Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, včera jsem si přečetl žádost o odpověď a v podstatě tuto žádost chápu jako žádost a obavu z ní vyplývající jako odůvodněnou.
        Ve Štrasburku leží skutečně k projednání žaloba majitelů domů a ta, abych vás nezdržoval, obsahuje asi toto: Majitelé domů se domnívají, že ztráty, které jim vznikly díky rozhodnutí státu o nájemném, že tyto škody jsou zhruba 200 miliard korun. Protože však sami uznávají, že takovouto částku by získat nemohli, uplatňují nárok na 50 miliard korun. Ten, kdo bude zastupovat český stát, je samozřejmě Ministerstvo spravedlnosti, a Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem financí budou povinna doložit příslušné podklady.
        Já tedy považuji v podstatě vaši obavu, nebo obavu pana poslance, za oprávněnou, nicméně český stát je ve velmi komplikované situaci, protože byť bychom měli úmysl dohodnout se s majiteli domů, tak to není dost dobře možné, protože to není nějaká skupina nebo jeden právní subjekt, ale jsou to zkrátka soukromí majitelé domů, tedy mnoho subjektů, se kterými se dohodnout je velmi komplikované. To znamená, že náš postoj je asi takový, že by zřejmě, pokud to nebude nějak jinak, měl probíhat tento soud. A my jsme přesvědčeni o tom, že nárok 50 miliard je skutečně veliký.
        Samozřejmě k tomuto soudu bude Česká republika muset zpracovat všechny podklady, které soud bude požadovat.
        Ale jednu věc si přece neodpustím, a to je reakce na to, že jsem byl vyzván coby člověk, který je starostou Vsetína, k určité reflexi, jak je to skutečně s nájemným. Ano, nejenom ve Vsetíně, ale v mnoha jiných městech města prodávala obecní byty právě proto, že je nemohla ufinancovat. Tam, kde ve městech byl bytový fond, který nepotřeboval velkou údržbu, to znamená velké investice a velké opravy, tedy modernější, tam města neprohloupila, pokud si tento fond nechala, a pokud dojde skutečně k růstu nájemného tak, jak je stanoveno, tak si myslím, že to ufinancovatelné opravdu je. Ale tam, kde - a to se týká samozřejmě i soukromých majitelů domů - ten bytový fond je zchátralý, potřebuje velké investice, tam v žádném případě majitelé z nájemného, ať jsou to majitelé jacíkoliv, nemohou domy ufinancovat. To znamená, že se může stát, že v restitucích soustružník, který získal bytový dům a má nějaký průměrný plat soustružníka, tak není schopen dotovat ten dům, pokud má udržovat a rekonstruovat tento dům samozřejmě. Samozřejmě co se týká bankovních úvěrů, tak ty jsou poskytovány jenom v těch relacích, které jsou finančně zajištěny. A tady banka v mnohých případech vyhovět nemůže.
        Takže to je mé stanovisko k nájemnému jako takovému. Samozřejmě pominu už další věci, které vy dobře víte. Vezmete-li si kterékoliv realitní noviny a podíváte se na ceny nových bytů, případně ceny nájmů jenom v Praze, tak tam, kde vede metro, byť výstavba domu byla stejně drahá jako v místech, kam metro nejede, tam jsou nájmy zcela jiné. Zcela jinak stojí pozemky atd. Jinými slovy, já jsem přesvědčen spolu jistě s mnohými z vás, že ceny nájmu bytu musí v sobě zahrnovat nejenom vlastní náklady na nájem, ale samozřejmě cenu pozemku, cenu výstavby atd.
        Pokud je tady ten požadavek, abychom vypracovali spolu s Ministerstvem financí tabulku, kterou požadujete, pak samozřejmě tuto tabulku zřejmě stát bude muset sestavit. Ovšem ta bude muset být minimálně od roku 1990, protože žaloba ve Štrasburku zřejmě tyto doklady bude požadovat.
        A poslední věc. Když jsem zkoumal dnes, samozřejmě v návaznosti na tuto interpelaci, problémy, které obecně tedy se soudem ve Štrasburku mít budeme, jsem přesvědčen, že k tomuto soudu by nedošlo, kdyby nedošlo v roce 1998 ke změně zákona a k tomu zbrzdění nárůstu nájemného, protože to byl v té době impuls pro majitele domů. To vyplývá z celé dokumentace, se kterou jsem se seznámil.
        Děkuji vám za pozornost.