Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, že se jedná o obdobný materiál jako ten předchozí, tak já využiji, abych reagoval na dotaz pana poslance Urbana.
        Co se týká vývoje na peněžním trhu, situace se přece jen za poslední rok určitým způsobem změnila. Jak víte, tak loni na podzim během září, října se přelila nervozita z vyspělých finančních trhů i k nám, což ovlivňuje fungování peněžního trhu. Je pravda, že peněžní trh v té době zůstal do jisté míry zablokován a ta transmise, o které hovořil pan kolega Urban, byla velmi omezená, jinými slovy v okamžiku, kdy my jsme rozhodli o sazbách, tak ty se nepromítaly tak jako v minulosti bezprostředně do klientských sazeb a do sazeb peněžního trhu. My jsme udělali několik řešení, několik kroků. Vycházeli jsme z toho, že likvidity na českém bankovním trhu je dost, což naštěstí se do značné míry v tomto lišíme od řady vyspělých zemí. Řada centrálních bank musí poskytovat výrazné množství likvidity, aby udržela peněžní trh v chodu. V našem případě, jak říkám, likvidity je poměrně dost. My jsme udělali to, že jsme nabídli možnost vypůjčit si od nás proti kolaterálu, vládním dluhopisům, nicméně tato možnost nebyla zase tak moc využívána, spíše sloužila jako ujištění toho, že v případě strukturálních problémů s likviditou je možné si vypůjčit u centrální banky. To situaci částečně řešilo, nicméně pořád ta nedůvěra na finančních trzích přetrvávala. Přesto se domnívám, že v tomto roce, počátkem letošního roku, dochází k určitému zlepšení. Rozdíly mezi naší sazbou a sazbami na peněžním trhu se přece jen trochu zúžily a troufám si tvrdit, že i přenos do klientských sazeb už začíná trochu fungovat.
        Podíváme-li se tedy na sazby z nových úvěrů v poslední době, tak podle dat, která máme k dispozici, klesají - za prvé. Liší se to samozřejmě podle typů úvěrů. Jinak se pohybují u spotřebitelských úvěrů, kde sazby mírně stoupají, ale na příklad směrem k firmám, korporátní půjčky, tak tam sazby klesají.
        Druhá věc je objem úvěrů. Tam samozřejmě docházelo k výrazné restrukturalizaci také během podzimu. Bylo to právě proto, že banky potřebovaly zajistit, aby měly dostatek likvidních prostředků s ohledem na to, že nefungoval peněžní trh, a v té době také docházelo k tomu nárazu přehodnocování kontraktů se všemi klienty. Určitě se dá najít řada anekdotické evidence, kde bychom viděli, že ten přístup se lišil ve srovnání s minulostí, ale s ohledem na rostoucí nejistotu to bylo celkem logické. Koneckonců to, že vypukly problémy nebo že problémy se objevily ve Spojených státech, byl velmi dobrý signál i směrem sem, že je potřeba zpřísnit úvěrové standardy, abychom se nedostali do podobné situace jako ve Spojených státech a některých dalších zemích. Takže částečně to byl přirozený vývoj spojený se zpřísněním standardů, částečně to řešilo problémy s likviditou, částečně některé banky potřebovaly zvýšit své primární vklady, to znamená začaly víc soutěžit o vklady a vytlačovaly úrokové sazby nahoru.
        Mám za to, že tenhle proces do značné míry skončil, takže nyní ne že by peněžní trh fungoval stejně hladce jako řekněme před rokem dvěma, ale určitě je situace daleko lepší než na podzim.
        Co se týká úvěrové aktivity, tak úvěry v současné době stoupají, a to prakticky ve všech segmentech, takže mám za to, že ten první náraz byl do značné míry absorbován. Druhá věc, kterou je potřeba vzít v potaz, je, že pochopitelně úvěrová aktivita je nižší, ale to souvisí s tím, že ekonomika je na sestupné fázi a i na straně poptávky je daleko menší aktivita. Takže bych řekl, že se situace postupně konsoliduje a už je lepší než během té velké nervozity během října a listopadu. Děkuji.