Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl sněmovní tisk č. 866 - zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, a následně sněmovní tisk následující, který novelizuje některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona.
        ČR má řadu mezinárodních závazků, včetně těch, které vyplývají z komunitárního práva a které nás zavazují k různým formám ochrany před diskriminací. Zejména v případě práva Evropských společenství se tyto závazky neomezují jen na konstatování zákazu diskriminace, ale požadují konkrétní opatření k dosažení určitého standardu ochrany. Stávající česká právní úprava ochrany před diskriminací se omezuje zejména na pracovněprávní oblast. Povinnost zajistit rovné zacházení se však podle požadavků evropských antidiskriminačních směrnic v současně době již nevztahuje pouze na oblast pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce, ale i na široký okruh dalších právních vztahů. Ty jsou upraveny v desítkách vnitrostátních právních předpisů.
        Jaké jsou principy navrhované právní úpravy? Všeobecný zákaz diskriminace obsažený v celé řadě mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, a také v čl. 3 Listiny základních práv a svobod v praxi není efektivním zajištěním práva na rovné zacházení a ochranu před diskriminací. Návrh zákona proto obsahuje definice pojmů souvisejících s rovným zacházením a stanoví právní prostředky ochrany před diskriminací, jež budou mít oběti diskriminace k dispozici.
        V další rovně je zákon postaven na principu rovnosti v příležitostech, nikoli rovnosti ve výsledku, a stanovuje právní rámec pro výjimky ze zásady rovného zacházení.
        Návrh zákona konečně obsahuje i nástroje ochrany před diskriminací vedle žaloby na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku. Aby bylo upuštěno od diskriminace a aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu, je ochrana navržena i v návrhu tak, aby bylo dáno přiměřené zadostiučinění, případně náhrada nemajetkové újmy v penězích.
        Instituce, která bude pověřena podporou rovného zacházení, zahrnující poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, je rovněž definována v předložené normě. Ta by měla asistovat obětem diskriminace např. při podávání návrhů na zahájení řízení, dále připravovat studie týkající se diskriminace, zveřejňovat zprávy a podávat doporučení k jakékoliv otázce, která souvisí s diskriminací. Návrh zákona tuto agendu navrhuje svěřit veřejnému ochránci práv. Jenom pro vaši informaci. V průběhu projednávání tohoto návrhu zákona ve vládě se diskutovaly dvě alternativy. Jedna alternativa - zřízení antidiskriminačního centra, druhá alternativa - svěření této agendy veřejnému ochránci práv. Vláda se rozhodla svojí většinou pro to, aby tato agenda byla svěřena veřejnému ochránci práv, zejména z důvodů úsporných, z důvodu menších rozpočtových dopadů.
        Komunitární právo i mezinárodní úmluvy, které jsou součástí českého právního řádu, umožňují provádění tzv. pozitivních opatření. Návrh zákona je výslovně připouští jako možnost, nikoliv jako zákonnou povinnost. Příkladným výčtem pak upravuje věcně případy v oblasti zaměstnání a povolání, na něž mohou být pozitivní opatření zaměřena. Vláda zvolila tento způsob ochrany zejména proto, že typy pozitivních opatření nelze dostatečně přesně předvídat a budou záležet na aktivitě dotčených subjektů. Pokud by takové opatření přetrvalo i do doby, kdy je postavení osob vyrovnané, lze jej napadnout soudní cestou.
        Návrh zákona tedy představuje komplexní úpravu problematiky diskriminace, vytváří právní rámec, který zajistí uživatelskou přehlednost a jednotnost úpravy ochrany před diskriminací.
        Dámy a pánové, děkuji vám za vyslechnutí úvodního slova a těším se na následnou rozpravu.