Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, jak už bylo řečeno, předkladatelé uvádějí v důvodové zprávě, že návrh změny je koncipován tak, aby v souhrnu zjednodušil trestní řízení, zkrátil dobu mezi spácháním trestného činu a potrestáním pachatele, v podstatě zrychlil práci soudů v trestním procesu. Skutečností je, že předkladatele vedla snaha napomoci zrychlení soudního projednávání, a tím i zkrácení doby, po kterou leží případy mnohdy u soudů.
        Předlohu jsem konzultoval na příslušných místech. Dojem z předloženého návrhu byl smíšený. Dle názorů je tato novela nedotažena, protože si řada navrhovaných úprav odporuje s řadou jiných navrhovaných úprav. Některá tvrzení v návrhu nejsou jednoznačná a mohla by vést k nejednotnému výkladu. Je zřejmé - a říkám to nyní neprávnickou hantýrkou, neprávnickým jazykem, neprávnickou terminologií - že do evropského kontinentálního práva, na kterém je založen právní systém České republiky, je snaha implantovat prvky práva uplatňovaného ve Spojených státech amerických. Dle kontinentálního práva a dle dosavadní právní úpravy platné u nás jen soud rozhoduje o vině a trestu. Podle předloženého návrhu by soud byl pouze rozhodčím mezi obžalovaným a obhájcem na jedné straně a státním zástupcem na straně druhé.
        Pokud mohu uvést některé příklady - k § 36 odstavec 5, kde se hovoří, že obviněný musí mít obhájce též v řízení o schvalování dohody o druhu a výši trestu podle § 181 odstavec 4, navrhl-li státní zástupce nepodmíněný trest odnětí svobody. Pokud obžalovaný souhlasí s dohodou se státním zástupcem o výši trestu a soud je na základě jeho souhlasu schopen rozhodnout, při povinné účasti obhájce se bude muset hlavní líčení zbytečně odročit za účelem zvolení či ustanovení obhájce. Podle zvyklostí to trvá cca tři dny.
        Další k § 59 odstavec 5 - možná je toto potřebná změna, protože dosavadní praxe je taková, že protokol o výpovědi oznamovatele nelze použít jako protokol o výpovědi svědka. Před soudem musí být podána nová výpověď. Řada oznamovatelů či svědků ztrácí paměť. Například po půl roce od výslechu u soudního stání zapomíná. Tato změna je ale na druhé straně velmi problematická z právního výkladu, protože při trestním oznámení ve většině případů nejde o neodkladný a neopakovatelný úkon podle § 158/8 trestního řádu a ještě není a nemůže být zahájeno trestní stíhání. Jak mohou být užita ustanovení trestního řádu o výslechu svědka a zejména dodržet ustanovení § 211 odstavce 1 a 2 a zejména 3a) a § 164/4 trestního řádu?
        ***
        Dále například § 158 odstavec 5, který je navrhován. Myslím si, že je v rozporu protokol o trestním oznámení a úřední záznam o vysvětlení slouží k návrhu, zda bude osoba vyslechnuta jako svědek, a k soudní úvaze, zda bude předvolána a takový důkaz předvede. Zbytečné, když záznam o podání vysvětlení lze před soudem použít jako protokol o výpovědi svědka. Na druhé straně další rozpor. Tyto výpovědi mohou být čteny pouze za souhlasu stran. Shrnuto: Když je úřední záznam o podaném vysvětlení postaven na úroveň výslechu svědka, provádí se za dodržení všech ustanovení tohoto zákona o výslechu svědka, proč při výslechu osob jako svědka mu nemůže být bez souhlasu státního zástupce a obžalovaného záznam přečten nebo jinak konstatován obsah? Myslím si, že postačuje dosavadní právní úprava.
        Další příklad k § 181 odst. 4. Řada těchto případů je pokryta trestním příkazem a je akceptována cca ze 70 %. Hlavní líčení je nařízeno u jednoduchých věcí právě tam, kde hrozí nepodmíněný trest. Zde je nebezpečí, že státní zástupce bude muset navrhnout jen jediný druh trestu, nikoliv jako doposud alternativně buď podmíněné odsouzení, nebo významný peněžitý trest. Řada obžalovaných se dnes raději přikloní k významnému peněžitému trestu. Navíc tento paragraf se snaží kopírovat postavení rozhodčího soudu. V daném případě postačí dosavadní právní úprava, když samosoudce rozhoduje trestním příkazem. Je administrativně a organizačně méně náročná a nevyžaduje nařizování hlavního líčení.
        Tolik několik příkladů.
        V důvodové zprávě předkladatel uvádí, že návrh nebude mít dopad na státní rozpočet. Dle názoru mých konzultantů se požadavky navýší u obhajoby z důvodu většího počtu úkonů, ke kterým budou obhájci zváni. Budou zváni k sepisování úředních záznamů o podaném vysvětlení, ke kterým od 1. ledna 2002 zváni nejsou. Taxa u takovéhoto úkonu je dána časem, minimum je 800 korun.
        Jak už bylo konstatováno i zpravodajem pro tuto Sněmovnu, vláda zaujala negativní stanovisko, a vedou mě k tomu i další důvody, viz předložený sněmovní tisk 744, resp. 746. Proto podávám Poslanecké sněmovně návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Pokud toto nebude přijato, dávám podmiňující návrh vrátit zákon navrhovatelům k dopracování. Děkuji za pozornost.