Děkuji. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, skoro by stačilo v úvodu říci, že žádnou informaci podat nemohu, protože o tom nic nevím. Ale přesto využiji té příležitosti, abych se zamyslel trochu hlouběji nad ovlivňováním médií.
        Úplně v úvodu zhruba tři důvody, které vedou sociální demokracii k té nebývalé agresivitě, kterou v posledních týdnech v Poslanecké sněmovně sledujeme, a k hledání zástupných problémů místo zabývání se těmi problémy, které se mají řešit, a už to tady naznačil Petr Gandalovič, které mají řešit problémy našich lidí, našich občanů, našich firem.
        Tím prvním důvodem jsou ty nešťastné průzkumy. Já je moc nesleduji, ale ty poslední týdny ukazují, že se preference nebezpečně sbližují, hysterie v Lidovém domě stoupá, a to je jeden z důvodů té zvýšené agresivity.
        Ten druhý důvod - já jsem si ho pracovně nazval "důvod Kaťák" a vzápětí vysvětlím, o co jde. Mí přátelé na jednom jihomoravském gymnáziu založili zhruba před 35 lety politickou stranu. Ta se jmenovala HOVGH, psáno HOVGH, bylo to Hnutí odporu vůči Gustavu Husákovi. V hospodě Na Kaťáku měla tato strana svoje působiště. Jednou za 14 dní měli plenárku a jednou za měsíc sjezd. Potom je všechny sebrali a nakonec je pustili. Zavřít můžou, pustit musí.
        Musím říci, že jestli bude mít sociální demokracie opravdu sjezd každý měsíc, tak se máme na co těšit. (Smích.) Všechny strany si natřepávají peříčka. Všechny strany si natřepávají před svým kongresy a sjezdy peříčka, ovšem nevím, jestli česká politická scéna unese takovou četnost sjezdů ČSSD.
        Ten třetí důvod je daleko nejzávažnější. Pracovně jsem si ho nazval "Vrtěti psem", americký film, který popisuje, jakým způsobem zakrýt jednu kauzu vytvořením naprosto umělé, vymyšlené virtuální reality. Výborný film, doporučuji.
        Já si myslím, že je evidentní, že hrozba zveřejnění například kauzy Savoy, to, co se děje v médiích, informace pana šéfredaktora a nakladatele Porybného atd., je něco, co nemohlo nechat mágy v Lidovém domě chladnými, a vymýšlejí proto zástupné problémy.
        Do úvodu celé té věci a informace bych chtěl uvést následující. Nebudu se vyjadřovat k tzv. kauze Wolf. Nebyl jsem u jejího vzniku, nejsem u jejího vyšetřování a nemám nic společného ani s její medializací. U toho všeho naopak je právě ČSSD, a tak si vysvětlení, milé dámy a milí pánové nalevo ode mne, musíte hledat u sebe. Vy ale stejně chcete slyšet něco jiného. Chcete slyšet, jak je to u nás s nezávislostí médií. To je vážná otázka a svoboda médií je u nás opravdu v ohrožení. Rozhodně ne však z mojí strany.
        Všichni se strašně diví, proč jsem se takzvaně přiznal. Proč jsem přiznal, že jsem opravdu požádal svého přítele Marka Dalíka, aby Petru Wolfovi pomohl s takzvanou krizovou komunikací, aby mu pomohl pracovat s médii, protože tu zkušenost nemá a ta štvanice na něj už několik měsíců je zcela evidentní.
        Proč se diví, že jsem se takzvaně přiznal? Já se řídím zásadou, že lhát se nemá. A za druhé, a to je podstatné, nic špatného a nemorálního jsem neudělal. A dokonce nic špatného a nemorálního neudělal Marek Dalík. Nic ho nemohlo více obhájit než skrytá nahrávka jeho soukromé schůzky. Chtěl bych vědět, jaký veřejný zájem měla Česká televize, když sáhla k tomuto kroku a takovým způsobem pošlapala individuální práva, když z toho vlastně nevyplývá žádný zločin, žádné ohrožení, nic dalšího. Marek Dalík totiž nikomu nevyhrožoval, nikoho nevydíral, nikoho neuplácel. Dokonce odmítl nabídku dát úplatek.
        Doufám, že když Česká televize byla tak statečná, aby pustila záznam schůzky, o němž sama uvádí, že Marek Dalík se na ní choval slušně, bude dost statečná i na to, aby pustila jiné záznamy rozhovorů, třeba Petra Dimuna s redaktorem Bártkem nebo rozhovory pana redaktora s policisty, s vyšetřovateli apod.
        Opravdu nevím, proč zde před vámi něco tajit, když se tu nevyhrožovalo, nevydíralo, neuplácelo, nezasahovalo do nezávislosti médií. Takže ptám se, kdo se tu diví a proč se diví.
        Jedna logická odpověď, a já už jsem ji naznačil, zní: Diví se ti, kteří mají sami ve zvyku vyhrožovat, vydírat, uplácet, zasahovat. Týká se to nejen médií, ale i vlastních poslanců. Diví se ti, kteří vyhrožují deníku Právo ztrátou inzerce státních firem. Diví se ti, kteří nabízejí novinářům výpovědi policistů. Diví se ti, kteří dodali reportérům České televize stejné materiály, jimiž předtím neúspěšně vydírali poslance Wolfa. Diví se ti, kteří posílají do České televize výhrůžné SMS, kteří posílají své emisary dokonce do soukromých televizí. S čím asi? Novináři to vědí a doufám, že stejně jako Právo či Lidové noviny také zveřejní.
        Já mohu klidně a otevřeně říci, o co jsem požádal Marka Dalíka. Ale můžete vy, pane předsedo Paroubku, stejně otevřeně říci, o co žádáte Jaroslava Tvrdíka nebo Petra Dimuna s krycím jménem Pošťák? S čím a kam je posíláte? (Potlesk z řad ODS.) Nejsem to já ani ODS. Nejsem to já ani ODS, kdo má zapotřebí neustále ingerovat do médií. A novináři, pokud jsou spravedliví, to vědí. Novináři jsou jako rozhodčí a nepotřebují, aby pískali pro domácí. Nám stačí, když pískají rovinu. Oni ji také ve své většině pískají, a proto jde vládě v čase krize, našeho předsednictví popularita vzhůru. Proto naopak klesá popularita ČSSD a její negativistické politiky. To je pravý důvod vzniku tzv. kauzy Wolf, případně kauzy stravenky, znovu nesmyslně recyklované. To je pravý důvod obrovského nevybíravého tlaku na média ze strany ČSSD.
        Já mohu slíbit, že ODS se k tomu nesníží. Pokud by tak činili někteří jednotlivci, pokud by překročili pravidla slušného chování na běžné schůzce s novináři, slibuji každému novináři svoji osobní podporu. Na oplátku bych chtěl novináře poprosit, aby se nenechali ovlivňovat ani z druhé strany. Aby projevili stejnou osobní statečnost jako pan Porybný. Doufám zejména, že tuto statečnost projeví veřejnoprávní televize.
        K předmětné reportáži České televize již jen stručně. Já jsem o té schůzce nevěděl ani před ní, ani po ní. Sama Česká televize přiznala, že Marek Dalík se nedopustil žádného nepřípustného nátlaku. Její obsah znám pouze z monitoru. V celé reportáži není jediný důkaz, že kauza Wolf je politicky manipulována, ačkoli se to tvrdí v jejím úvodu.
        ***
        Reportáž zjevně, a to pozná každý novinář, nevychází z vlastní investigace, ale z prefabrikovaných údajů, které někdo - a ptám se kdo - musel redaktorovi dodat. Jediným důkazem proti vládě je v reportáži tvrzení Jiřího Paroubka - a zde se ptám, jak o přípravě reportáže věděl, když se ho netýkala - že jde o druhou kauzu Čunek. Z této jediné věty Česká televize udělala celodenní headline.
        Jde tedy i o jakousi samoobsluhu. ČSSD si takzvanou kauzu Wolf sama vyrobila. ČSSD se pokusila poslance Wolfa neúspěšně vydírat. Pak se kupodivu tytéž materiály objevily v České televizi. (Neklid v sále.) A nyní kvůli této své vlastní kauze navrhuje ČSSD vyslovit vládě nedůvěru.
        Dámy a pánové, toto není kauza Čunek, nebo druhá kauza Čunek, toto je druhá kauza Savoy. Já doufám, že mi umožníte, pokud o to požádám, na uzavřeném jednání Poslanecké sněmovny předložit důkazy o tom, jakým způsobem byla manipulována prezidentská volba před rokem, jakým způsobem bylo porušeno ústavní právo, jakým způsobem pan Randák a pan Dimun celou tu věc řídili, organizovali, a ty důkazy rád předložím.
        Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS.)