Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Senát projednal návrh zákona na své 10. schůzi 29. března a po rozpravě svým hlasováním rozhodl o zamítnutí. Dovolím si vám velice stručně tento návrh zamítnutí zdůvodnit.
        Při řešení tohoto zákona přicházely v úvahu tři možnosti. První možností bylo otevření dosavadního systému i pro ostatní pojišťovací subjekty, které by splnily podmínky stanovené vládou. Konstatuji, že stávající systém úrazového pojištění zaměstnanců, který provozovaly dvě komerční pojišťovny, neměl finanční problémy a naopak poměrně značnou část vybraných prostředků odváděl zpět do státního rozpočtu.
        ***
        Druhou možností pak bylo zřízení samostatné úrazové pojišťovny, něco podobného, jako je VZP, ovšem samozřejmě s novými budovami a zaměstnanci, tedy poměrně nákladné řešení. Za třetí to pak bylo zavedení úrazového pojištění zaměstnanců jako sociálního pojištění, které by prováděly orgány státu.
        Vláda se rozhodla pro variantu zavedení úrazového pojištění jako sociálního pojištění, v podstatě sociální dávky, kterou budou vyplácet okresní správy sociálního zabezpečení. Dovolím si říci, že ty dnes už pracují v poměrně těžkém personálním stresu a není jednoduché vyplácení např. důchodů, které by měly dostat osoby perzekvované komunistickým režimem. Systém se tak touto novelou stává státním zaopatřením v případě sociální situace, která vznikla pracovním úrazem nebo chorobou z povolání.
        Chybou je, že není umožněn přístup osobám samostatně výdělečně činným, pro něž je samozřejmě úraz rovněž sociální událostí. To znamená, že návrh staví zaměstnance a OSVČ neodůvodněně do nerovné pozice. Návrh zákona také staví do nerovné pozice některých např. zdravotnických zařízení, jejich majitele, při vyměřování sankcí, kdy jsou tyto sankce pro ně stanoveny dvojnásobně, což v ostatních zákonech, kde by to mělo být stejné, není. Přímé napojení na státní rozpočet tak zvýší nejenom jeho příjem, ale zcela nepochybně i jeho mandatorní výdaje, jimiž se navrhované sociální dávky stanou.
        Tento systém považujeme za zbytečně drahý, a proto špatný. Předpokládá totiž přijetí nových zaměstnanců do státní správy, jejich proškolení a technické vybavení pro jejich práci. Správa tohoto systému vyžaduje tři systémy počítačového zpracování: do roku 1993, současný systém a dávkové schéma podle návrhu zákona.
        Návrh má dále řadu věcných i legislativních nedostatků a je patrné, že určitá politická motivace při jeho prosazování byla bohužel silnější než věcné odborné námitky. To vidíme zejména z postoje Ministerstva financí, což je spolupředkladatel návrhu, jež v průběhu projednávání uplatňovalo řadu věcných odborných námitek, a přestože tyto námitky nebyly ve své naprosté většině vzaty v potaz, doporučilo vládě nakonec zákon schválit. Navíc schválení takového zákona těsně před koncem volebního období nepovažuji s ohledem na závažnost změny za velmi seriózní.
        Děkuji.