Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, kolegyně a kolegové, ve své první řeči v prvním čtení jsem zmínila všechny zásadní argumenty, pro které je důležité tento zákon přijmout. Nebudu se tedy znovu vracet k již řečenému.
        Chtěla bych se však zmínit o jednom bodu své řeči, kde jsem se na základě neověřených informací dopustila omylu. Jde o připomínku vlády v jejím stanovisku 756/1, že návrh není zřejmě dostatečně provázán se zákonem 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zásluhou kvalitní zpravodajské práce kolegy Zbyňka Novotného jsme mohli tuto chybu z návrhu zákona odstranit. Tak z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu dostáváte doporučení přijmout zákon ve znění pozměňovacího návrhu, který byl detailně projednán s Úřadem pro ochranu osobních údajů a který opravdu tyto zmíněné nedostatky odstraňuje.
        Problematika způsobu výběru poplatků, která je vedle nezbytné valorizace poplatků klíčová, se stala v průběhu posledního měsíce velmi aktuální. Nešťastný způsob vymáhání dlužných televizních poplatků prostřednictvím soukromé vymáhačské firmy ukázal na závažné nedostatky současné právní úpravy. Právě předkládaný návrh zákona může napříště napomoci lepší práci s evidencí poplatníků, tak aby nebyli upomínáni ti, kteří dlužníky nejsou, což vedle lepších vztahů s poplatníky povede i ke snížení nákladů spojených s evidencí poplatků. Navíc dříve zmíněným pozměňovacím návrhem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu celý systém lépe podřizuje zákonu o ochraně osobních údajů a zavedením jasných procesních pravidel je minimalizováno obtěžování občanů v souvislosti s prokazováním požadovaných údajů.
        V této souvislosti bych se ráda zastavila ještě u jednoho problému. Asi si vzpomínáte, že při minulém projednávání zákona o poplatcích se objevil návrh na postupné snižování objemu reklamy a navyšování poplatků pro Českou televizi. Znovu a velmi závazně zdůrazňuji, že tento návrh ve Sněmovně nezískal podporu. Protože se však dnes objevily dva nové pozměňovací návrhy, které jak v tisku 737, tak v tisku 756 vracejí tyto už zamítnuté návrhy do hry, chci výrazně upozornit, proč je tento návrh v tuto chvíli naprosto nepřijatelný a zcela mimo věcné souvislosti.
        Pokud teď dovolíme takovýto neprozíravý a nebezpečný zásah do reklamního trhu, veškeré náklady na digitalizaci vysílání naložíme na záda občanům jak ve zvýšeném poplatku, tak samozřejmě také ve zvýšené ceně reklamy. Je jistě možné toto téma otevřít, až proces digitalizace vysílání postoupí takovým způsobem, že z něj bude zřejmé, jak se promítá do situace na reklamním trhu. To je ovšem v tuto chvíli zcela předčasné a s problematikou osm let stagnující výše poplatků to nesouvisí. V aktuální ekonomické situaci médií veřejné služby bychom se v souvislosti s omezením nebo úplným zrušením reklamy mohli dočkat ještě tvrdších vymáhačských postupů vůči veřejnosti ve snaze zajistit nutný příjem k naplňování úkolů vysílání.
        Stejně tak bych ráda osvěžila vaši paměť připomenutím pozměňovacího návrhu, který k nám v loňském roce doputoval ze Senátu, ve kterém se zakazovalo slučování časových limitů programů ČT1 a ČT2 a pro jehož absolutní nepřijatelnost jsme zamítli celou vládní novelu zákona. Přijetí takového pozměňovacího návrhu by mimo přímé ekonomické škody České televizi přineslo i zničení výlučnosti programu ČT2. V okamžiku, kdy by tento program měl vysílat reklamu, musel by výrazným způsobem slevit z umělecké a kvalitativní náročnosti. Tím by samozřejmě ztratil svou tvář.
        Pokud se týká současných otázek způsobu vymáhání dlužných poplatků Českou televizí, domnívám se, že to nesouvisí s projednáváním tohoto zákona, ale hodlám se o nich zmínit při projednávání výroční zprávy České televize o činnosti České televize, kterou rovněž máme na pořadu této schůze.
        Děkuji vám tedy zatím za pozornost a jsem ochotna připravit se k diskusi o jednotlivých pozměňovacích návrzích.
        ***
        Neautorizováno !