Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové.
        K otázce jedna: Proč není zachován státní podnik jako forma správy a financování... Já nebudu číst tu otázku celou, abych nevyčerpal všechen čas na přečtení otázek. Takže odpověď: Právní forma státního podniku není vhodná především ze dvou základních pohledů. Náklady subjektu jsou z převážné části kryty státními subvencemi nebo jinými dotacemi a stát není schopen zajistit státnímu podniku dostatek finančních prostředků na opravy, rekonstrukci, revitalizaci kulturního dědictví tak, aby takováto subvence nebyla označena jako nedovolená podpora, což je veřejná podpora ve smyslu příslušných předpisů Evropského společenství. Důvodem pro nezařazení projektu státního podniku mezi příjemce dotace z Integrovaného operačního programu bylo nedostatečně kvalitní zpracování projektu ze strany bývalého vedení Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Z tohoto důvodu byl projekt ze strany Ministerstva kultury vrácen k přepracování. V současné době je novým vedením národního hřebčína zpracováván nový projekt, který by měl zajistit finanční prostředky z integrovaného operačního programu.
        K otázce dvě. Proč pro takový unikát, jakým je Národní hřebčín Kladruby, není uvažováno o kompletním financování českým státem. Já už jsem svým způsobem tady ve své předcházející odpovědi na interpelaci na to odpověděl. Celková oprava, rekonstrukce a revitalizace národní kulturní památky hřebčín v Kladrubech nad Labem a ostatních kulturních památek, se kterými hospodaří tento malý národní hřebčín, obnáší částku ve výši cca jedné miliardy korun. Pro státní rozpočet to je částka nemalá a není záruka, že jí státní rozpočet v průběhu několika následujících let bude disponovat. V tomto směru nebyla přijata ani závazná politika státu. Prostředky strukturálních fondů jsou tak zdrojem, který se pro realizaci alespoň části daného cíle zdají být nejspolehlivější a nejdostupnější.
        K otázce tři. V čem je lepší plánovaná státní příspěvková organizace. Jak již bylo řečeno, v případě financování Národního hřebčína Kladruby, státní podnik, se dlouhodobě jedná o rozpočtové financování. Státní podnik je schopen vytvářet jen minimum zdrojů. Státní podnik nemůže na rozdíl od příspěvkové organizace žádat o dotace z Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu. Nelze se domnívat, že po roce 2014 bude státní příspěvková organizace převedena zpět na právní formu státního podniku. Při úvahách o zpětné změně je potřeba vzít v potaz i podmínky čerpání dotačních prostředků z Integrovaného operačního programu, o záměrech je rovněž informováno Ministerstvo kultury.
        Otázka čtvrtá. Jaká je záruka, že změnou formy podniku či změnou vlastnických vztahů bude hřebčín jistým příjemcem atd. Záruka získání dotačních prostředků z Integrovaného operačního programu není. Navýšení šancí je závislé na kvalitě projektu a jeho přijatelnosti z pohledu hodnotících kritérií. Je potřebné ale upozornit, že o žádné přerozdělování majetku státu se při změně právní formy nejedná. Při plánovaných změnách zůstává Česká republika výhradním vlastníkem veškerého majetku, mění se pouze právní forma organizace, která s ním nakládá. Forma státní příspěvkové organizace je daleko rigidnější než státní podnik a nakládání s majetkem, se kterým má takový subjekt právo hospodařit, je v daleko větší míře závislé na rozhodování ústředních orgánů státní správy.
        Otázka pátá. Jaká je záruka zachování integrity chovného materiálu. Je samozřejmé, že stáda starokladrubského koně v barvě bílé a černé a prostředí, ve kterém jsou chována, tvoří jednu nedílnou integritu. Tato integrita může být zaručena tím, že národní hřebčín je národní kulturní památkou. Současně je třeba upozornit na skutečnost, že bez prostředků Evropské unie nelze dále rozvíjet chov starokladrubského koně, neboť finanční prostředky, tak jak už jsem řekl, ze státního rozpočtu dostatečně nepokrývají požadavky na tento chov.
        Otázka šestá. Proč všechny audity zpracovávaly cizí firmy, ne vlastní odbor Ministerstva zemědělství.