Ten konec roku již zůstal relativně klidný z hlediska reakce měnové politiky, protože rizika jsme považovali za vyrovnaná, a proto k žádné další reakci měnové politiky nedošlo. Současné úrokové sazby se pohybují tudíž na 2 %. A jedná se o sazbu pro tzv. dvoutýdenní repooperace, hlavní nástroj měnové politiky. Jenom pro informaci, tato úroková sazba je na stejné úrovni jako úroková sazba Evropské centrální banky.
        Nakonec mi dovolte trošičku se podívat na současný vývoj, jaká rizika vidíme v nejbližším období. V současné době se zpracovává nová prognóza, která je pro nás důležitým nástrojem a důležitým orientačním bodem z hlediska měnověpolitického rozhodování. Zatím není k dispozici, budeme ji prezentovat koncem dubna. Nicméně předběžně lze konstatovat, že růst hrubého domácího produktu by se měl v letošním roce pohybovat mezi 3 až 4 %, a v první polovině příštího roku předpokládáme ještě mírné urychlení. My pracujeme zejména s prognózou v horizontu 12 až 18 měsíců, protože měnová politika má pochopitelně určitá zpoždění a musí reagovat pokud možno s předstihem.
        Tak jak jsem komentoval prognózu růstu české ekonomiky, tak pro inflaci platí, že předpokládáme přetrvávající nízkoinflační prostředí, nicméně dojde k určitému nárůstu inflace, který bude dán jak urychlením české ekonomiky, tak odezněním dezinflačního působení exogenních faktorů, potom samozřejmě úpravami nepřímých daní a regulovaných cen.
        Co se týká nepřímých daní, tak to pochopitelně v posledních měsících je pro nás poměrně značná nejistota, protože pořád nemáme definitivní informaci o tom, k jakým úpravám dojde. Počítáme tedy s tím, že ve druhé polovině roku dojde k urychlení inflace do rozmezí zhruba 3 až 4 %. Po odeznění projevu daňových změn potom v roce 2005 počítáme s tím, že se inflace vrátí do středu pásma inflačního cíle.
        Za podstatnou informaci bych ještě považoval to, že jsme nedávno schválili nový inflační cíl po konzultaci s Ministerstvem financí. Tento cíl jsme stanovili na úrovni 3 procent. Měl by platit od roku 2006 dále. Tento cíl by měl platit až do našeho přistoupení k eurozóně, kdy samozřejmě realizace měnové politiky a udržování cenové stability přejde na Evropskou centrální banku.
        Děkuji za pozornost.