Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl dne 8. prosince 2010 projednán Senátem a vrácen Poslanecké sněmovně s jedním pozměňovacím návrhem. Vzhledem k tomu, že s obsahem návrhu zákona již byla Poslanecká sněmovna seznámena při jeho nedávném projednávání na podzim letošního roku, zopakuji pouze, že hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu České republiky směrnici Rady Evropské unie číslo 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. Rád bych opětovně zdůraznil, že lhůta pro transpozici směrnice uplyne dne 12. ledna roku 2011, tedy za několik dní.
        Předmětem pozměňovacího návrhu schváleného Senátem je doplnění ustanovení § 18 a § 19 návrhu novely krizového zákona, které upravují působnost a pravomoc starosty obce s rozšířenou působností a obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zajišťování připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací o povinnost státu hradit náklady spojené s úkoly uvedenými v těchto ustanoveních. K tomuto návrhu mi dovolte několik slov.
        Už dnes jsou podle současného znění krizového zákona stanoveny povinnosti v oblasti krizového řízení tzv. určeným obcím. Hasičský záchranný sbor kraje např. ukládá určeným obcím povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Určenými obcemi přitom jsou dnes všechny obce s rozšířenou působností. Současná konstrukce však v praxi přináší nejasnosti ve výkladu kompetencí starosty obce s rozšířenou působností při výkonu této působnosti, a to jednak na území obce s rozšířenou působností a jednak na území obce. Krizový zákon přisuzuje rozhodující roli při zajišťování připravenosti na řešení krizové situace a jejího řešení starostovi obce s rozšířenou působností s tím, že ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na zajištění této připravenosti podílejí. Z tohoto důvodu dochází v návrhu novely krizového zákona k nahrazení pojmu určená obec pojmem obec s rozšířenou působností, přičemž, jak jsem již řekl, určenými obcemi jsou dnes všechny obce s rozšířenou působností. Tímto návrhem tedy nedochází k rozšíření počtu subjektů, kterým by se na místní úrovni ukládaly povinnosti v oblasti krizového řízení. Rozsah úkolů ukládaných obcím s rozšířenou působností se v zásadě shoduje s úkoly, které již dnes tzv. určené obce na úseku krizového řízení vykonávají. Návrhem novely krizového zákona nově definované úkoly, např. zřízení pracoviště krizového řízení, nepřináší zvýšené finanční nároky na obce s rozšířenou působností. Zřízení pracoviště krizového řízení je toliko změnou organizačního charakteru náležející do vnitřní správy obce s rozšířenou působností.
        Zakládat v krizovém zákoně povinnost státu hradit přímo obcím s rozšířenou působností náklady na výkon působnosti podle krizového zákona, jak předpokládá pozměňovací návrh, odmítáme, neboť toto řešení je nelogickým vybočením ze systému finanční zainteresovanosti státu na výkonu přenesené působnosti obcemi s rozšířenou působností. Z uvedených důvodů tedy nemohu s pozměňovacím návrhem schváleným Senátem souhlasit.
        Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás závěrem svého vystoupení požádat o podporu vládního návrhu zákona, a to ve znění, ve kterém byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou postoupen Senátu. Děkuji za pozornost.