Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, zastupuji ostravský region, tedy region s největší hustotou těžkého průmyslu na kilometr čtvereční. Tahle nebývalá hustota těžkého průmyslu má negativní vliv na životní prostředí a zejména na ovzduší.
        Zákon o ovzduší ve svých prováděcích předpisech stanovuje emisní limity, tedy stanovuje maximální koncentrace znečišťujících látek, které podniky můžou vypouštět svými komíny do ovzduší. Krajské úřady můžou tyto emisní limity ještě zpřísnit. Upozorňuji, že se tak u nás stalo. Vtip spočívá v tom, že pokud podnik zdvojnásobí svou výrobu, zdvojnásobí se i množství vzdušniny, které komíny vypouštějí do ovzduší, a byť by emisní limity, tedy koncentrace, byly dodrženy, v absolutní hodnotě se do ovzduší dostává dvakrát více znečišťujících látek. A pokud se nacházíme v takovém regionu, kde je tak hustá koncentrace těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo, jak ostatně prokazuje několikanásobné a opakované nedodržování imisních limitů. Imisní limity jsou maximální koncentrace znečišťujících látek, které můžou být ve vzduchu, který my lidé dýcháme.
        Můj dotaz je proto jednoduchý. Vážený pane ministře, kdy ČR přejde z emisního principu na princip imisní? Tedy pokud dýcháme vzduch, který je několikanásobně horší, než jaký povolují závazné předpisy, abychom mohli stanovit emisní strop, tedy absolutní hodnotu znečišťujících látek, které mohou průmyslové podniky vypouštět svými komíny do ovzduší. Děkuji vám za odpověď. (Potlesk několika poslanců v levé části sálu.)