Děkuji. Podíváme-li se tedy na rok 2006, cíl je plněn prakticky ideálně, inflace se pohybuje kolem tří procent, někdy je mírně nižší, někdy mírně vyšší, pohyb inflace je většinou mezi 2,7 až 3,1 %.
        Na meziročním růstu spotřebitelských cen ve druhém čtvrtletí se z více než tří čtvrtin podílely regulované ceny a v jejich rámci zejména ceny energií. Tyto faktory spolu s vyšším než očekávaným růstem cen potravin a cenami pohonných hmot hrály roli i ve třetím čtvrtletí 2006. V září však došlo k výraznému poklesu cen ropy a ropných produktů a pokračování tohoto trendu by znamenalo výrazný protiinflační impuls.
        Vývoj cen vnějších nákladových vstupů byl výrazně korigován meziročním posílením kursu koruny. Průměrný kurs koruny oproti euru byl meziročně silnější zhruba o 5 % a také průměrný kurs vůči americkému dolaru oproti druhému a třetímu čtvrtletí předcházejícího roku byl silnější o zhruba 6 až 7 %.
        Ostatní ceny vykazují prozatím inflaci zanedbatelnou.
        Relativně nízké inflace je přitom dosahováno na pozadí výrazně oživené ekonomické aktivity. Rychlý růst je do značné míry tažen náběhem nových kapacit a růstem produktivity, to znamená, že má neinflační základ. Přesto se ekonomika po letech dostala do situace, kdy Česká národní banka považuje stávající úroveň ekonomické aktivity za tak vysokou, že může tlačit na mírné zrychlování inflace. Dynamika ekonomické aktivity nicméně vyvrcholila v prvním čtvrtletí t. r. a neočekáváme, že by dále akcelerovala. Neočekáváme proto, že by případné poptávkové proinflační tlaky narůstaly. Podle v září publikovaných odhadů Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí zpomalila dynamika hospodářského růstu na 6,2 % a meziročně ze 7,1 %, což jsou revidované údaje z prvního čtvrtletí 2006.
        Základním východiskem pro naše měnově-politické rozhodování ve druhém čtvrtletí byla makroekonomická prognóza, kterou jsme projednali v dubnu 2006. Podstatný fakt je, že základním scénářem této prognózy byla konzistentní nejprve stabilita a následně postupný růst úrokových sazeb. Ve třetím čtvrtletí jsme měli novou makroekonomickou prognózu, kterou jsme projednali koncem července. I v tomto případě základním scénářem prognózy byl konzistentní postupný nárůst úrokových sazeb. Bankovní rada proto v souladu s tímto scénářem rozhodla na svém zasedání koncem července o zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu a v srpnu se měnově-politické sazby nezměnily. Na zasedání Bankovní rady koncem září nicméně bylo rozhodnuto o dalším zvýšení měnově-politických sazeb opět o 0,25 procentního bodu, což znamená, že naše dvoutýdenní reposazba je na úrovni 2,5 %.
        Krátký komentář k červencové makroekonomické prognóze. Ta částečně změnila pohled na předpokládaný vývoj ekonomického růstu v letech 2006 a 2007. Důvodem byla zejména pokračující rychlá dynamika ekonomické aktivity v posledních čtvrtletích, která se promítla i do zvýšení odhadovaného tempa růstu, které ještě nezvyšuje inflaci. V opačném směru ovšem působil dosavadní kursový vývoj a slabá zahraniční konjunktura. (Stále velký hluk v jednací síni.) Prognóza předpovídala růst HDP o 6,6 % v roce 2006 a 5,1 % v roce 2007.