Děkuji, paní místopředsedkyně. Členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, připojuji se ke svým předřečníkům v tom, že novela je nesmírně důležitá, závažná, že je třeba ji propustit do dalšího čtení, ale chtěl bych upozornit na některé aspekty spojené s novelou.
        Důvěrně, zkráceně říkáme zákonu týrací zákon. Ono to má své souvislosti, protože on v některých momentech dovoluje týrání zvířat. Takže vznikl název týrací zákon. Slangový výraz sice pro mě zkracováním, aby se to urychlilo, ale v podstatě vyjadřuje i to, že v zákonu zůstaly věci - a v podstatě umožňuje týrání zvířat - zůstaly tam věci, které tam nepatří. Často se to schovává za zdůvodnění, že jde o tradici. Můžeme se podívat na to, co je to tradice.
        Můžeme se podívat na problém z odstupu prostorového nebo časového. Kdybychom si nyní představili, že jsme někde ve starém Římě, že jsme v Koloseu, kam se dováží obrovské množství zvířat z Afriky - myslím si, že kromě transportu ing. Vágnera v minulém století nikdy v historii se tak velké množství zvířat do zajetí nedostávalo jako právě za starého Říma, a zvířata se tam dostávala jen proto, aby v cirku byla štvána buď sama proti sobě, nebo proti gladiátorům. Kdybych já tam tehdy vystoupil a řekl, že je to špatně, že to je týrání, tak by to asi dopadlo tak, že bych skončil uprostřed toho cirku, hodili by mě mezi zvěř.
        To je odstup časový. Prostorový si můžeme také dovolit, protože když se podíváme do Číny, jakým způsobem Čína nakládá se zvířaty, kdybyste se podívali na nějaké tržiště, třeba Kvan-žou, kde jsou tuny želv narovnány nad sebou, kde jsou v klecích ženetky, které si navzájem ze stresu okusují nožičky, a zahnívá to tak, že buď zvíře uhyne, nebo si ho někdo koupí, tak se vám z toho neudělá dobře. Jediné zdůvodnění je, že je to tradice, že jsme na to zvyklí, že je to normální, že na čínský stůl musí přijít čerstvé jídlo. Takže to dopadá tak, že tam v krabici leží jelínek mundžak, ten má zlámané nohy, aby nemohl utéci, ale aby zvíře zůstalo živé.
        Podobně se na to můžeme podívat i u nás. Ale ještě bych se vrátil a pohyboval bych se v prostoru. Svět si uvědomuje, že někdy je potřeba od tradice ustoupit, že je třeba vytvořit tradici novou. Dne 5. dubna např. Eritrea uzákonila, že se nesmí dělat obřízka u žen. Kdyby někdo s něčím takovým přišel o pár let dříve, tak ho třeba ukamenují. Ale svět se vyvíjí a i od takto silně zakořeněné tradice je možné ustoupit. A to je daleko vážnější téma než to, které probíráme, ale nicméně jako ukázka toho, že ne každá tradice je dobrá, je to možné použít.
        A teď se dostaneme do Čech. Nechtěl bych zde vyjmenovávat všechny konflikty, které máme se zákonem. Pozměňovacích návrhů, které bezesporu proběhnou ve výborech, bude víc. Chtěl bych se dotknout několika z nich, těch nejzásadnějších. Také jsme vám poslali ukázky videí, dostali jste to dnes všichni na počítač. Jde třeba o lov za pomoci elektrické energie, jde o lov na živou návnadu.
        ***
        Ta novela, resp. ten zákon vůbec už na samém počátku v § 2 má vlastně to nejzásadnější, že týrání zvířat je zakázáno, a pak se to v tom zákoně rozvádí s tím, že např. pro odlov ryb nebo pro lov zvířat není možné použít elektrickou energii - ale je tam poznámka, pokud to neumožňují zvláštní předpisy. To je ten případ toho prvního videa, že třeba v České republice stále je možné odlovit rybu v potoce, v řece za použití elektrické energie. A pokud jste viděli ty záběry, tak víte, že to není pro toho živočicha vůbec nic příjemného. To je jeden moment.
        Ještě daleko krvežíznivější, ještě emotivnější je ten další příklad, a to je lov na živou nástrahu. To je právě ta tradice, o které jsem se snažil hovořit, o které jsem mluvil. To znamená, že rybáři operují s tím, že lov na živou nástrahu je tradičním lovem. Jestli jste si všimli, tak ta rybička jistě není ráda, když jí pod páteří projíždí trojáček a potom se půl hodiny cuká, někdy dvacet minut, někdy tři minuty, podle toho, jak brzy přijde záchrana v podobě dravce, který ukončí její utrpení. Takže to bezesporu není příjemné.
        A to jsou tedy věci, to jsou momenty, které bychom rádi v té novele změnili. Proto podporujeme plně, aby prošla novela do dalšího čtení, a já bych na závěr navrhoval, aby byl ten zákon přikázán k projednání do výboru pro životní prostředí. Děkuji.