Já souhlasím s panem ministrem v tom, že je to jednoduchá technická úprava, která má sladit naše právní postupy, které upravují ochranu veřejného zájmu podle zákona o ochraně přírody a podle stavebního zákona. Na tento rozpor nás upozornila Evropská komise 29. června 2007, a protože se jedná o poměrně triviální věc ve svém rozsahu, složitou ve svých důsledcích, tak si nemyslím, že hoří, protože pan ministr měl v podstatě rok a půl času na to, přijít s řešením.
        Bohužel, kompromisní návrh výboru pro životní prostředí naráží na stanovisko Nejvyššího správního soudu, které máme uvedeno v důvodové zprávě. Musíme si uvědomit, že naše stávající právní úprava je v souladu jak s pravidly Evropské unie, tak s Aarhuskými smlouvami. Sporný, a na to je také v důvodové zprávě odkázáno, je pouze § 23 odst. 9, písm. a), b), c), to je část, která vymezuje účastníky procesu EIA. Asi základním problémem je, že příslušný úřad ve svém stanovisku uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul. Takovéto stanovisko organizace, která ho podává, opravňuje v dalším správním řízení tuto organizaci podat rozpor k soudu.
        Můžeme jistě hledat řešení, jak upravit, aby každý, kdo podal ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku, takovým účastníkem v dalším správním řízení byl, a myslím si, že ta věc by byla bezkonfliktní. Problém je v tom, že kdybychom přijali návrh zemědělského výboru, že ten rozpor nemá odkladný účinek, tak se dostaneme do rozporu s nálezem Nejvyššího správního soudu, který říká: Podle Nejvyššího správního soudu musí být žalobcům z řad dotčené veřejnosti vyhovováno k jejich návrhům na přiznání odkladného účinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době rozhodování o správní žalobě již byl povolený záměr nevratně realizován /typicky provedení stavby/. Pokud by návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovováno nebylo, došlo by podle Nejvyššího správního soudu k porušení článku 9 odst. 4 Aarhuské smlouvy a článku 10a EIA směrnice evropské, neboť poskytovaná soudní ochrana by nebyla včasná a spravedlivá.
        Podotýkám, že cituji z důvodové zprávy předkladatele materiálu. Za této situace neřeší pozměňovací návrh zemědělského výboru vůbec nic. Já se nemohu s tímto smířit. Myslím si, že řešením je vypustit b) c) například z článku IX paragrafu 3 citovaného zákona, nebo hledat jiné, jemnější úpravy, tak aby ta sdružení, která názor do EIA vložila, nemohla být v dalším řízení podle stavebního zákona opomíjena.
        Takto se dostáváme do nekontrolovatelné situace, kdy žádný investor nikdy nebude vědět aspoň trochu přibližný harmonogram na základě výsledků EIA, kdy bude moci očekávat rozumně realizaci své investice, pokud splní všechny požadavky podle navazujícího zákona, to je stavební zákon. Zvláště teď, v současné situaci, bychom se stali ostrůvkem uprostřed Evropy, který by zásadním způsobem začal odrazovat investory, právě proto, že by se ocitli v nepředvídatelném právním prostředí.
        Zdůvodňuji tady své stanovisko, proč pro pozměňovací návrh zemědělského výboru nemohu zvednout ruku a musím se připojit k názoru, který vzešel z hospodářského výboru.
        Děkuji za pozornost.