Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy a pánové, já možná na začátku shrnu jen důvody, proč očkování proti pneumokoku. Jinak předpokládám, že téma distribuce vakcíny může být jedno z témat, které budeme projednávat na semináři, protože to k sobě patří.
        Očkování patří ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí vyhlášky mezi pravidelná očkování, která se provádějí jednak u dětí do pěti let věku, které mají stanovené zdravotní indikace, a jednak u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením, v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronických nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem, a dále u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Tato očkování jsou povinná.
        Očkovací látky na pravidelná očkování jsou obecně hrazeny ze státního rozpočtu. S účinností od 1. ledna 2010 byla novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění mezi ze zdravotního pojištění hrazené očkovací látky zařazena i vakcína proti pneumokokovým infekcím u dětských pojištěnců stanoveného věku. Toto očkování není povinné, pokud nezahrnuje skupinu dětí ve věku do pěti let, které mají stanovené zdravotní indikace.
        K vámi uváděnému rozporu v zákoně však musím znovu konstatovat to, co jsem uvedla v interpelaci pod pořadovým číslem 9, že vzhledem k tomu, že § 49 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví, že ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky na pravidelná očkování jen v tom případě, kdy se nehradí veřejné zdravotní pojištění, nelze tedy hovořit o rozporu se zákonem.
        Zavedením očkování proti pneumokokům Česká republika tak respektuje doporučení Světové zdravotnické organizace. Odhaduje se, že na onemocnění způsobená streptokokem zemře ve světě zhruba jeden milion dětí ve věku do pěti let.
        S pochybami některých praktických lékařů pro děti a dorost o jejich finanční zátěži při nastaveném způsobu distribuce vakcíny nelze souhlasit, neboť vstřícný přístup ze strany distributora umožňuje objednání prvních dvou dávek vakcíny v objemu po patnácti dávkách s dobou splatnosti dokonce 180 dnů. Tato nabídka je časově omezena na celé první pololetí roku 2010. V dalším období je splatnost faktur nastavena na 60 dní. Lékaři tak nemusejí do nákupu vakcín investovat své vlastní prostředky, neboť zdravotní pojišťovna jim uhradí očkovací látky do 30 dnů. Příjmem lékaře tedy je jak marže z očkovací látky, tak úhrada od zdravotní pojišťovny za aplikaci vakcíny, celkem zhruba 300 Kč za jednu aplikaci.
        Co se týče možnosti vydávání očkovací látky na recept, nebudeme zavádět tento systém. Důvod je jednoduchý - a to je mnou stále zdůrazňovaný chladový řetězec. Nemáme jistotu, zda matka, která přijde do ordinace dětského praktického lékaře, nemá-li lékárnu blízko, bude muset s dítětem do lékárny, a nemáme jistotu, že ji lékaři vrátí zpět v zákonem stanoveném čase, aby nedošlo k poškození vakcíny.
        Navíc proběhlo tento týden jednání s pediatrickou společností. Znovu jsme si vysvětlili, jakým způsobem je distribuce vakcíny prováděna, jak je hrazena, jakým způsobem lékaři tento proces mají v ruce. A pokud já mám informace, tak Česká pediatrická společnost s tímto systémem souhlasila. Samozřejmě, že je tam stále požadavek, aby se očkovací látka ne vydávala na recept, ale na žádanku, to je trochu jiný systém. Ale ani na tomto jsme se nedohodli.
        Pokud tento požadavek - a vy takovou informaci máte, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího - stále trvá, nezbývá, než jednat s pediatrickou společností. Ale já v tuto chvíli o zavedení této druhé varianty neuvažuji.