Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já tady nechci znovu opakovat debatu, která se tady rozeběhla při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se snižovala valorizační podmínka z 10 % na 5 %. Já jsem tehdy veřejně řekl, že ze všeho nejvíce rozprava k tomuto návrhu zákona připomíná inflační seminář, resp. seminář o inflaci, a v mnoha ohledech se dnes tato debata tady opakuje.
        Musím opakovaně tady zdůraznit, že pan exministr Sobotka používá velmi nekorektní, nepravdivé údaje, protože do výše inflace, která údajně byla způsobena reformou, započítal mj. i dopady deregulace nájemného, což byl návrh, který se děje na základě zákona, který předložila a schválila sociální demokracie. Zahrnovat deregulaci nájemného a samozřejmě vliv na inflaci tohoto kroku za činnost této vlády je podle mého názoru - a všimněte si, jak mluvím diplomaticky - velmi nekorektní.
        Za další. Je zjevné, že ze středoevropských ekonomik Česko, Slovinsko a Maďarsko má srovnatelnou výši inflace, která se liší pouze o několik desetin procentního bodu. Důvod mimochodem je jednoduchý. Z osmi postkomunistických členských zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, shodou okolností tyto tři země podle hrubého domácího produktu na hlavu podle parity kupní síly mají nejvyšší úroveň, u těchto tří zemí dochází k nejrychlejší konvergenci cenových hladin, to znamená tyto tři země shodou okolností jsou podrobeny největším inflačním tlakům právě díky vyrovnávání cenových hladin mezi eurozónou a mezi těmito zeměmi, které vstoupily do EU v roce 2004.
        Padl tady dotaz, a několikrát to bylo zmíněno od řečníků, na otázku zastropování pojistného. Já bych chtěl, dámy a pánové, zdůraznit, že ČR do 1. ledna letošního roku byla jedinou zemí v rámci EU, která neměla zastropovány platby do systému sociálního pojištění. Dokonce i naše zastropování ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy je v podstatě nejvyšší hodnota v rámci EU.
        A překvapeně se tázajícím poslancům sociální demokracie, především panu poslanci Šlajsovi, bych rád vzkázal prostřednictvím paní předsedající, že zastropování v roce 2008, tak jak bylo schváleno, přesně odpovídá navržené výši stropu na odvody ze sociálního pojištění, které schválila vláda Jiřího Paroubka na základě návrhu ministra Zdeňka Škromacha a který byl předložen Poslanecké sněmovně na konci minulého volebního období v návrhu nového zákona o nemocenském pojištění. Přesně tento návrh předložený vládou Jiřího Paroubka předpokládal, že v rozpočtovém roce 2008 budou zastropovány odvody na sociální pojištění ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.
        Mimochodem, kdyby si sociální demokracie opravdu myslela, že je to špatný krok, potom by velmi těžko předkládala ještě na začátku loňského roku svůj vlastní návrh podaný poslanci Zdeňkem Škromachem a Bohuslavem Sobotkou na zavedení stropů na odvody na sociální pojištění - ano, korektně dodávám - na pětinásobku průměrného platu. Ale buďto nám vadí princip jako takový, anebo se potom bavíme o číselném parametru, zda strop má být pětinásobek, čtyřnásobek, trojnásobek. Já bych chtěl zdůraznit, že v letošním roce je výše stropu na sociální pojištění přesně ve stejné výši, jak ve svém vládním návrhu navrhovala vláda Jiřího Paroubka ve svém minulém volebním období. Čili udivené oči některých sociálně demokratických poslanců, myslím si, jsou trošku podivné.
        Já bych chtěl také jednoznačně odmítnout tvrzení pana poslance Opálky, které mě u poslance, který se naprosto kvalitně pohybuje v problematice důchodového a sociálního systému, překvapilo, a sice nepravdivou nebo ne zcela korektní informací - zase abych mluvil diplomaticky - o tom, že 9 mld. ze státních aktiv na konci roku 2006 bylo rozpuštěno v jiných výdajích státního rozpočtu. To vás mohu ujistit, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, že v žádném případě není pravda! Mimo jiné proto, že to nedovolují zákony, mimo jiné zákon o rozpočtových pravidlech. Důvod byl jednoduchý. Jednalo se tehdy o problém se zálohami pro Českou poštu. Jak jistě víte, postupně se kumulovala částka, kterou si musela Česká republika půjčovat na výplatu lednových penzí z hlediska záloh od České pošty, a tehdy se vláda ČR podle mého hlubokého přesvědčení správně rozhodla tuto záležitost vyřešit prostě jednorázovým převedením prostředků ze státních aktiv, kde byly určeny pouze na důchodové účely, a tyto finanční prostředky použity na důchodové účely! Zákon ani neumožňuje, aby jakákoliv koruna, jakýkoliv haléř z této položky státních aktiv byl použit na cokoliv jiného a my jsme řešili problém kumulativního dluhu u České pošty.
        Tolik tedy k některým věcem, které zazněly v rozpravě. Na závěr mi dovolte říci poslední větu, a sice že žádný z předkladatelů tohoto návrhu zákona dodnes neobjasnil této Sněmovně ani české veřejnosti, kde chce těch 17 mld. korun vzít. To tady nikdy nezaznělo, je to pouze věc, která je zaměřena na výdaje, ale na to, kde tuto částku 17 mld. korun vzít, tak tuto odpověď jsme nedostali!