Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám přednesl důvodovou zprávu k návrhu poslanců Jaroslava Krákory, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a dalších poslanců na vydání zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. V důvodové zprávě se nebudu zabývat platným právním stavem a přejdu k hlavním principům navrhované právní úpravy.
        Cílem tohoto zákona je vytvoření optimálního právního prostředí pro existenci a provoz nemocnic ve veřejném vlastnictví a pro vytvoření základní sítě těchto nemocnic, jejichž prostřednictvím bude stát schopen zajistit každému právo na ochranu zdraví a každému občanu v případě potřeby rovný přístup k bezplatné zdravotní péči na základě veřejného pojištění, tak jak to předpokládá Listina základních práv a svobod v článku 31.
        Zákon zavádí do českého právního řádu institut veřejné neziskové organizace, jejímž posláním je plnění veřejného zájmu v oblasti poskytování zdravotní péče. Zákon za tímto účelem zavádí nový druh právnické osoby, kterou jsou veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení. Tato forma by měla nahradit dosavadní nemocnice - příspěvkové organizace, neboť příspěvkové organizace nejsou běžné v zemích Evropské unie a ukazují se navíc jako málo vhodná forma pro existenci nemocnic v systému veřejného zdravotního pojištění. Právní forma veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení by měla nahradit i formu obchodních společností, na které byla řada nepostradatelných a klíčových nemocnic převedena kraji či obcemi, neboť nemocnice zřízená jako běžná obchodní společnost nemůže dlouhodobě dobře plnit veškeré požadavky veřejné služby. Navíc tato forma neumožňuje státu zajistit plnění ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, poskytovanou za podmínek stanovených zákonem, a na rovný přístup k této péči.
        Zákon dále zavádí pojem síť zdravotnických zařízení a zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k jejímu stanovení.
        Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení je právnická osoba, kterou za účelem poskytování lůžkové zdravotní péče může zřídit obec, kraj nebo stát prostřednictvím ministerstva. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení hospodaří s veřejným majetkem a veřejnými prostředky pod veřejnou kontrolou. Veřejná kontrola je zajištěna jednak pomocí statutárních orgánů, na jejich tvorbě se vedle zřizovatele účastní i Ministerstvo zdravotnictví, zástupci profesní organizace a zástupci zaměstnanců daného zdravotnického zařízení, v případě fakultních nemocnic navíc zástupci příslušné univerzity.
        V zájmu snížení míry korupčnosti prostředí zákon definuje i střet zájmů členů statutárních orgánů. Na rozdíl od členů statutárních orgánů nemocnic zřízených jako obchodní společnost nebo jako příspěvková organizace, kde tento problém není vůbec vyřešen, zákon zakazuje členům statutárních orgánů veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení podílet se na podnikatelské činnosti subjektů, které jsou ve smluvním vztahu k příslušnému zařízení.
        Navržený zákon dále stanoví, že statutární orgány provádějí kontrolu jak v oblasti hospodárného nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem, tak i v oblasti kvality poskytované zdravotní péče. Mezi povinnosti statutárních orgánů by vedle kontroly hospodaření patřil i pravidelný dohled nad počtem úmrtí, komplikací nosokomiálních nákaz, které se vyskytly v procesu léčby pacientů, dále počtem případů, které by musely být v průběhu léčby přeloženy na pracoviště vyššího typu, a podobně. Povinnost sledovat kvalitu zdravotní péče poskytované ve zdravotnickém zařízení zatím není uložena žádnému z orgánů stávajících typů právního uspořádání nemocnic. Přesto počet úmrtí či komplikací může signalizovat závažné problémy například se stavem hygieny či dodržováním postupu lege artis v daném zařízení.
        V oblasti hospodaření zákon neziskové ústavní zdravotnické zařízení podřizuje transparentní veřejné kontrole. Veřejnému neziskovému ústavnímu zdravotnickému zařízení ukládá povinnost zveřejňovat na internetu veškeré údaje týkající se jeho hospodaření. Právní úprava použitá v tomto zákoně vychází z principu účetnictví v režimu otevřené knihy, podle které je nutné, aby hospodaření s veřejnými prostředky bylo přístupné veřejné kontrole. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení by podle tohoto zákona mělo povinnost zveřejňovat pravidelně na internetu veškeré údaje o tom, jaké zboží a služby nakupuje a za jaké ceny. Veškeré údaje vedené v účetnictví veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení by tak prostřednictvím povinného zveřejňování těchto údajů na internetu byly široce dostupné, což by umožňovalo provádění dokonalejší průběžné a plošné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky. Tento mechanismus se v řadě zemí Evropské unie i Spojených státech osvědčil v rámci programu zpřísnění veřejné kontroly nakládání s veřejnými prostředky a v rámci procesu boje s korupcí ve veřejném sektoru.
        Na rozdíl od stávajících typů právnických osob, kterými jsou zřizovány veřejné nemocnice - příspěvková organizace, zřizovaná buď státem, krajem nebo obcí, a obchodní společnost /akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným/ - by veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení muselo při nákupu zboží a služeb postupovat podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Uložení této povinnosti by mělo napomoci k potlačení nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky ve zdravotnictví. V kombinaci s uloženou povinností zveřejňovat nejen vítěznou nabídku, ale i nabídky ostatních soutěžitelů včetně cen by mělo dojít ke zlepšení kontroly procesu výběru dodavatelů zboží a služeb, a tím i k hospodárnějšímu nakládání s veřejnými prostředky.
        Navržený zákon nově zavádí institut veřejné služby, kterou by veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení plnilo formou povinnosti poskytovat Ministerstvem zdravotnictví stanovenou zdravotní péči všem občanům z určeného spádového území. Zákon za tímto účelem zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví ke stanovení spádového území veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení. Součastně stanoví, že veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení je povinno ve stanovených oborech ošetřit každého pacienta, který má bydliště ve spádovém území daného veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení. Navržená úprava zachovává právo pacienta na svobodnou volbu lékaře, ale rozšiřuje ji o povinnost veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení poskytnout péči všem občanům, kteří se rozhodnou právo svobodné volby nevyužít.
        ***
        Každý občan by měl mít v souladu s Listinou základních práv a svobod garantováno, že i když při svobodné volbě zdravotnického zařízení neuspěje se žádostí o poskytnutí péče u jiných zdravotnických zařízení, kterým tato povinnost není uložena, že mu bude zdravotní péče poskytnuta ve veřejném neziskovém ústavním zdravotnickém zařízení.
        Zákon dále řeší otázky zajištění dalších zdravotnických služeb, jejichž poskytování je ve veřejném zájmu, jako např. lékařské služby první pomoci, ohledání zemřelých mimo zdravotnické zařízení, pitva zemřelých, pomoc při zvládání živelních či hromadných neštěstí apod., jejichž pravidla poskytování jsou dosud stanovena jen dílčím způsobem v krizovém zákonu číslo 240/2000 Sb., v platném znění.
        V zájmu ekonomického zajištění poskytování veřejných služeb v oblasti zdravotní péče, která je veřejnému neziskovému ústavnímu zdravotnickému zařízení uložena, zákon veřejnému neziskovému ústavnímu zdravotnickému zařízení poskytuje určitá hospodářská zvýhodnění. Jde především o možnost kumulace zdrojů. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení by mělo možnost čerpat dotace nejen z rozpočtu zřizovatele, ale i ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje nebo obce bez ohledu na to, kdo je zřizovatel. Vedle toho jsou neziskovým veřejným ústavním zdravotnickým zařízením poskytnuty i některé formy úlev.
        V zájmu naplnění každého na ochranu zdraví, ústavního principu rovnosti občana v přístupu ke zdravotní péči zákon zavádí též institut sítě veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Tato síť by měla zajistit, že každý občan bez ohledu na svůj majetek nebo místo trvalého bydliště dosáhne na právo na poskytnutí odpovídající zdravotní péče, které je garantováno Listinou základních práv a svobod i mezinárodními smlouvami. Zákon zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vytvoření sítě veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, která by zajišťovala dobrou dostupnost péče ve všech oborech. Za tímto účelem ukládá krajům a obcím zřídit ve své působnosti veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení podle pokynů Ministerstva zdravotnictví. Zároveň jim ukládá povinnost vybavit tato veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení majetkem potřebným k jejich provozování. V zájmu stability sítě veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení zákon stanoví, že tento majetek svěřený veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením nelze prodat ani darovat a nelze na něj vyhlásit konkurs.
        Toto je ve stručnosti o návrhu zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Děkuji za pozornost.