Vážený pane předsedající, přítomní členové vlády, kolegové a kolegyně, moje vystoupení bude zaměřeno na tuto otázku, ale také na poněkud širší problematiku.
        Dovolte, abych nejprve poděkoval vám všem, kteří jste včera hlasovali, za vaše včerejší rozhodnutí zařadit do dnešního programu projednání situace ve sklárnách ve Světlé nad Sázavou, a to tím spíše, že poslanecký klub KSČM opakovaně navrhoval zařazení obdobného bodu Situace ve sklářském průmyslu se zaměřením na Světlou na pořad schůze Sněmovny prakticky od Nového roku. Tím spíše, že v době, kdy se jednalo o řešení zoufalé situace, vezměte, to bylo před Vánoci, po Vánocích, kolem Nového roku, tak 1200 propuštěných zaměstnanců skláren, kteří byli ze 49 % řečeno přeneseně zaměstnanci státu, čekalo, že stát, pokud jim přímo nepomůže, se jich aspoň zastane, a že v této době, a všichni si na to vzpomínáme, vláda mlčela, nebo dávala ruce od problému pryč. Tato Sněmovna naše snahy situaci projednat a vládu a příslušné státní orgány přimět k větší aktivitě, k větší činnosti, odmítala.
        Pokládám za mimořádně zajímavé a hodné pozornosti, že snahy místní samosprávy počínaje paní starostkou Arnotovou, oběma místostarosty za různé politické strany, tedy snahy místní samosprávy upozornit na situaci svých občanů, snahy odborářů upozornit na situaci prakticky ze dne na den propuštěných zaměstnanců, ať už to byli členové, nebo nečlenové odborů, společné snahy všech orgánů Světlé upozornit na zřejmá vážná manažerská pochybení vedení závodu, na liknavý a ne zcela transparentní postup insolvenční správkyně od počátku její činnosti, nepřiměly minulou vládu za několik měsíců k ničemu výraznějšímu a důraznějšímu než k několika prohlášením ke kladně přijímané, podle mého názoru však už opožděné novele insolvenčního zákona a opožděné, nezlobte se, že řeknu almužně. A na tomto místě pak blokování dalších iniciativ, často vycházejících přímo z prostředí sklářů, z města Světlá, z krajského úřadu nebo krajského zastupitelstva. Skutečný zájem a pozornost vyvolává až situace, která nastala teď. Situace, kdy se v rámci insolvenčního řízení objevuje nikoliv kupec, ale kupci firmy, nebo podstaty, kdy jde o peníze a kdy nejde jen o perspektivu částečného snížení více než 20procentní nezaměstnanosti ve Světlé, ale také o budoucí provoz, o budoucí zisky, tedy o peníze.
        Tím samozřejmě neříkám, že klub KSČM skutečnosti zjištěné a týkající se průběhu insolvenčního řízení neznepokojují a že se nepřidáváme k žádosti o jejich objasnění. Chci tím říci, že za stejně důležitá a v podmínkách existence této vlády odborníků pokládáme také další zjištění, a to za prvé, zda a v jaké míře ovlivnila opravdu bleskový krach světelských skláren chybná manažerská rozhodnutí, jak o tom hovoří všichni, kteří byli zainteresováni v řešení problematiky ve Světlé, celé město a celé okolí. Za druhé, zda skutečně neměl stát jako 49procentní vlastník nebo podílník na majetku skláren žádnou možnost správu svého majetku kontrolovat, respektive jak výhodné a za kolik bylo pro stát svěření správy majetku do soukromých rukou, správy svého podílu do rukou tehdejšího managementu. Za třetí nás zajímá, zda v případě, že se prokáží závažná pochybení vedoucího managementu skláren, ztráty na majetku státu po skončení insolvenčního řízení, zda stát vyvodí nějaká opatření proti jejich autorům a zda se je vůbec pokusí zjistit. Za čtvrté, zda dosud přijatá opatření ve vztahu ke zmírnění hmotných a dalších škod vzniklých propuštěným zaměstnancům, a nejen jim, ale také dalším občanům Světlé nad Sázavou, například obchodníkům, pokládá vláda za dostatečná, respektive za konečná.
        Jsem si vědom toho, že na tyto otázky nemusí ani pan premiér, ani pan ministr, ani vláda jako celek být dnes připraveni. Prosím však, aby alespoň odpověděli, zda se vláda či ministerstvo hodlá nějakým způsobem po této dnešní iniciativě těmito otázkami zabývat, do jaké míry je ochotna hledat cesty řešení, a teď v uvozovkách "dluhu" státu vůči bývalým pracovníkům skláren, kteří po více než půl roce přes veškerou vlastní snahu zůstávají bez práce a kteří ji nezískají ani po případném obnovení provozu skláren, jak je zřejmé ze záměru zájemců o koupi skláren dnes. ***
        K samotnému problému, i na doporučení pana ministra, nechci v současné době hovořit. Situace, tak jak ji popsala paní místopředsedkyně, je velmi objektivně popsána. Myslím si, že bude nutné, aby rozhodly příslušné orgány, ale není možné tuto situaci ponechat bez další pozornosti. Předpokládám, že poté, co budeme seznámeni s návrhem usnesení, bude ponechán alespoň krátký časový prostor, abychom se mohli společně shodnout na společně přijatém usnesení. Děkuji za pozornost.