Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, mám stejně jako pan ministr vnitra důležité jednání, ale netroufám si vás žádat o přestávku. Proto se přihlásím pouze k faktické poznámce a budu se snažit být co nejstručnější.
        K tomu, co říkal můj předřečník pan poslanec Vidím. Nevidím problém v tom, aby byli zbaveni mlčenlivosti v této věci i další lidé. Problém je, a na to jsme narazili již při projednávání na výboru pro bezpečnost, že nebylo řádně zdůvodněno, v jakém rozsahu by tito lidé měli být zbaveni a ani jaké jsou přesné důvody toho, k čemu by měli případně vypovídat. To je značný rozdíl od návrhu, který jsme podali my již na jednání výboru pro bezpečnost u pana Tichého, kdy jsme jasně řekli, a to obsahuje přímo usnesení výboru pro bezpečnost, v jaké věci a v jakém rozsahu by měl pan Tichý vypovídat.
        Myslím si, že vypovídat by měli jen zpracovatelé spisu. Nevidím jediný důvod k tomu, aby nám na výboru pro bezpečnost sdělovali své dojmy a pocity lidé, kteří byli dosazeni na vysoká místa v policii až současným ministrem vnitra Ivanem Langerem, kteří jsou mu loajální a kteří se nikdy nedostali do kontaktu s tímto spisem v době, kdy se zpracovával, kdy byl živý, a většinou ani neměli žádnou povědomost o tom, že tento spis existuje.
        Mám pocit, že snaha rozšířit počet lidí, kteří budou vypovídat o spisu Krakatice, má dva důvody. Především rozšířit počet osob, aby vzniklo rozmělnění a znepřehlednění celé situace a nemožnost výboru dobrat se rychle dílčích závěrů, se kterými by mohla pracovat vyšetřovací komise, a snaha odvést pozornost a možná snaha o to, získat pro výpověď lidi, kteří jsou dnes personálně odkázáni na ministra vnitra Ivana Langera. Myslím si, že všichni, včetně těch, které navrhuje pan ministr, mohou vypovídat před vyšetřovací komisí, kterou navrhujeme a podporujeme. Myslím si, že k tomu budou mít dostatečný prostor.
        Děkuji za pozornost.