Pane předsedo, dámy a pánové, návrh na zřízení vyšetřovací komise, která prověří postup při výběrovém řízení na zavedení elektronického mýta v České republice, je jasný, ale je třeba také zároveň říci, co tato komise bude vyšetřovat. Bude vyšetřovat, zda antimonopolní úřad opravdu rozhodoval nestranně, když neshledal na výběrovém řízení na dodavatele elektronického mýtného nic závadného? Bude posuzovat rozhodnutí správního soudu, zda opravdu rozhodl správně, když tento soud neshledal na postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nic protiprávního? Bude vyšetřovat rozhodnutí Evropské komise, která nezjistila na postupu tehdejšího Ministerstva dopravy nic protiprávního ani diskriminačního dle evropského práva? Jinými slovy - bude vyšetřovat, zda nezávislé instituce opravdu rozhodovaly v kauze výběrového řízení podle práva.
        Jsem si jist, že vyšetřovací komisi, orgánu složenému z politiků, nepřísluší právo posuzovat rozhodnutí nezávislých institucí.
        Všichni, kteří před rokem, před půl rokem, nebo dokonce před měsíce pochybovali o funkčnosti systému elektronického mýtného, který ostatně třetím rokem bez problémů funguje v sousedním Rakousku, nyní pochybují o tom, zda těch 400 milionů, které tvoří výnos zpoplatnění za první měsíc, se opravdu na elektronickém mýtu vybralo, nebo je tam snad dala firma Kapsch, aby vytvořila dojem, že systém funguje dobře? Nemohu posoudit, zda systém funguje na 100 procent, na 90 procent nebo na jiné číslo. Z vyjádření generálního ředitele firmy Kapsch pro deník Právo v sobotu 3. 2. vyplývá, že za leden bylo vybráno 420 milionů korun. Když toto číslo vynásobím dvanácti měsíci, dostanu výnos za jeden rok 5 miliard korun. A to zdaleka není maximum, protože hlavní dopravní sezóna přijde v létě. Navíc ještě nepočítám s výnosem za druhou etapu, která má podle smlouvy začít fungovat od poloviny tohoto roku. To by byly další 2 až 3 miliardy Kč navíc. Předpoklad Státního fondu dopravní infrastruktury, že se v roce 2006 na elektronickém mýtném vybere maximálně 2,8 miliardy Kč, bude překonán nejpozději po sedmi měsících.
        Měli bychom si také s trochou hrdosti připomenout, že jsme teprve třetí zemí EU, která dokázala připravit a realizovat výkonové zpoplatnění silniční infrastruktury. Jsme třetí, a přesto je nám vytýkáno, že jsme zaspali, nebo že instalujeme na silnice nemoderní staré železo. Ani jedno, ani druhé není pravda. Mikrovlnné systémy fungují po celém světě, jen v EU ve čtrnácti zemích. Jsou vzájemně interoperabilní, záleží jen na dohodě mezi provozovateli. Jsou to systémy jednoduché, efektivní a umožňující celou řadu telematických aplikací.
        Určitě i satelitní systém má svou budoucnost, ale uvítal bych, abychom se nesnažili být první za každou cenu. Máme rok 2007 a stále vyjma Německa, kde je systém hybridní, není žádný jiný stát, který by začal satelitní systém používat, a to na celém světě. V loňském roce od záměru připravit systém plošného zpoplatnění silnic s využitím satelitní technologie odstoupilo po Velké Británii také Holandsko. Jejich analýzy ukázaly, že plošné zpoplatnění má problematické dopady do obsluhy území a také do ekonomiky. Zde by možná pan ministr financí měl zpozornět.
        Na konferenci v Londýně v listopadu loňského roku právě v příspěvku holandské firmy Logica zaznělo, co všechno ještě zbývá satelitním systémům dořešit po technické stránce. Všem obdivovatelům satelitu doporučuji prostudovat závěry této konference.
        Před třemi lety byli i takoví odborníci, kteří vyzývali, abychom počkali na spuštění satelitního systému Galileo. Upozorňovali jsme je, že termín spuštění tohoto evropského projektu v roce 2010 je velmi optimistický a že do této doby, než se evropský satelitní systém spustí, můžeme na elektronickém mýtu vybrat desítky miliard korun. Je rok 2007 a na zasedání Rady evropských ministrů v letošním roce informovala Evropská komise, že spuštění projektu Galileo je odsunuto na rok 2012. Dodávám - zatím. Projekt je připravován jako PPP a není ještě ani podepsána smlouva s vítězným konsorciem. Mimochodem, v soutěži zůstalo jediné, jako Kapsch v České republice nebo Toll Collect v Německu. Náklady na vypuštění 30 satelitů a pozemních středisek budou přes 35 miliard eur. Životnost satelitů je 15 let, s největším využitím se počítá v dopravě. I tomu, kdo nemá maturitu z matematiky, je jasné, že buď budou poskytované služby hodně drahé, nebo je soukromému konsorciu zaplatí daňoví poplatníci přes státní nebo unijní rozpočty.
        Opakuji: Nejvyšší využití má být v dopravě. Právě proto Evropská komise všem unijním státům doporučuje, aby si pořídily na výběr mýta to nejmodernější, co technika nabízí, tedy satelitní navigační systémy pro aplikace v dopravě. Hledají se totiž dobrovolníci, kteří tento ambiciózní projekt zaplatí.
        Zase mají někteří politici dojem, že teď můžeme státy EU nejen dohnat, ale i předehnat. V této oblasti se jim zdá, že to půjde bez práce, stačí se jen správně rozhodnout, a je to, ať to stojí, co to stojí. Mohu tyto vyznavače moderních technologií upozornit, že přehlížejí, že se kromě Německa do zpoplatnění silnic s využitím satelitní technologie žádný stát na světě nepustil. I USA, které vlastní a provozují satelitní systém GPS, ho pro mýtné systémy nepoužívají, kromě pilotního systému v okolí Seattlu.
        Pokud by tento systém byl konkurenceschopný zejména v efektivitě výběru a v provozních nákladech na telekomunikační služby, určitě by si firmy příležitost získat mýto v České republice nenechaly ujít. Připomínám, že stanovisko Evropské komise konstatuje, že zadávací podmínky v České republice pro projekt elektronického mýta byl v souladu s evropským právem a nebyly podmínky diskriminační.
        Uznávám, že tlak technologických firem je silný, že mu podléhají nejen někteří politici, ale i média. Těm se nakonec podařilo vytvořit dojem, že celý projekt mýta byl jeden velký švindl a vedení Ministerstva dopravy, které projekt elektronického mýta připravilo, byla parta podvodníků.
        ***
        Prohlašuji zde, že to není pravda. Projekt byl připraven v souladu s naším a evropským právem a výběrová komise postupovala striktně podle zákona. Toto stanovisko potvrdily ve svých rozhodnutích Evropská komise, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a nakonec i správní soud.
        Mediální kampani, která tvrdí pravý opak, nerozumím. Vždyť právě tyto nezávislé instituce jsou strážci zákona. To, že televize dostane za zfalšovanou takzvanou reportáž o mafiánských praktikách na Ministerstvu dopravy půlmilionovou pokutu od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a druhá, vyšší, ji čeká v nejbližších dnech, už se nikdo nedozví. Lež a pomluva žijí svým vlastním životem a nacházejí sluchu i zde v Poslanecké sněmovně. Mohu si pro chování médií hledat různá zdůvodnění, ale doufám, že to nejjednodušší bude to, že odborní redaktoři nestíhají sledovat diskusi o složitém hledání evropského standardu pro mýtné systémy a myslí si, že by tomu čtenář nebo divák stejně nerozuměl. Naznačit, že je někdo podvodník, tomu rozumějí všichni.
        Jenom pro zajímavost - satelitní standard na rozdíl od evropského mikrovlnného standardu není ještě vůbec stanoven. Vůbec není jisté, kdy se podaří tento systém v České republice prosadit, že to bude právě ten budoucí evropský. Spíše se staneme evropskou laboratoří, nebo lépe pokusným králíkem.
        Dovolím si pro ty, kteří projekt zavedení mýta nesledovali, krátkou rekapitulaci.
        Zadávací podmínky výběrového řízení musely zohlednit platnou evropskou legislativu. Z toho důvodu se součástí zadávací dokumentace stala i v té době platná evropská směrnice. Ta určila rozsah zpoplatnění jen na vybranou páteřní síť i technické parametry a standardy. Jinými slovy, výběrové řízení muselo být nastaveno tak, aby bylo technologicky neutrální, přesně podle nároků evropské směrnice. Tím bylo umožněno účastnit se výběrového řízení i dodavatelům se satelitní technologií. Zadávací podmínky nepřipravovalo Ministerstvo dopravy samo, ale řídící výbor projektu jmenovaný vládou, který byl složený ze zástupců několika resortů. Zadávací podmínky vláda odsouhlasila a ty byly po prošetření označeny Evropskou komisí jako zákonné a nediskriminující.
        Do výběrového řízení se přihlásili čtyři dodavatelé výkonového zpoplatnění, všichni nabízeli mikrovlnná řešení.
        O výběru rozhodovala nezávislá meziresortní hodnotící komise, zase jmenovaná vládou. Ministerstvo dopravy nemohlo rozhodovat o odborných předpokladech jednotlivých členů komise. To bylo vždy záležitostí příslušného ministra, který člena komise nominoval. O vítězi výběrového řízení nerozhodovala jenom cena, ale také splnění technických podmínek, stanovených zadání a stanovené kvalifikační předpoklady. Kvalifikační předpoklady garantovaly státu, že za dané finance nakoupí spolehlivé služby a garantovaný systém.
        Tři uchazeči bohužel nesplnili všechny zadané podmínky a museli být podle tehdy platného zákona o veřejných zakázkách vyloučeni. Soutěžní dialog zákon tehdy neumožňoval. Při jiném postupu by se ministerstvo vystavovalo zásadnímu riziku, že bude soutěž oprávněně napadena a zrušena. A také by se vystavovalo právní trestní odpovědnosti za způsobené škody.
        Námitky vyřazených uchazečů opakovaně prošetřil orgán dohledu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a opakovaně potvrdil ve svém rozhodnutí, že zadavatel soutěže Ministerstvo dopravy postupoval přesně podle zákona, a ani jinak nemohl postupovat. Neúspěšní uchazeči podali proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže správní žalobu a správní soud ve velmi podrobném zdůvodnění vyvrátil námitky žalobců a zamítl je jako nedůvodně. Všem pochybovačům - vyhledejte si rozhodnutí správního soudu z loňského října, je to velmi poučné a je to velmi podrobné.
        Hodnotící komise doporučila a vybrala vítěze z jednoho uchazeče, který splňuje podmínky. Jeho cena byla velmi blízko ceně předpokládané, která byla zveřejněna v zadávacím řízení. Cena nabídnutá cena konsorciem Kapsch je zhruba o 20 % nižší než v sousedním Rakousku na stejném rozsahu sítě, to je 2000 kilometrů, a tato cena představuje náklady nejen na infrastrukturu, pořízení toho systému, ale hlavně cenu veškerých služeb za dobu deset let.
        Kvůli průtahům způsobeným neúspěšnými uchazeči bylo možné podepsat smlouvy až 29. března. Dle smlouvy, která byla součástí zadávacích podmínek a ti soutěžící ji museli akceptovat, měl dodavatel systému na dokončení zakázky dvanáct měsíců, tedy do 22. března roku 2007, letošního roku. Pokud by tuto smlouvu využil a lhůtu využil tak, jak ji ve své nabídce sám předložil, nemohlo by se elektronické mýto vybírat už letos, ale až v roce 2008. Formu zpoplatnění nelze měnit v průběhu roku, ale jen na jeho začátku. Po dnešních zkušenostech by tak stát přišel minimálně o pět miliard korun a vláda by nesplnila závazek svého programového prohlášení, že mýto spustí od 1. 1. 2007. Proto byl sjednán dodatek ke smlouvě, ve kterém se dodavatel zavázal, že dokončí první etapu o tři měsíce dříve, do konce roku 2006. Tuto vstřícnost požadovala firma Kapsch samozřejmě zohlednit, což se projevilo v prodloužení realizace druhé etapy o tři měsíce a o tři měsíce také větším bonusem za efektivní výběr mýtného v první etapě.
        Obavy o nevýhodnosti dodatku se ukázaly jako neopodstatněné. Systém od 1. ledna už funguje, přinesl státu 420 milionů korun, které by jinak nezískal. Pokud dodatek smlouvy zajistil státu pět miliard korun, nemůže být nevýhodný.
        Z výše uvedených důvodů nepodpořím návrh na zřízení vyšetřovací komise a dovolím si vás požádat, abyste tento politicky motivovaný návrh rovněž nepodpořili.
        Nakonec mi dovolte, pane předsedo, vaším prostřednictvím poděkovat Vojtěchu Filipovi, že mi svým návrhem na zařazení tohoto bodu na program umožnil seznámit vás, dámy a pánové, s postupem přípravy mýta. Je pro mě velmi důležité, že jsem vám zde mohl říct, že postup Ministerstva dopravy prověřily velmi důkladně tři nezávislé instituce - Evropská komise, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a správní soud. Zadávací podmínky soutěže nebyly diskriminační pro žádnou technologii a výběrové řízení proběhlo podle zákona. Na tom žádná vyšetřovací komise nemůže nic změnit.