Dobrý den, dámy a pánové. Všimněte si, že používám oba, abych nebyl obviňován, že jsem proti feministkám. Nevím, jestli tady je paní poslankyně Žaková. (Smích v sále.)
        Já nebudu číst zprávy, které vám předkládá k tomuto zákonu Senát, ale pokusím se v úvodu vyvrátit některé virtuality, které kolem tohoto zákona vznikly.
        Ten zákon, dámy a pánové, není o úklidu sněhu, jak jste si mohli ve všech médiích a protestech starostů přečíst. Ten zákon je o tom, že vrací do normálu minulý stav, kdy se činí odpovědným někdo za nemovitost, která mu nepatří. Jistě chápete, že je zcela běžné, když někomu spadne v zimě rampouch ze střechy rodinného domku a spadne do kočárku , že nikdo nepochybuje o tom, že je odpovědný ten vlastník toho domku. My jsme ale ve zvláštním stavu, kdy majitel přilehlé nemovitosti je odpovědný za úraz, který vznikne neschůdností chodníku, ačkoli ten chodník mu nepatří. A nejenom že mu nepatří. On dokonce, když si chce zateplit dům nebo opravit fasádu, tak si postaví lešení a za každý metr zaplatí nemalý poplatek. Podnikatel, který vlastní takovou nemovitost a chce si tam dát takzvané áčko, to je taková ta naváděcí tabulka do jeho obchodu, tak za ni zaplatí poměrně vysoké ceny za to, že to má na tom chodníku, za který odpovídá.
        Nikoho určitě nenapadne, abychom učinili majitele odpovědného také za polovinu přilehlé komunikace. Bylo by to určitě ideální, protože by se nestávalo to, co se stává, že ráno odházíte výjezd z garáže, přijedete domů večer ze Sněmovny a máte metrovou závěj, která přes den namrzla, a vy ji musíte rozbourat a vyházet. Protože mezitím přes den přijel pluh technických služeb a to, co vy jste ráno pracně uklidili, vám tam na ten chodník nahrnul. To jsou takové příklady z praxe. Jsou ale i případy horší. Samozřejmě, že majitel domu si může najmout technické služby nebo nějakou firmu, protože je vytížen. U poslance nebo senátora by to nebyl takový problém. Ale představte si 80letou babičku, která chodí o francouzských holích a její důchod je asi 8000 měsíčně, tak ona by tři čtvrtiny tohoto důchodu zaplatila těm technickým službám nebo té firmě za to, aby naplnila příslušnou vyhlášku.
        Takže opakuji znovu - 99 % obcí v České republice je pojištěných. Mám s tím osobní zkušenost, že nikdy neplatili u nás žádní majitelé, vždycky to bez problémů zaplatila pojišťovna. Pokud má někdo potřebu nařídit občanům, aby uklízeli, může to udělat. Ale nikoli tímto zákonem. Obsahoval to zákon předchozí z roku 1961 a po roce 1990 zákonodárci uznali, že ta povinnost by tam být neměla, a tu povinnost tam vyškrtli. Nechali tam ovšem tu odpovědnost. Teď se vracíme k normálu a vracíme tu odpovědnost zpátky na toho, komu patří chodník. Nic jiného v tom zákoně není. Mimochodem - ta odpovědnost se vůbec netýká jenom sněhu, ale i banánových slupek, psích exkrementů nebo čehokoli jiného, co tu schůdnost chodníku narušuje.
        Jen pro ty, kteří by tady chtěli argumentovat, že už od roku 1838 je takový stav, bych chtěl připomenout, že nařízení protektorátní vlády - podepsané prezidentem Háchou - 1 z roku 1943 sice nařizovalo úklid, současně nařídilo majitelům domů, kolik mají platit domovníkům za hodinu toho úklidu. Ale žádný tento zákon ani nařízení od roku 1838 nečinilo vlastníka nemovitosti odpovědným za přilehlou komunikaci či chodník.
        Proto vás prosím, abyste propustili tento zákon do dalšího čtení. A pokud budete mít jako Sněmovna potřebu nějakým způsobem uložit - já to považuji za zbytečné, protože lidé, kteří uklízeli, tak uklízeli proto, že nechtěli, aby jim zákazníci našlapali v krámě, proto, že potřebovali vyjet z garáže. V horských obcích je to naprosto samozřejmé, tam žádnou vyhlášku nepotřebují, protože sto let vědí, že si to musejí odházet, když napadne sníh. Ve městech je to horší, protože ve městech dva centimetry sněhu jsou kalamita.
        Jenom připomínám, že ten sníh, který všechny tak irituje - zatím se za dobu mého života ani jednou nestalo, že by na jaře neroztál.
        Děkuji vám za podporu. (Veselost.)