Děkuji vám, paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vládo, která se nachází za mými plecemi, dovolte mi, abych označil vaše tříhodinové mrmlání za snahu naplnit mediální čas, který je věnován této rozpravě v přímém přenosu.
        Já si myslím, že pokud premiér označil dnešní den za povinné opoziční divadlo, tak urazil princip parlamentní demokracie, protože opozice není z povinnosti negativistická, ale nabízí rozum zadarmo, nabízí to, čeho byste si měli vážit, to znamená odhaluje vaše slabá místa a dává vám šanci, abyste byli lepší, možná dokonce nejlepší. Vy jste touto šancí zhrdli. Dneska jste to dokázali, touto šancí jste zhrdli, inu, hází se dneska hrách na stěnu koaliční intolerance, na stěnu koaličního chameleóna, který se přizpůsobuje podle toho, kdo zrovna vysílá, kdo zrovna poslouchá a kdo zrovna platí.
        Já si myslím, že spor, který se simplifikoval v dnešní debatě mezi expremiérem a současným premiérem, není to podstatné, protože každá vláda za sebou nese určitý dluh a každá vláda, která přichází, má tendenci své chyby svádět na své předchůdce a vyviňovat se z toho, co sama způsobila. Já nechci dnes řešit, kdo byl větší demolition man, jestli pan Topolánek, nebo pan Paroubek. Já si to dnes neosobuji, ale upozorňuji na to, že po více jak roce vlády Miroslava Topolánka - já se omlouvám prostřednictvím paní předsedající, já vím, že na toho Slávka pan premiér nerad slyší - tak že zatímco vláda se brání některým zde vznášeným námitkám, tak 73 % občanů, a to podle objektivních průzkumů veřejného mínění, se domnívá, že tato vláda není jejich vládou, že jí nevěří, že ztratili důvěru v to, že vede zemi správným směrem, tato vláda prostě má kredibilitu pouhých 27 %, což je tající ledovec někdejších sympatizantů ODS.
        Já si myslím, že dnešní debatu by neměl pan premiér snižovat tím, že označuje dnešní snahu o vyslovení nedůvěry vládě za jakési opoziční menzes, které se periodicky opakuje a které v podstatě je jenom pouhým formalismem. Nezlobte se na mě, ale vy jste tu ztrátu důvěry občanů založili svými srpnovými vigiliemi, které vy sami nazýváte reformou a která, si myslím, že nebude trvat dlouho, ale si zaslouží skandování, které si někteří bývalí činitelé zasloužili v Kolbence, když skandovali nejsme děti, protože, nezlobte se na mě,ale mediální titulky nikomu najíst nedají. Nikomu nevyřeší ztráty reálné kupní síly jeho důchodu, jeho příjmu atd. A vaše reforma prostě statisticky vzato pouhým praktickým pohledem je tragédií pro dvě třetiny společnosti, protože tato dvoutřetinová většina, kterou vy se snažíte umrtvit svou prazvláštní mediální mlhou, tak tato dvoutřetinová většina minimálně od ledna příštího roku to pozná. A nejde pouze o ústavní spory, které byly vzneseny k vašemu návrhu reformy, ale jde o onu praxi, kdy životní náklady - no, já si troufnu říci, že minimálně poloviny domácností porostou rychleji, než vy odhadujete, a že tam bude reálný pokles, že platby u lékaře nevyřešíte tím, že budete honit lékaře, sankcionovat je za to, co si to dovolili, nepochopit vaši skvostnou reformu, že nehodlají vystavovat účty nebohým pacientům, zvláště těm starším, kteří jsou bohužel nuceni opakovaně chodit k lékaři.
        Takže to jsou ty důsledky. Jestli krachující stát posttransformačního blahobytu je na vině vašich ministrů, nebo jestli se to vleče už od devadesátých let, jestli to, že nejsme schopni vyřešit páteř české ekonomiky, jako jsou ceny energie, které se zprostředkovaně promítají do ekonomiky, to posuďme, ale v každém případě byste to měli řešit. A už vládnete dostatečně dlouho, aby se na vás nevztahovalo oněch sto dnů povinného hájení.
        Další důvody, které vedou k tomu, že vám nemůžeme dát důvěru, nejsou jenom dopady na prostého občana, i když ty jsou rozhodující, ale je tady otázka budoucnosti České republiky, českého státu, jeho suverenity, šance žít v míru a klidu. Vy jste učinili Českou republiku komplementem - sami jste to slovo použili - Spojených států amerických. Atlantická vazba, atlantická spolupráce nepochybně patří k moderním dějinám, ale komplement, něco jako přidaná součástka, která doplňuje chod stroje, který se nachází někde na druhé straně té velké louže? To se nezlobte, na to kdysi existovalo slovo protektorát. A my nechceme žít v protektorátu. My si vážíme spojenectví, vážíme si spojenectví globálních partnerů, ale nechceme jim sloužit. Já bych použil dokonce slovo posluhovat. A vy jim posluhujete, protože jinak byste nebyli tak bázliví, pokud jde o nastolování požadavků referenda. Referendum není nic jiného než akt demokracie.
        Proč se tolik bojíte, že občané nepochopí vaše geniální myšlenky? Proč se bojíte, že občané nepoznají, kde je zdroj jejich bezpečnosti? Dejte jim tu šanci. Vždyť koneckonců na přípravu budete mít tolik času, kolik se rozhodnete. A že mezitím se v Americe stane něco, jako že proběhnou demokratické volby a že se možná změní americká reprezentace? No, přece nehrajete hru na současnou americkou administrativu, ale hrajete hru stabilní, dlouhodobou, hrajete o to, aby tato země a její občané byli co nejbezpečnější.
        Další věc, která navozuje velkou nedůvěru vůči této vládě, je - to je, jako když turista přijde na Staroměstské náměstí. Orloj se točí, svatí se střídají a i vládě se stává, že její ministři se střídají jako na orloji. Říkáte, že jsou to vady na kráse, že je to prostě procedura, kterou poznaly jiné vlády, že je to jakési koaliční aditivum, které jste museli řešit vy a které řešili vaši předchůdci. Vy máte ono aditivum černé a zelené, jiní před vámi měli jiné aditivum, a že tedy to ustojíte, protože jde o standardní obměnu.
        Opravdu je váš místopředseda Jiří Čunek tak čistý, že vzbuzuje důvěru českých občanů? Není to náhodou o tom, že jeho xenofobní kritika využívání sociálních dávek je směšná, když sám se projevil jako člověk, který velice pragmaticky tyto sociální dávky umí využívat? Na tom nic nezmění, že nějaký státní zástupce rozhodl tak, jak rozhodl. Prostě v tomto ohledu je tento člověk velmi nedůvěryhodný.
        Máme tady i jiné skvělé typy ve vládě. Máme tady koaličně stínového premiéra vlády Ivana Langera, onoho olomouckého dědice tradice bývalého ministra bonapartistické vlády Fouchého. Já si myslím, že pokud pan ministr Langer chce ubezpečovat občany, že se jim dostane většího bezpečí tím, že budou on line připojeni k různým czech pointům, že se bude prosazovat digitalizace společnosti, že o to budou bezpečnější? A není to náhodou v tom, že on přehlíží to podstatné, že lidé, kteří se bojí o svou bezpečnost, se bojí o to více právem, že finanční policie, Úřad pro boj s organizovaným zločinem, jsou decimovány přímo systematicky?
        ***
        Jestli toto je záměrem pana ministra vnitra, inu, jak říká klasik, dobře došli, dobře došli. Říká to jeden bodrý Srb, který se octl v rakouském žaláři, zděšen tím, že věci příští byly velmi smutné, a také byly, protože se to odehrávalo v době těsně po sarajevském atentátu.
        Máme tady i ono zelené aditivum, nový svěží vítr v politických luzích a hájích. Já si vážím skutečně zelené politiky. A mrzí mě, že v zavedených parlamentních stranách zelená politika není dostatečně zohledňována. Je to jakýsi zbytek, který, když se dohodne to hlavní, tak si na to hrajeme. Ale skutečně nám pomohla přítomnost těchto rádoby zelených politiků, abychom byli opravdově objektivně zelenější? Není to náhodou tak, že ono globální oteplování narazilo na určitou zamrzlost politiků, kterým jde o něco jiného než o zelenou politiku, že jim jde o jejich vlastní pozice a že mají problémy vysvětlovat, co chtějí, i ve vlastní straně? Ono asi je to o tom, že sňatek s největším ropákem české politické scény má svou daň. Zelení ji zaplatili. Nevím, jak dlouhu ji budou chtít platit. Je to jejich rozhodnutí, ale do budoucna si myslím, že by zelení všech stran - dovoluji si to parafrázovat - děkuji pravému křídlu, že dobře navštěvovalo výuku v minulých letech, že si uvědomují, že spojení je to hlavní.
        Kolegové, přátelé zelení, právě proto, že zelení by se měli spojovat, tak by neměli prodávat úděl za mísu čočovice. Jestli se našli rádcové, kteří tuto vládu dovedli tam, kam dovedli, a jestliže se tu kolega Paroubek ptal, jestli tito rádcové našli důvod pro odvolání této vlády. Našli rádcové, našli? Nenašli, nenašli, protože jsou placení! Ale my potřebujeme radu těch, kteří se ptají občanů, a ne své peněženky! A právě proto si myslím, že Čuk nebo Gek politické scény, pokud se bude ptát pouze své peněženky, to vždycky špatně dopadne.
        Ptejme se občanů, přátelé. Občané tuto vládu nechtějí, a proto ani my ji dnes nemůžeme dát důvěru. (Potlesk z řad opozice.)