Ministr kultury vlády ČR Václav Riedlbauch  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předložením vládního návrhu zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání k projednání zde v Poslanecké sněmovně je plněn závazek České republiky vyplývající z členství v Evropské unii. Jedná se o návrh transpozičního předpisu s termínem transpozice do 19. prosince tohoto roku.
        Dokument nazvaný "Hodnocení dopadu regulace" zpracovaný Evropskou komisí formuluje důvody navrhované právní úpravy a jejich cíl a účel takto - cituji: "Kdyby byla směrnice "Televize bez hranic" zachována beze změn, prohloubily by se stále méně ospravedlnitelné rozdíly v regulaci různých forem distribuce téhož nebo podobného obsahu. Tradiční televizní vysílací služby by byly regulovány na základě pravidel z 80. a 90. let, přestože musí čelit stále větší konkurenci ze strany jiných lineárních služeb na jiných platformách i stále větší konkurenci nelineárních služeb na vyžádání, které nabízejí stejný nebo podobný audiovizuální mediální obsah v jiném regulačním prostředí. To vytváří nerovné podmínky hospodářské soutěže, přičemž nerovnost nepramení z předmětu regulace, to znamená obsahu, nýbrž ze způsobu jeho dodávání."
        Dále tento dokument deklaruje - opět citát: "Úkolem nové právní úpravy je zajistit poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb technologicky neutrální způsob regulace a rovné podmínky soutěže, to znamená přístup, který nebude činit rozdíl mezi různými platformami pro dodávku podobného audiovizuálního mediálního obsahu, nicméně zohlední rozdílnou povahu lineárních a nelineárních služeb."
        Sama dotčená směrnice číslo 2007/65 v bodu 7 své preambule k témuž tématu uvádí - opět poslední citát: "Evropské společnosti poskytující audiovizuální mediální služby čelí právní nejistotě a nerovným podmínkám, pokud jde o právní režim vztahující se na rozvíjející se služby na vyžádání. Je nutné za účelem zamezení narušování hospodářské soutěže, zvýšení právní jistoty pomocí při dotvoření vnitřního trhu a usnadnění vzniku jednotného informačního prostoru používat pro všechny audiovizuální mediální služby, tedy jak pro služby televizního vysílání označované dále jako lineární audiovizuální mediální služby, tak pro audiovizuální mediální služby na vyžádání označované jako nelineární, alespoň základní stupeň stejných podmiňovaných pravidel.
        K tomu jsme pro vás připravili sedm poznámek.
        Za prvé. Smyslem navrhované právní úpravy rozhodně není regulace internetu, jejíž nepřípustnost je v souvislosti s návrhem zákona namítána nedostatečně informovanými publicisty, kteří při argumentaci rozostřují definiční znaky zaváděných právních institutů, čímž stírají rozdíly mezi službami, které mají být regulovány, a službami, na které se navrhovaná úprava vůbec nemá vztahovat. Proto opětovně zdůrazňuji, že cílem návrhu zákona je zajistit všem provozovatelům televizního vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání technologicky neutrální způsob regulace, rovné podmínky hospodářské soutěže. Jedná se tedy o regulační přístup, který nečiní rozdíl mezi různými platformami pro šíření téhož obsahu, nicméně zohledňuje rozdílnou povahu televizního vysílání jako lineární služby a audiovizuální mediální služby na vyžádání jako služby nelineární povahy. Je zaváděna, v uvozovkách, méně přísná regulace obsahu těchto služeb na vyžádání, než je tomu v případě stávající regulace obsahu televizního vysílání. Odstupňovaný regulační přístup k oběma způsobům služeb je přitom odůvodněn různou mírou uživatelské kontroly i různou mírou jejich mediálního dopadu do každodenního života.
        Druhá poznámka. Poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebude podmiňováno získáním licence ani registrace, jak se v tisku objevovalo. Stanoví se pouze povinnost poskytovatele této služby oznámit některé údaje o své službě, a to Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť ta povede evidenci poskytovatelů těchto služeb. Oznamovací povinnost by měla být splněna do třiceti dnů od vzniku živnostenského oprávnění, což v praxi znamená, že poskytování služby lze zahájit již před splněním této povinnosti.
        Třetí glosa. Pokud jde o změny promítající se do konkrétních institutů, za významné považuji uvolnění některých pravidel pro využívání různých forem komerční komunikace ve vysílání. Ruší se tím denní limit pro reklamu a denní limit pro vysílání teleshoppingu v televizním vysílání s tím, že pro uvádění reklamy a teleshoppingových šotů zůstává zachován pouze limit dvanáct minut v průběhu jedné vysílací hodiny.
        Čtvrtá poznámka. Nově bude možné sponzorovat nejen jednotlivé pořady, nýbrž i vysílání určitého rozhlasového a televizního programu nebo konkrétní audiovizuální mediální službu na vyžádání jako celek.
        Za páté. Za splnění taxativně vymezených podmínek se pro oblast tvorby televizních pořadů a pořadů určených pro audiovizuální mediální služby na vyžádání umožňuje využití formy komerční komunikace známé také jako takzvaný product placement. V návrhu zákona je to označeno jako umístění produktu. Význam této zkušenosti je pro nás mimořádný. Pro bližší představu jej lze přiblížit například údajem, že třeba v kinematografii v produkci v České republice tvoří příjem z product placementu v průměru 20 % výrobních nákladů filmu. Jinak řečeno, jestliže se ve filmu objeví klavír značky Petrof nebo auto značky Škoda, je to přípustné a není to placená reklama.
        Za šesté. V zájmu zajištění nediskriminačního přístupu k informacím o událostech, které jsou předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti a k jejich vysílání získal určitý provozovatel televizního vysílání výhradní práva, se upravuje právo každého dalšího provozovatele televizního vysílání získat krátký zpravodajský výňatek tím způsobem, že mu bude umožněn přístup k signálu přenosu této události nebo poskytnut její záznam. ***
        Konečně za osmé. Nemohu pominout informaci o tom, že návrh zákona institucionalizuje spolupráci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se samoregulačními orgány poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb. Radě se ukládá nejen povinnost se samoregulačními orgány průběžně spolupracovat, nýbrž i povinnost v případě určování výše pokuty za správní delikt přihlížet ke stanovisku těchto orgánů. Za účelem posílení účinnosti této spolupráce se Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví rovněž povinnost vykazovat její výsledky v rámci své výroční zprávy, podle níž je potom Sněmovnou každoročně hodnocena.
        Návrh zákona má povahu transpozičního předpisu s termínem transpozice - opakuji - do 19. prosince 2009, je tudíž žádoucí, aby byl parlamentem přijat v tomto termínu. Jelikož jsem slyšel, že organizační výbor nesouhlasí s projednáním podle § 90 odstavec 2, navrhuji projednání tohoto našeho vládního návrhu ve zkráceném čase. Děkuji.