Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl ve druhém čtení návrh antidiskriminačního zákona.
        Návrh antidiskriminačního zákona reaguje na skutečnost, že mechanismy ochrany před diskriminací nejsou v našem právním řádu dostatečně upravené, nevyhovují ze dvou hledisek. Prvním je hledisko reálné ochrany před diskriminací v praxi ve vztahu k obecným zásadám rovnosti, které deklaruje Listina základních práv a svobod. Druhým jsou konkrétní požadavky práva Evropského společenství ohledně rozsahu a formy ochrany před diskriminací, které plynou zejména ze dvou antidiskriminačních směrnic přijatých v roce 2000. Tyto směrnice byly přijaty před vstupem České republiky do Evropské unie; bez ohledu na tuto skutečnost však má Česká republika povinnost vtělit je do českého právního řádu. Tato povinnost měla být splněna ke dni našeho vstupu do Evropské unie, tedy k 1. květnu 2004.
        Evropská komise pozorně sleduje aktivity České republiky v tomto směru a je připravena pokračovat v krocích, které by směřovaly k podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru. V případě některých tzv. starých členských států Evropská komise již tento krok učinila a Evropský soudní dvůr v první polovině letošního roku rozhodl v neprospěch pěti žalovaných zemí - Finska, Řecka, Lucemburska, Rakouska a Německa. Je zřejmé, že jen přijetím implementační legislativy, kterou představuje předložený návrh, je možné zvrátit tuto hrozbu.
        Rád bych shrnul dosavadní výsledky projednávání návrhu antidiskriminačního zákona, kdy na svém zasedání 10. února přikázala Sněmovna oba tisky k projednání petičnímu výboru, ústavněprávnímu výboru a komisi pro rodinu a rovné příležitosti. Chtěl bych vyjádřit uspokojení nad tím, že jak komise pro rodinu a rovné příležitosti, tak ústavněprávní výbor doporučily Poslanecké sněmovně přijetí tohoto návrhu zákona.
        Protože přijetí antidiskriminačního zákona je z důvodů, které jsem uvedl, důležité, při jednáních ve výborech jsme přistoupili na všechny pozměňovací návrhy, které neznamenají podstatné odchýlení od požadavků evropského práva. Musím však vyjádřit zásadní výhrady proti některým pozměňovacím návrhům přijatým ústavněprávním výborem, které činí implementaci směrnic nedostatečnou.
        Jedná se o návrh, aby ochránce jako orgán poskytující pomoc obětem diskriminace poskytoval dotčeným pouze informace o možnostech právní pomoci. Vládní návrh naproti tomu pověřuje ochránce, aby poskytoval občanům domáhajícím se ochrany před diskriminací rovněž součinnost při sepsání nebo doplnění návrhů a podání.
        Nesprávnou transpozicí evropských směrnic ve světle judikatury Evropského soudního dvora by bylo rovněž nezahrnutí diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství do širší kategorie diskriminace z důvodu pohlaví. Podřazení diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství pod pojem diskriminace z důvodu pohlaví znamená, že následně není poskytnuta nejvyšší navrhovaná ochrana těhotným a matkám. To se týká například tzv. přechodu důkazního břemene. Věřím, že ústavněprávní výbor svým pozměňovacím návrhem snížení ochrany těhotných a matek při diskriminaci nesledoval snížení ochrany, ale spíše tyto dopady nezmínil při svém rozhodování.
        Pozměňovací návrh týkající se stanovení výjimky ze zákazu diskriminace v oblasti soukromého pojištění je zjevně inspirován novou směrnicí Evropského společenství, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Tato směrnice byla přijata teprve v prosinci loňského roku a má být implementována členskými státy do 21. prosince 2007. Návrh antidiskriminačního zákona ji jako celek netransponuje. Považuji předložený návrh za předčasný a výjimku v oblasti pojišťovnictví takto formulovanou za příliš širokou. Proto je třeba zvážit, zda Česká republika bude uplatňovat výjimku, kterou tato směrnice umožňuje, v oblasti pojistných smluv a v jakém rozsahu, což by mělo být předmětem širší diskuse všech zainteresovaných, jak odpovědných orgánů státní správy, tak pojišťoven, která doposud nebyla ukončena.
        Na závěr musím uvést, že požadavkům směrnic neodpovídá ani pozměňovací návrh k návrhu doprovodného zákona, podle kterého by měla být vypuštěna navrhovaná změna občanského soudního řádu, která spočívá v doplnění jeho ustanovení upravujícího přechod důkazního břemene ve věcech diskriminace z důvodu rasy nebo etnického původu také o oblast přístupu k bydlení.
        Vážená paní předsedající, dámy a pánové, problematika rovného zacházení představuje důležitou oblast života, která se může dotknout kohokoliv z nás. Věřím proto, že návrh zákona podpoříte, a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.