Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, poznámka možná na začátek. Formulace zařazeného bodu Informace ministryně zdravotnictví o podivné privatizaci Tkáňové banky je chybná. Stát a jím řízené příspěvkové organizace ani do jednoho z uvedených společných podniků nevkládá nemovitý či movitý majetek, pouze nabývá vlastnické podíly. V případě Centra buněčně terapie není nabytí vlastnického podílu státu spojeno s převedením žádného klinického pracoviště Fakultní nemocnice Ostrava. Nelze tedy v žádném případě hovořit o privatizaci.
        Národní tkáňové centrum, akciová společnost. Dovolte mi na úvod pár slov o moderní terapii, protože si myslím, že je to problematika velmi specifická, a vzhledem k tomu, že se jí budeme věnovat zřejmě delší dobu, ráda bych vás s ní seznámila.
        Tato oblast zahrnuje tkáňové inženýrství, samobuněčnou a genovou terapii, tvoří mladé interdisciplinární odvětví - první aplikace byla uvedena na trh v roce 1996 -, které vykazuje silný potenciál dalšího rozvoje v období nejbližších let. Moderní terapie zahrnuje kombinaci špičkových biotechnologických a molekulárně genetických postupů, které jsou často doplňovány novými materiály, například nanomateriály a zobrazovací technikou.
        V minulém roce prezident Spojených států amerických zrušil významná omezení na výzkum v oblasti moderní terapie, přesněji v oblasti kmenových buněk. Státní investice do výzkumu v oblasti moderní terapie, které byly vynaloženy v roce 2008, převýšily například ve Velké Británii 500 milionů liber. Investice soukromých farmaceutických společností jsou ve stejné době odhadovány desetkrát vyšší. Dle expertů měl globální trh v oblasti moderní terapie v roce 2002 objem 20 miliard dolarů, v roce 2007 došlo k nárůstu na 36 miliard a v roce 2012 se očekává nárůst na 81 miliardu dolarů.
        Záměr Národního tkáňového centra, akciové společnosti. Ministerstvo zdravotnictví, a tedy Česká republika, se tímto způsobem zapojí do celosvětového procesu, který reflektuje současné trendy v moderní medicíně při aplikaci a využití lidských buněk pro léčbu a zvýšení kvality života pacientů, obyvatel České republiky. ***
        Zde je nutné zdůraznit, že Ministerstvo zdravotnictví nikdy nebylo spoluzakladatelem společnosti Národní tkáňové centrum, akciová společnost, jak mylně informovala média. Ministerstvo zdravotnictví postupovalo striktně dle zákona o majetku České republiky, nikoliv podle zákona o velké privatizaci. Nejedná se proto o privatizaci, nebyl privatizován majetek České republiky, a v této souvislosti je zcela zřejmé, že některé deníky použily pojem privatizace pouze účelově. Uvedený model spoluúčasti státu na společnosti Národní tkáňové centrum, akciová společnost, byl Ministerstvem zdravotnictví zvolen pro svoji hospodárnost a funkčnost, neboť nejen že řeší faktické nepříznivé dopady evropské legislativy a tím i zachování produkce tkáňových transplantátů, ale především umožňuje rozvoj léčby léčivými přípravky pro moderní terapii ve prospěch pacientů v České republice a je ekonomicky výhodný pro stát. Stát nenese nutné finanční náklady spojené s modernizací odpovídající infrastruktury pro zpracování tkáňových transplantátů a za nominální hodnotu podílu získává účast na unikátním zařízení pro produkci přípravků moderní terapie. Nabývání majetkových podílů v obchodních společnostech a zakládání obchodních společností, které jsou určeny k obhospodařování zbytných, nebo naopak specializovaných strategických nebo finančně náročných aktivit, je v České republice standardní. Majetkové podíly v obchodních společnostech jsou v rámci vlastního portfolia drženy mj. Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy nebo Ministerstvem zemědělství. Tkáňové banky jsou ve vlastnictví soukromých společností běžně. V Evropské unii je to např. v Německu, Španělsku, ve Velké Británii, ve světě ve Spojených státech, v Jižní Koreji nebo v Japonsku.
        Jaký je současný stav Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno. Je nutné zdůraznit, že činnost společnosti Národní tkáňové centrum není zcela shodná s činností Tkáňové banky. Činnost Národního tkáňového centra je zaměřena za prvé na oblast aplikace moderní terapie, které se Tkáňová banka věnovala pouze okrajově, za druhé k rozvoji v této oblasti, kde jí chyběly patenty a odpovídající know-how. Jedná se tedy o podporu zcela nové činnosti. Činnost společnosti je zaměřena také na nakládání s tkáňovými transplantáty.
        Zákonem o lidských buňkách a tkáních byl stanoven nejzazší termín pro zprovoznění odpovídajících prostor tkáňových bank dle v zákoně a v evropské legislativě uvedených standardů k 30. dubnu 2009. Tkáňová banka Fakultní nemocnice Brno provádí aktivity týkající se zpracovávání tkáňových transplantátů ve výjimkou časově ohraničeném rozsahu od tohoto data do konce roku 2010. Důvodem je nedostatečná kapacita a časově omezená kvalita prostor. Modernizace a využití těchto prostor do tohoto alespoň dočasného standardu byla umožněna financováním specializované technologie společnosti PrimeCell. To vedlo k zachování léčby širokého spektra pacientů tkáňovými transplantáty.
        Stát by byl nucen z rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví vyčlenit na financování záměru tkáňového zařízení v Brně odpovídajícího velikostí a zaměřením Národnímu tkáňovému centru jednorázovou investici ve výši téměř tři čtvrtě miliardy korun v letech 2009 a 2010.
        Na Národní tkáňové centrum nepřechází žádný majetek ze stávající Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno. Jak již bylo uvedeno, stávající prostory nejsou dostatečně technologicky vybaveny a nesplňují tvrdé legislativní podmínky pro zachování tkáňového bankovnictví ve Fakultní nemocnici Brno. Národní tkáňové centrum buduje úplně nové špičkové výrobní a vývojové zázemí v blízkosti nemocnice na vlastní náklady. Výše investice bude činit minimálně 336 milionů korun v roce 2010. Jedná se především o zázemí pro produkci přípravků moderní terapie, terapeutických metod užívaných vlastní buňky pacientů v mnoha případech v kombinaci s nanovlákenným nosičem. Nové prostory umožní jednak zachovat kvalitu a dále zvýšit bezpečnost přípravy stávajících produktů - transplantátů - a nadále ji udržovat. Klíčový je však další rozvoj v oblasti moderní terapie a inovace nových přípravků moderní medicíny. Již nyní je v Národním tkáňovém centru ve vývoji šest nových přípravků. Nové pracoviště poskytne i v Evropě naprosto unikátní zázemí. Jedná se o kombinaci nanotechnologického výrobního zařízení a robotiky na světové úrovni.
        Jak se o své právo postaral stát. Ministerstvo zdravotnictví je majitelem 24procentního podílu na základním kapitálu společnosti Národní tkáňové centrum, akciová společnost, PrimeCell je majitelem 76 % společnosti. Ministerstvo nabylo akcie společnosti dne 19. 8. 2009 na základě usnesení vlády ze dne 4. 5. 2009 dle režimu zákona o nakládání s majetkem státu. Společnost fakticky sídlí na adrese Campus Science Park, Palachovo náměstí 726/2, Brno, v bezprostřední blízkosti nemocnice, a to od 15. 11. 2009; oficiální sídlo Chopinova 13, Brno, je pouze dočasné.
        Z důvodu zamezení možných rizik a učinění preventivních opatření k ochraně nabytých cenných papírů společnosti Národní tkáňové centrum a dále k zajištění dozoru a podílu na obchodním vedení společnosti Ministerstvo zdravotnictví učinilo následující opatření: Uzavřelo akcionářskou smlouvu, která jasně vymezuje povinnosti partnera ve společném podniku. Sepsalo a prosadilo stanovy ve znění revidovaném Ministerstvem zdravotnictví. Stanovy jsou klíčovým dokumentem společnosti sepsaným za účasti notáře a jsou veřejnou listinou.
        Mechanismy kontroly dle stanov společnosti jsou: Rozhodování valné hromady společnosti v klíčových otázkách. K rozhodnutí valné hromady je pro přijetí mj. u následujících skutečností nezbytný kvalifikovaný souhlas alespoň 90 % všech akcionářů. Jsou to tyto klíčové otázky: Změny stanov. Stanovy jsou ústředním dokumentem společnosti, neměnným bez notářského zápisu; jak je patrné, k jakékoli změně by muselo dojít pouze a jedině se souhlasem státu, neboť stát disponuje 24 %, tedy zastupuje 24 % akcionářů na valné hromadě. Dalšími klíčovými otázkami, k nimž je nutné kvalifikovaného souhlasu alespoň 90 % všech akcionářů, jsou změna druhu nebo formy akcií, změna práv spojených s určitým druhem akcií, omezení převoditelnosti akcií. V případě rozhodnutí valné hromady, mj. rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, nemůže dojít tedy ke zředění, zmenšení majetkového podílu státu bez jeho souhlasu.
        Rozhodnutí o rozdělení zisku a ztráty a schválení smlouvy týkající se převodu zisku: Společnost vyplácí zisk pod dohledem státu, ztrátu není možné dle obchodního zákoníku převést na akcionáře. Rozhodnutí o odměňování představenstva a dozorčí rady a o stanovení tantiém členům představenstva a dozorčí rady. Je třeba, aby rozhodnutí valné hromady bylo schváleno alespoň 90 % hlasů přítomných akcionářů. ***
        Transparentnost majetkové struktury. Ministerstvo pro zachování transparentnosti podílového vlastnictví společnosti stanovilo formu akcií na jméno. Dle stanov akcie společnosti znějící na jméno nejsou převoditelné bez předchozího souhlasu valné hromady, k převodu a přechodu akcií je třeba souhlasu 90 % všech akcionářů na valné hromadě společnosti. Jen pro úplnost je nutné dodat, že vzhledem k požadavkům zákona o veřejných zakázkách nedošlo k porušení tohoto zákona.
        Role společnosti PrimeCell, akciová společnost. Jedná se o společnost, která je schopná v současné době v České republice zajistit výrobu produktů v oboru, je schopná uskutečnit a úspěšně uskutečnila transfer technologie do praxe. V České republice zatím existuje jen minimální počet biotechnologických firem, které by realizovaly vývoj v oblasti moderní terapie, ačkoliv projekty základního výzkumu v tomto odvětví jsou v řádech mnoha stovek milionů českých korun ročně. Stát tedy platí na jedné straně stovky milionů korun ročně za základní výzkum v oblasti moderní buněčné terapie, na druhou stranu stát doposud nezískal z těchto investic ani korunu zpět. Naopak PrimeCell na vlastní náklady od roku 2007 realizuje vývoj a výzkum v oblasti tkáňového inženýrství a nanotechnologie.
        V biotechnologiích a v medicíně v České republice odhadujeme, že pouze jedno procento výsledků vědy a výzkumu vede ke skutečně tržní aplikaci, a to nepočítáme klinické zkoušky, které výsledné číslo ještě sníží. U medicínských oborů lze za uspokojivé považovat 25procentní úspěšnost. Při srovnání v oblasti teoretické fyziky je ve Spojených státech běžně požadováno 15 % výstupů vědy a výzkumu využitelných pro zavedení do praxe. PrimeCell tedy představuje pro Českou republiku strategického partnera s unikátní domácí i zahraniční - tady podotýkám, že mezi zeměmi, kde má PrimeCell zkušenosti, jsou Spojené státy, Velká Británie nebo např. Jihoafrická republika, zkušenosti z oblasti hi-tech a tkáňového inženýrství, kam spadá oblast léčivých přípravků pro moderní terapii, a se zkušenostmi s transferem vědy do tržní aplikace. Akcionáři společnosti jsou fyzické osoby v České republice.
        V případě, že by stát nenabyl podíl Národního tkáňového centra, byl by bezesporu za několik měsíců kritizován za to, že způsobil svou nečinností finanční škody českému zdravotnictví a přímé škody českých pacientů týkající se kvality jejich života.
        Stejně tak je nutno zdůraznit, že vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k požadavkům zákona o veřejných zakázkách nebylo nutné ani možné vypsat veřejnou soutěž na nabytí cenných papírů státem. Pro úplnost, podíl státu v soukromé společnosti při realizaci transferu technologií v hi-tech oblastech prostřednictvím výzkumné organizace již podporuje česká i evropská legislativa. Například zákon o veřejných výzkumných institucích, kterými jsou ústavy Akademie věd, umožňuje těmto založit vlastní obchodní společnosti. A v České republice jsou patrné první transferové společnosti ve formě PPP, tzv. spin-off společností vybraných ústavů Akademie věd a soukromých investorů. Na některých z těchto projektů nese podíl rovněž PrimeCell.
        Důvod pro nezařazení investice na tkáňovou banku do seznamu významných strategických investic ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví, tak jak mu ukládá kompetenční zákon, je povinno se zabývat rozvojem zdravotnictví jako celku. S ohledem na stabilizaci veřejných rozpočtů posuzuje ministerstvo jednotlivé strategické investice v souladu s potřebami rozvoje jednotlivých zdravotnických oborů, a to i ve vazbě na možnost financování z jiných zdrojů. Je nutné si rovněž uvědomit, že uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu strategických investic ve zdravotnictví je vázáno na výnosy z privatizace majetku. Výše těchto prostředků je tudíž omezena a není garantována. Ministerstvo zařadilo do seznamu pouze takové investice, bez jejichž naplnění by nebylo možné zajistit dostupnost zdravotní péče, její rozvoj a kvalitu dle dostupných evropských standardů. Jedná se například o rekonstrukci a modernizaci dětské části Fakultní nemocnice v Motole, onkologické centrum Fakultní nemocnice v Plzni a další. Vynucená investice do infrastruktury Tkáňové banky při Fakultní nemocnici v Brně v rozsahu zhruba třetiny celkové částky uvolněné na strategické investice ve zdravotnictví by sama o sobě nezajistila samotné zachování produkce, stabilizaci nabídky transplantátů a léčebných přípravků pro moderní terapii dle evropských standardů.
        Důležitým aspektem při rozhodování bylo získání také how-know a licence k produktům somatobuněčné terapie a nanotechnologie, které vlastní PrimeCell. Tím, že stát nabyl cenné papíry společnosti Národní tkáňové centrum, se stal garantem pro trh s tkáňovými transplantáty v České republice a přispěl k rozvoji biomedicíny v České republice. Jmenovitě její oblasti buněčné terapie a tkáňového inženýrství, do které spadají somatobuněčné produkty a která vykazuje silný potenciál dalšího rozvoje hlavně v oblasti léčby centrálního nervového systému a v onkologii. Jen pro informaci Poslanecké sněmovny, do Fakultní nemocnice Brno plynuly ze státního rozpočtu v letech 2003 až 2006 investiční prostředky ve výši 280 milionů korun, v letech 2007 až 2010 prostředky ve výši více než jedné miliardy korun.
        Ještě pár informací o tkáňových bankách v Evropské unii. V Evropské unii existuje přes 500 registrovaných tkáňových bank a přes 2000 registrovaných tkáňových zařízení. Vlastní tkáňové banky v podobě soukromých subjektů existují ve většině členských zemí EU. V roce 2009 bylo 35 % objemu produkce realizováno soukromými bankami. V roce 2003 to bylo pouhých 10 %. Je tedy zřejmé, že jde o aktuální trend v Evropské unii. S ohledem na portfolio produkce jsou soukromé banky orientovány více na nové metody moderní terapie a buněčné transplantáty vedle tradičních tkáňových transplantátů.
        Pro ilustraci uvádíme, že v roce 2008 bylo v celé Evropské unii vyprodukováno 42 530 muskuloskeletálních štěpů, z toho Česká republika tvořila pouhá 2 procenta. U rohovek to bylo celkem 37 246 štěpů, z toho 3 procenta v České republice. Jako příklady privátních tkáňových bank uvádíme banky v Polsku, na Slovensku, v Německu, v Nizozemí, ale také v Bulharsku. Tkáňové banky v České republice existují ve 24 funkčních tkáňových bankách.
        Dále pro ilustraci lze uvést, že na soukromých zdravotnických zařízeních v České republice se běžně pracuje nejen se zemřelými dárci na místních patologiích, ale již dlouhodobě v České republice existují tkáňové banky jako součást nemocnic, které jsou provozovány obchodními společnostmi, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným. Jde například o následující pracoviště: soukromá Nemocnice Šumperk, kde byla banka provozována do listopadu 2009, dále poté Karlovarská krajská nemocnice, akciová společnost, a Nemocnice České Budějovice, akciová společnost. Je tedy zřejmé, že existence tkáňových bank ve formě obchodních společností v České republice je rovněž běžnou praxí srovnatelnou s evropskými standardy a trendy.
        Vedle již uvedených skutečností je nabývání majetkových podílů státu v obchodních společnostech a zakládání obchodních společností, které jsou určeny k obhospodařování zbytných, nebo naopak specializovaných strategických nebo finančně náročných aktivitách. Já bych jen poznamenala, že tkáňové bankovnictví v České republice podléhá transplantačnímu zákonu a transplantační zákon v sobě obsahuje přesná pravidla, kterým se musí podřídit jakýkoliv subjekt bez ohledu na svoji právní formu a je povinen tato pravidla dodržovat.
        Děkuji za pozornost. ***