Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, většina argumentů byla řečena již v druhém čtení. Já bych zde jen vysvětlil důvody, které nás vedou a které mě vedly k návrhu vrátit to do druhého čtení, a pokud tomuto návrhu nebude vyhověno, nepodpořit tento návrh.
        Především jde o to, jaké má k tomuto návrhu stanovisko odborná historická obec. Já vám ocituji z materiálů, které jsme obdrželi, a pravděpodobně je máte k dispozici i vy všichni. Slova: Plán na vznik tohoto ústavu představuje razantní vstup politiky do vědy, který má precedenty jen v období před rokem 1989. Stane se pak dokonce agenturou pro politické vyřizování účtů s účelovým využitím citlivého archivního materiálu. Po osmnácti letech se má výzkum soudobých dějin opět vrátit pod kuratelu státu, tedy politiků. (V sále je stále hlučno.)
        Výzkumu soudobých dějin se nejlépe daří v podmínkách, které vytváří svou nezávislostí Akademie věd České republiky a české univerzity. Toto nejsou slova České strany sociálně demokratické ani žádného politika, ale tohle jsou slova, která podepsali - prosím - pan doktor Tůma, pověřený řízením Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, profesor Pešek, vedoucí katedry německých a rakouských studií, profesor Jirásek, děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, doktor Urbášek, ředitel archivu Univerzity Palackého v Olomouci, profesorka Lenderová, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, docent Felcman, ředitel Historického ústavu Fakulty humanitních studií Univerzity v Hradci Králové, doktorka Krejčová, vedoucí Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války, dále profesorka Raková, ředitelka Historického ústavu Akademie věd, dále docent Vytloukal, ředitel Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dále docent Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, dále docentka Burešová, vedoucí katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, dále docent Znoj, ředitel Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dále docent Calda, vedoucí katedry amerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a profesor Michal Rajman, profesor na katedře ruských a východoevropských studií. Dále toto stanovisko podpořil výbor Sdružení historiků České republiky v čele s předsedou profesorem Petrem Vorlem.
        Dámy a pánové, toto jsou nesporné autority v oblasti historické vědy. Co si přejí? Přejí si to, aby vědecké bádání nebylo na politickou zakázku. Přejí si to, aby do jejich vědeckého historického bádání nezasahovali politici. Bohužel, že přicházíme s tímto návrhem tak, jak je postaven, tak jde o zasahování politiků do svobody vědeckého bádání, tedy věc v demokracii naprosto nepřijatelná. Předkladatelé útočí skutečně na svobodu vědeckého bádání.
        Tudíž my říkáme, vraťme to do druhého čtení, kde se pokusme tomuto ústavu, respektive úřadu dát důstojnou, skutečně vědeckou úroveň, to znamená odrušit od vlivu politiků, nedělat z tohoto ústavu služku té či oné politické strany či ideologie, ale udělat z toho ctěnou vědeckou instituci, která bude respektována ve vědecké obci a nebude na ni pohlíženo jako na - jak někteří na ni pohlíží, já tedy ne - ale jako na Langerův novodobý ústav marxismu-leninismu naruby.
        ***
        Dámy a pánové, Česká strana sociálně demokratická chce podporovat vědecké bádání v oblasti historie. Chceme, aby tam šly peníze, chceme, aby tam ti skuteční vědci měli přístup ke všem materiálům. To chceme. Ale tito vědci upozorňují na to, že Občanská demokratická strana chce svázat svobodné vědecké bádání nějakým náhubkem. A stejně jako Česká strana sociálně demokratická říkají: prostě nechceme sloužit žádné politické straně. A my je podporujeme, protože věda musí být apolitická, zvláště tedy věda historická, protože ta se nejlépe zneužívá tak, jak to ta historie, nedávná historie bohužel dokládá.
        Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS. To je špatně. Historie nesmí být vykládána tak, aby se hodila jakékoli politické straně.
        Čili znova říkáme: My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera, který má být jakýmsi tímto ústavem naruby, a poukazujeme na to, že to bude stát… A bude to nový úřad, nový úřad se stovkami úředníků, ne vědců, ale se stovkami úředníků, s ředitelem s platem údajně 140 tisíc měsíčně, tedy platem odpovídajícím předsedovi vlády. Tam bude dosazen zase kamarád prý ministra Langera. Ředitelem, který bude mít kancelář, sekretářky, auta, náměstky s obdobnými platy, prostě další několikasethlavý úřad, jehož zřízení bude stát stovky milionů, jeho provoz bude stát miliardy daňové poplatníky České republiky.
        Ano, my chceme, aby tyto prostředky šly, ale do české vědy, třeba i do české historické vědy, do existujících ústavů a institucí Akademie věd či českých vysokých škol a univerzit. Dokonce bychom i podpořili zřízení tohoto samostatného úřadu, pokud by nebyl pod kuratelou politiků, ale pokud by třeba jeho ředitel byl jmenován Akademií věd a nebyl tam nějaký dozírající orgán, který bude volit buď Senát, nebo Poslanecká sněmovna, nebo kdokoli z politiků, protože my ctíme svobodu bádání, my ctíme svobodu názorů, my ctíme svobodu myšlenek. A do svobody bádání politici zasahovat nesmějí. Ani politici zleva, ani politici zprava, ani politici shora, ani politici zezdola. Prostě svoboda vědeckého bádání je pro nás nadevše.
        Dámy a pánové, já doufám, že zdravý rozum v této Poslanecké sněmovně zvítězí nad slepou ideologií, že podpoříte náš návrh na vrácení do druhého čtení, kde chceme navrhnout to, aby byla zrušena ta správní či dozorčí rada volená politiky, aby tento úřad nebyl služkou politiků a aby jeho vedení bylo jmenováno buď univerzitami, nebo ještě lépe vedením české Akademie věd, tak jak se na vědecký a výzkumný ústav sluší.
        Dámy a pánové, budete hlasovat o tom, zda vytvoříte nový ústav marxismu-leninismu, nebo to vrátíme do druhého čtení, opravíme a uděláme z toho skutečnou vědeckou instituci, jejíž závěry budou respektované. Pokud z toho uděláme pouhý ústav marxismu-leninismu naruby, tedy jakýsi Langerův ústav marxismu-leninismu naruby, pak závěry takového úřadu nebudou nikoho zajímat. Budou směšné, nevěrohodné a ty stamiliony či miliardy budou úplně vyhozenými penězi.
        Dámy a pánové, buď nám jde o svobodu bádání, pak se můžeme rozhodnout, anebo nám jde o úřad na politickou objednávku. (Potlesk poslanců zleva.)