Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové, k tomuto zákonu bych doplnila k tomu, co řekl pan předkladatel, asi to, že je nutno ocenit možnost poškozených dosáhnout i náhrady nemajetkové újmy, jak bylo řečeno, která je poměrně dobře začleněna do stávajícího zákona a je časově limitována tak, aby opravdu směřovala k přímému odškodnění poškozeného, to znamená, že je tam nutnost uplatnit ji do šesti měsíců, což je odlišné u ostatních náhrad.
        Dochází k velmi výraznému pojmovému upřesnění v zákoně. Ještě bych připomněla jednu poměrně zásadní věc vedle náhrady nemajetkové újmy a důstojného odškodnění za protiprávní zbavení svobody, a je to to, že zákon umožňuje náhradu i tam, kde nešlo přímo o nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřadní postup, ale zavádí tam i obecné pojmy jako veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, která mohou způsobit škodu, přitom nejsou přímo nezákonným nebo nesprávným postupem.
        Lze říci, že zákon rozšiřuje pro poškozené možnost uplatnit škodu. Proto je to také jeden ze zákonů, kde lze těžko definovat a také není definován hospodářský dopad, protože to odvisí od toho, v jakém rozsahu bude zákon uplatňován a jak budou poškození svých práv využívat a jak budou naše územně samosprávné celky a stát dodržovat a ctít zákon.
        Poslední věcí, kterou bych zmínila, je to, že umožňuje odškodnit lhůty, a to nejen lhůty zákonné, které jsou přímo v zákoně dané konkrétním číslem dnů, ale i tzv. přiměřené lhůty, a tam to bude potom věcí úvahy.
        Já osobně považuji tuto novelu zákona za velmi potřebnou pro praxi a i pro naplnění základních principů, o kterých hovořil předkladatel.