Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se naopak přimlouvám za podporu navrženého odkladu státních maturit, jakkoliv je to přílepek, protože si nemyslím, že jsou to studentské vrtochy, a nemyslím si, že tady jde o populismus. Já se ptám, co je to vlastně za projekt, který dvanáct let slibujeme a který jsme nedokázali veřejnosti, studentům, rodičům ani pedagogům vysvětlit natolik, aby jej přijali.***
        Jsme tu od toho, abychom tvořili zákony zejména pro občany, v tomto případě pro školskou veřejnost, ale jaký to tu připravujeme zákon, který žene desetitisíce studentů zase do ulic? Před dvěma lety jsme byli v podobné situaci. Slíbili jsme, že státní maturitu dovedeme do konce, že bude připravena. A jak je vidět, tak není.
        Argument, že státní maturity stály hodně peněz, je nutné ale položit vedle otázky, jestli ty nemalé finance byly investovány tam, kam bylo opravdu potřeba. Argumentace připomíná tak trošku dostavbu Temelína. Taky se dokola opakovalo, že je potřeba dokončit stavbu, protože se do ní hodně nainvestovalo. Jenže my bychom měli dál financovat jen to, o čem nemáme jistotu kvality a potřebnosti. Já si myslím, že v případě zákona to má být dobrá služba tomu, komu je určen, a ne proto, že jsme do něj hodně investovali. A když nás někdo opakovaně upozorňuje na to, že dům, který stavíme, je tak trošku nakloněný, pak bychom ho měli rychle opravit nebo zbourat, protože v něm chceme spokojeně bydlet, a ne se bát, že nám spadne na hlavu. A já tady cítím obavu, že v podobě státních maturit takový podivný dům stavíme. Proto se ještě jednou přimlouvám za podporu navrženého odkladu. Děkuji.