Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, jsem si plně vědom toho, že režim, ve kterém teď Poslanecká sněmovna jedná, je velmi neobvyklý. Nemáme ještě ani schválen program. Přesto považuji situaci, kdy, jak bylo předsedou Sněmovny avizováno, promluvil předseda vlády České republiky, tak tuto situaci považuji za situaci, kdy i já coby jeden z mála funkcionářů ve Sněmovně, který má přednostní právo promluvit kdykoliv, se tohoto práva i jménem klubu poslanců KSČM ujímám.
        Ujišťuji vás, paní a pánové, že můj vztah ke Stanislavu Grossovi je naprosto indiferentní. Nemohu říct ani to, že jej rád mám, ani to, že jej rád nemám. Nemohu říct nic, co by vybočovalo z běžného vztahu kolegy v Poslanecké sněmovně ke kolegovi ze soupeřící politické strany. Nemám tudíž žádný osobní vztah k panu kolegovi Stanislavu Grossovi, tím méně ke kterémukoliv z rodinných příslušníků. Předesílám tím, že nemám žádný osobní vztah ani k straně, která chtěla navrhnout, a já věřím, že to učiní přesto, že to vystoupení tady bylo od předsedy vlády poměrně jasné, která chtěla zařadit projednání tohoto problému v řádném programu schůze Poslanecké sněmovny.
        Já jsem, kolegyně a kolegové, v tisku, v rozhlasu, v televizi či v jiných médiích neviděl jeden jediný konkrétní důkaz, všechno byla tvrzení, tvrzení proti tvrzení, spekulace. Možná, jsou-li někde nějaké konkrétní důkazy, při tomto projednávání, při zařazení bodu se tyto konkrétní důkazy jasně ukážou.
        Přestože jsem neviděl jeden jediný konkrétní důkaz, přesvědčil jsem dnes ráno poslanecký klub KSČM, aby hlasoval pro návrh klubu ODS na zařazení onoho inkriminovaného bodu na jednání Poslanecké sněmovny. Mediální obraz nikoliv Stanislava Grosse jako osoby, ale Stanislava Grosse jako předsedy vlády této republiky v této situaci dospěl už tak daleko, že před naší českou veřejností, moravskou a slezskou také, ale i před našimi partnery v zahraničí vypadá česká politická scéna řekl bych velmi, velmi pošramoceně. A nejsme daleko od situace, kdy nám ať již naši občané nebo naši partneři v zahraničí budou říkat: "Prosím vás, zabalte to, odejděte, když se neumíte vypořádat s takovýmito banálními situacemi." Celá tato kauza znehodnocuje poctivou práci všech - nejen sociálních demokratů, nejen členů ODS, KSČM nebo KDU-ČSL, ale všech, kdo v politice v této době působíme. Proto si myslím, že je třeba, abychom tuto kauzu velmi pečlivě a velmi podrobně v Poslanecké sněmovně projednali.
        Je třeba ale v této souvislosti, vážené kolegyně a kolegové, připomenout, že v historii posledních patnácti let tato možná aféra, možná jenom plácnutí do vody není zdaleka první situací, kdy se Poslanecká sněmovna či vláda či ten či onen politik nachází v postavení poněkud podivném před veřejností nebo před médii. Že tady byli různí ti Pepové z Hongkongu, Bácsové a já nevím kteří ještě další, že tady byly situace, kdy jsme se tady dlouhé hodiny a možná dny a týdny dohadovali, jak zamezit podobným politiku a politiky tak dehonestujícím situacím.
        ***
        Jak zamezit i tomu, aby se nemohl najít někdo, kdo by třeba eventuálně mohl podlehnout svodům korupce, jak co nejvíce omezit možnost, že vůbec bude korupce možná uvažovat jako jeden z hráčů ve vztazích politiky, ekonomiky atd.
        I tyto minulé aféry mějme na paměti. My jsme je měli na paměti vždycky, když jsme zde v této Poslanecké sněmovně hovořili o nezbytné nutnosti přijetí zákona o majetkových přiznáních, a to co nejplošnějšího - nejen týkajícího se nějaké úzké vrstvy, protože peníze do korupce přece nevstupují pouze mezi politiky nebo pouze mezi ústavními činiteli. Nebo v posledních týdnech a měsících, když se zde na půdě této Sněmovny nebo Senátu sváděl boj o podobu zákona o střetu zájmu. Vzpomeňme si, jak tento boj vypadal, než ten zákon ztratil všechny možné zuby, např. na nejbližší či vzdálenější příbuzné. Co vlastně z toho vyšlo? A i to málo, co zákon o střetu zájmu obsahoval, kolegové v Senátu zahodili do ztracena.
        Jsem připraven jménem poslaneckého klubu KSČM v okamžiku, kdy to bude vhodné, tedy kdy tento bod bude otevřen a bude projednán, předložit návrh usnesení Poslanecké sněmovny - a avizuji jej zcela záměrně dopředu - který by měl dva body, resp. dvou usnesení Poslanecké sněmovny. První usnesení Poslanecké sněmovny by znělo: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby do konce prvního pololetí tohoto roku předložila návrh zákona o plošných majetkových přiznáních. Druhý návrh usnesení by zněl: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby do konce prvního pololetí tohoto roku předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který by účinně řešil problematiku střetu zájmu nejen u ústavních činitelů, ale i u všech veřejných činitelů a u jejich rodinných příslušníků.
        Kdyby totiž tyto zákony byly a byly účinné, tak jsme se dnes tady nemuseli zabývat takovýmito potupnými diskusemi a mohli jsme dnes pracovat, jak je to u mě zvykem. Pan kolega Kopecký by zase vyzýval "soudruzi, ke strojům". - Roberte, mluvím s tebou prostřednictvím předsedajícího. (Ohlas v sále.) Nemuseli jsme se zabývat tímto, ale mohli jsme skutečně odvádět to, proč tady jsme, svoji práci.
        V závěru douška. Chtěl bych poprosit a poprosit třeba i vládu - a nebudu to navrhovat jako usnesení - a možná nás všechny, všechny poslanecké kluby, abychom se také zamysleli nad situací, kdy v této republice kdykoliv, kdokoliv, proti komukoliv, kdo sedí zde, ve vládě, v Senátu nebo na radnici a kdekoli jinde, může cokoli a jakkoli vytáhnout, a protože neexistuje účinný mechanismus, jak by tento člověk v případě, že se prokáže, že neměl pravdu, ale myslím tím skutečně účinný mechanismus, nesl také, aby také zodpovědnost, aby mohl plně vyvážit, vyrovnat se s tím, kterého napadl, pošpinil apod., aby nebylo napříště možné, že např. když už to vypadá, že novináři, kteří napíší nějakou pomluvu, by mohli nést také zodpovědnost u soudu, nedostali v poslední fázi projednávání milost od prezidenta republiky, jak se to stalo v případě - nyní konkrétně nevím, co to bylo za list, jehož novinářům pan bývalý prezident Havel dal milost. Myslím si, že v tomto případě a v těchto dalších bychom skutečně měli bez ohledu na jakoukoli politickou příslušnost, nebo možná i náboženské vyznání, držet skutečně dohromady. A přímo v těchto třech oblastech - majetková přiznání, střet zájmu a také otázku nikoliv cenzury médií, ale zodpovědností médií za to, jakým způsobem zachází s lidmi v této zemi - se domluvit.
        Děkuji vám za pozornost, kterou jste mi věnovali. (Potlesk z řad poslanců KSČM a ČSSD.)