Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2002_51_02858


Schůze 51/2002 7.12.2005

Téma Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Alena Páralová (*1948) (Poslankyně ) ( délka 14 minut )

        
Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, již v prvním čtení jsem z tohoto místa řekla, že zákon o sociálních službách je několik let netrpělivě očekáván nejen zdravotně postiženými občany, sociálními pracovníky, neziskovými organizacemi a občanskými sdruženími, ale také kraji a pověřenými obcemi. Poslanci Občanské demokratické strany podpořili další projednávání předlohy, protože je zákon v souladu s principem, podle něhož finanční prostředky směřují přímo na zdravotně postižené občany a má velkou podporu Národní rady zdravotně postižených. V prvním čtení jsem požádala pana ministra o uspořádání semináře k zákonu o sociálních službách, pan ministr mi vyhověl a já bych mu za to chtěla z tohoto místa poděkovat. Dále bych chtěla panu ministrovi poděkovat za vstřícnost při projednávání návrhu zákona ve výboru. Rozhodování, zda máme návrh dále podporovat, nebylo totiž vůbec jednoduché. Na výboru pro sociální politiku a zdravotnictví jsem vyslovila několik požadavků, které byly v rámci možností prostřednictvím pozměňovacích návrhů výboru akceptovány. Má první výhrada směřovala k nejdůležitější části zákona, tj. k financování sociálních služeb. Ze zákona jednoznačně nevyplývá úloha obcí, krajů a státu v poskytování a financování sociálních služeb. V prvním čtení jsem konstatovala, že v důsledku vágně pojatého způsobu financování návrh v podstatě ruší dotace na lůžko v ústavech sociální péče a domovech důchodců zřizovaných obcemi, a tím ohrožuje jejich existenci. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přijal pozměňovací návrh, který zmocňuje vládu k tomu, aby svým nařízením stanovila bližší podmínky pro stanovení výše dotace, účelu dotace, členění dotace a způsobu poskytování dotace. To je odpověď na jednu z našich výhrad a budeme netrpělivě očekávat zmíněné vládní nařízení. Požadavek číslo dvě. Nesmí se zhoršit postavení lidí, kteří dnes pobírají příspěvek při péči o osobu blízkou. Rodiny, které se starají o svého zdravotně postiženého člena, musí být v centru naší pozornosti. Od prvního října letošního roku se jejich situace také díky vám všem částečně zlepšila. Bylo by smutné, kdyby právě projednávaná a panem ministrem dobře míněná předloha situaci těchto lidí zhoršila nebo kdyby při zavádění nového režimu v důsledku tohoto zákona došlo ke kolizím a komplikacím. Příspěvek na péči bude podmíněn kontrolou posouzení zdravotního stavu klienta. Proto se všichni klienti žádající o příspěvek na péči musí podrobit kontrolnímu vyšetření. Vzhledem k tomu, že těchto klientů je přes 170 tisíc, můžeme si spočítat, že za rok vychází na jeden okres průměrně přes dva tisíce kontrol. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví proto navrhuje, aby klienti, kteří dle současné právní úpravy pobírají příspěvek při péči o osobu blízkou, dostali automaticky příspěvek na péči ve výši stupně závislosti tři a mohli jej pobírat po dobu jednoho roku. Klienti by tak měli rok na to, aby se podrobili kontrole zdravotního stavu. I tento můj požadavek byl tedy vstřícně vyřešen pozměňovacím návrhem. Posudkoví lékaři budou ale nově působit na úřadech práce. Posudkových lékařů je obecně málo a do státní správy se nehrnou. Často dělají posudkáře lékaři, kteří by už hezkých pár let mohli být v důchodu. Bude se zavádět nová agenda, budou se delimitovat pracovníci, budou se některá pracoviště rušit a jiná zřizovat. Obávám se proto, že jeden rok stanovený výborem je příliš krátká doba a ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji prodloužit lhůtu pro kontrolu zdravotního stavu klientů na dva roky. Současně navrhuji posunout účinnost zákona o rok. *** Bohužel zůstává velký otazník nad důchody lidí, kteří se mnoho let starají o zdravotně postiženého člena rodiny. Je zachován stávající stav, který ale v pořádku není. Lidé, kteří státu šetří nemalé prostředky, dostávají místo důchodu almužnu, protože se jim nezapočítávají roky před rokem 2000. Věřím, že v budoucnu se podaří tuto nespravedlnost napravit, a ODS s tím ve svých plánech počítá. Moje další, v pořadí třetí pochybnost směřovala k posuzování potřebnosti sociálních služeb, ke způsobu stanovení stupně závislosti podle § 9 navrženého zákona. Pochybnosti se týkaly hlavně duševně nemocných lidí, jejichž potřeby sociálních služeb nejsou v zákoně dostatečně zahrnuty. Tito lidé sice zvládají sebeobsloužení dokonale, ale často potřebují pomoc druhých lidí. Další pochybnosti vznikly například v případě péče o děti s celiakií a fenylketonurií. V současné době rodič takového dítěte, které vyžaduje zvláštní režim, zvláštní způsob stravování, pobírá příspěvek při péči o osobu blízkou. Podle hodnocení uvedeného v § 9 tento rodič by na tom byl podle nového zákona hůř než podle zákona stávajícího. Navíc by se mu péče o takové dítě nezapočítávala do důchodového pojištění. Proto výbor pozměňovacím návrhem předepsal, aby podrobnosti stanovil prováděcí předpis, a věřme, že se tímto prováděcím předpisem některé problémy, které jsem zmínila, podaří odstranit. Za čtvrté jsem konstatovala, že není uspokojivě vyřešena ani problematika sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních, ani ošetřovatelská péče v sociálních zařízeních. I na tuto výhradu reagoval výbor pro sociální politiku a zdravotnictví pozměňovacím návrhem. Doufejme, že úpravou navrženou výborem jsme vše dobře postihli. Naším cílem bylo, aby mohlo zdravotní péči poskytovat i zařízení sociálních služeb s pobytovými službami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační péči o pojištěnce v nich umístěné, a že naopak i zdravotnická zařízení ústavní péče budou moci poskytovat pobytové sociální služby lidem, kteří již zdravotní péči nevyžadují, ale nejsou schopni se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu obejít bez pomoci druhých lidí a momentálně nemají kam jít. Myslím, že to je dobrá zpráva, protože tento problém nás všechny trápí už poměrně dlouhou dobu. Výhrada číslo pět směřovala k zařazení manželských a rodinných poraden do systému sociálních služeb. Tuto výhradu ministerstvo zatím neakceptovalo. Chtěla jsem znovu předložit pozměňovací návrh v tomto smyslu, nicméně na lavice nám byl rozdán pozměňovací návrh pana poslance Říhy, který mým požadavkům vyhovuje. A pokud máme vyslovit souhlas s návrhem zákona v konečném hlasování, byli bychom rádi, aby byly přijaty návrhy pana poslance Říhy týkající se manželských a rodinných poraden. Doufám, že to nezní jako vydírání. Další, v pořadí šestá výhrada, kterou jsem přednesla na výboru, se týkala sporného systému inspekce kvality sociálních služeb, protože vylučuje státní dohled. Kraje budou v podstatě kontrolovat samy sebe a svá sociální zařízení. Bylo mi přislíbeno, že ve druhém čtení na plénu bude předložen pozměňovací návrh, který to napraví. Naše pochybnosti však přetrvávají i nadále. Dají se napravit formální chyby, když zákon odkazuje na neexistující paragrafy, i když ve vládním materiálu by k takovým lapsům docházet nemělo. Nedají se však napravit systémové problémy, nedá se změnit navržený systém jednoduchými pozměňovacími návrhy. Obávám se, že až budeme mít k dispozici vyhlášku, kterou se provádí zákon o sociálních službách, budeme mít ještě zamotanou hlavu. Není bohužel pravdou, že užití příspěvku na péči umožní uživateli hradit většinovou část nákladů poskytované služby, jak uvádí důvodová zpráva. Kdo si umí alespoň něco spočítat, ví, že náklady na jednu hodinu práce jsou jistě vyšší než 100 korun. Stačí počítat s minimální mzdou, odvody, režijními náklady a maximálním objemem pracovních hodin v měsíci, to znamená 152 hodin po odečtení dovolené. Raději předkladatelům ani nepokládám otázku, jaký by měl být měsíční hrubý příjem pečovatelky. V návrhu zákona v § 72 bod 4a se předpokládá, že úhrada na péči v domovech seniorů atd. bude ve výši přiznaného příspěvku, který může činit třeba 2 tisíce korun. Více klient za péči nemusí platit. Náklady však mohou být i několikanásobně vyšší. Raději se neptám, kdo uhradí nedoplatky za ubytování a stravu, protože dle návrhu v § 72 bod 3 musí zůstat osobě alespoň 15 % jejího příjmu. Lze vřele souhlasit s návrhem, a třeba i s doplňujícími návrhy, aby se pečovatelská služba poskytovala bez úhrady rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí. Ale k tomu A je třeba B - kdo to zaplatí. Věřím, že vyhláška na to odpoví. Obávám se, že návrh zákona by ve svých důsledcích mohl u části klientů znamenat ukončení pomoci formou pečovatelských služeb a vyvolat snahu obecních úřadů o uznání co nejvíce potřebných osob. Prostor pro nárůst výdajů zohledněn není, protože se v současné době poskytuje zvýšení důchodů na bezmocnost pro 173 tisíc osob a kalkulace nákladů na příspěvek na péči je postaven na 175 tisíc osob. Věřme, že mé obavy jsou zbytečné a že jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak i Ministerstvo financí vědí co činí, když daly souhlas s tímto zákonem. Dámy a pánové, navržená účinnost zákona o sociálních službách je 1. ledna 2007. To znamená, že dopady zákona nedopadnou na současnou vládu, takže vláda se této problematice šikovně vyhnula. Ministerstvo i pan ministr se velmi snažili naše požadavky akceptovat a jsou vloženy do pozměňovacích návrhů výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Pokud budou tyto pozměňovací návrhy přijaty v konečném hlasování, ODS návrh zákona, byť s určitými obavami, podpoří. Děkuji vám za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/051schuz/s051309.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2002_51_02858
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.