Jestliže jsem vás žádal o zásah do parlamentní atmosféry, pak ne proto, že bych svým slovům přikládal takový význam, ale přikládám význam problematice, o které tady jednáme. Myslím si, že změna ústavy - pan poslanec Morava dokonce mluví o nejvýznamnější změně, která tady byla navržena, osobně bych to tak necharakterizoval, ale to není tak podstatné - by si zasloužila větší pozornost, protože bez ohledu na to, jak Sněmovna s tímto návrhem naloží, tak toto téma na pořadu politických jednání zůstane.
        Jestliže vážně chceme jednat o tom, zda tento způsob volby v tomto volebním období chceme změnit, pak doba zase tak dlouhá není. Také nemám nic proti tomu, aby se jednání o této věci odročilo. Nechť vláda připraví vlastní návrh, ale neměli bychom to odkládat příliš dlouho, protože u ústavních věcí doba dvou let tak dlouhá není, a až se budou blížit volby, není čas se tím zabývat. Toto je věc, která vyžaduje vážnou rozpravu.
        Musíme si ujasnit, a byl bych rád, pokud je to možné, abychom abstrahovali od konkrétních jmen nebo osobností, které vykonávají prezidentský úřad, abychom to brali jako něco, co je součást ústavního uspořádání, kde si musíme přát jisté systémové vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány. Je jedno, jestli to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, byť kolegům z ODS připomínám, že právě jejich reakce na některé příliš volné počiny Václava Havla jako prezidenta republiky při výkladu ústavy je vedly k tomu, že chtěli v návrhu z roku 1999 jistým způsobem jeho pravomoci omezit. My tak daleko v návrhu nejdeme.
        Divím se paní ministryni Parkanové, jestliže vidí omezení prezidentovy vůle ve výběru premiéra, jestliže se říká, že premiér je vybírán po jednání představitelů parlamentních stran. Považuji to za chybu z hlediska principu ústavy, že prezident republiky nepovažoval i vzhledem k výsledku voleb vůbec za potřebné si představitele parlamentních stran svolat, bez ohledu na to, že to ústava nestanoví. Je v tomto směru vázán tím, co ústava stanoví, i principy, z nichž ústava vychází. Základním principem je, že lid je zdrojem veškeré moci. Není to volná úvaha prezidenta, koho vybere jako předsedu vlády.
        Ujasněme si, zda na základě dosavadních zkušeností s tím, jak tyto vztahy fungují, není vhodné určité korektury v tomto ohledu provést. Nebo si opravdu myslíte, že při posledním nálezu Ústavního soudu, který vyšel z toho, že prezident nemůže jmenovat soudce Nejvyššího soudu, ale že to musí učinit ze soudců Nejvyššího soudu, který po mém soudu v ústavě oporu nemá, jsme považovali za správné vyjít z toho, co v dosavadní ústavě je, že tím je možno jmenovat kteréhokoli soudce, a dali jsme tam příslušné zpřesnění, aby tato direktiva byla jasná. Po mém soudu to není žádné omezení pravomocí prezidenta republiky.
        Jisté zkušenosti z fungování těchto nejvyšších státních orgánů tady jsou. Vyšli jsme z těchto zkušeností, které našly svůj reflex i v návrzích, které byly podány. Připomínám paní ministryni Parkanové, že vláda Vladimíra Špidly, jíž se KDU-ČSL jako koaliční partner účastnila, dala návrhy, právě pokud jde o účast vlády při jmenování členů Národní banky. Vím, že tento návrh nebyl přijat, ale je to součást úvah o tom, jak určité ústavní vztahy mají být regulovány. V každém případě je to minimálně podnět k tomu, aby se o těchto otázkách diskutovalo a rozhodně to není důvod k tomu, aby byly šmahem zamítány. Pokud se tak stane, má to být po věcné diskusi.
        Byl bych rád, kdyby si kolegové ze všech parlamentních stran v této věci ujasnili svá stanoviska. Jestli se myslí, že k přímé volbě máme přistoupit vážně, jednejme o tom, jak diskusi ve Sněmovně rozvinout. Kolegům z ODS připomínám jejich návrh, který řada těch, kteří zde dnes jsou, podepsali. Možná že by se ne se vším, co tehdy podepsali, dnes ztotožňovali. Myslím, že jejich návrh na přímou volbu hned v prvním kole je problematický, ale to je věc diskuse. Diskuse by neměla být uzavřena.
        Skutečnost, že si občané přímou volbu přejí, nemůže být jistě na prvním místě jejich priorit. Jsou tady mnohem důležitější zájmy týkající se jejich existence, kterou současná vládní reforma dost citlivě zasahuje, ale to, že si to lidé přejí, není skutečnost zanedbatelná. Myslím si, že je to něco, co umožňuje posílit vztahy občanů ke státu, a tím zvýšit legitimitu státní politiky, které prezident stojí v čele. Byl bych rád, kdybyste tyto momenty vzali v úvahu, až se budete rozhodovat o tom, chcete-li o této věci jednat nebo myslíte-li si, že je to vhodné shodit ze stolu, jak se někdy ve Sněmovně děje.