Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, kauza, kterou se zabýváme, je bezesporu závažnou záležitostí a nikdo ji nehodlá bagatelizovat. Je také mimo vši pochybnost, že vláda a její pověst touto kauzou je poškozena, a tím je poškozena tak, že musí velmi zpytovat svědomí i všichni, kteří v této záležitosti fungují, včetně mého jména. ***
        Člověk, který má elementární sebekritiku, člověk, který má elementární sebereflexi, musí být tohoto schopen. Tato kauza si žádá důsledné vyšetření, důsledné vyšetření nezávislými orgány činnými v trestním řízení, to znamená Policií České republiky a státním zastupitelstvím. Nikdo nemá zájem a nikdo nebude v této kauze cokoliv zametat pod koberec. Všechno bude a musí být důsledně vyšetřeno.
        Musím říci, že v této věci byly přijaty politické kroky, které nejsou v naší zemi zrovna dvakrát obvyklé. Pan ministr Drobil rezignoval, rezignoval rychle, rezignoval v podstatě okamžitě poté, co o této kauze byl informován, a v první minutě nabídl svoji rezignaci.
        Musím říci, že považuji za správný krok, že do čela Státního fondu životního prostředí byla postavena nezávislá osobnost, osobnost, která žádným způsobem, ani okrajově, v této kauze nefiguruje, osobnost, která má zkušenosti s řízením Státního fondu životního prostředí, osobnost, která mimochodem tento Státní fond životního prostředí vedla v době sociálně demokratických vlád. Jsem přesvědčen, že toto byl správný a naprosto korektní tah, který umožňuje objektivní šetření všech těchto záležitostí.
        Na Státním fondu životního prostředí byl nařízen forenzní audit. Byla zde také provedena kontrola nakládání s disponibilními finančními prostředky. Jsou to všechno správné kroky a má se v nich pokračovat. Bylo zahájeno policejní vyšetřování. To odhalí, kde došlo k trestným činům, či kde se jedná pouze o nepodložené spekulace. Nikdo jiný než nezávislé orgány činné v trestním řízení, případně nezávislý soud, toto nemá právo učinit. Nemá to právo učinit nikdo z nás.
        Musím říci, že si cením lidí, kteří jsou rozhodnuti čelit korupci. Ale zastávám přesto pro někoho možná kontroverzní, nepopulární, možná pro někoho staromódní názor: máme postupovat standardními postupy, zvláště jsme-li v pozici vysoce postaveného státního úředníka. Ano, já vím, že tento názor nesklidí aplaus v médiích, možná i širší veřejnosti, ano, v tomto možná působím kontroverzně, v tomto možná, jak jsem již řekl, působím staromódně. Já si přesto dovolím tento svůj názor ponechat. Jsem přesto přesvědčen, že státní úředník má jít na policii nebo státní zastupitelství, jestliže dospěl k názoru, že je někde páchán trestný čin. Má jít na policii, ne za novináři. Za novináři mí jít tehdy, jestliže policie selže nebo nekoná. Ale přesto, dámy a pánové, já si tento svůj názor na standardní postup ponechám a jsem přesvědčen, že je správný. Já jsem dokonce přesvědčen, že v právním státě je jediný možný.
        Co se týče používání mého jména v této kauze, tak musím říci ano, je pravdou, že 13. 10. tohoto roku došel na Úřad vlády mezi x maily také mail, kde byla žádost o sjednání schůzky s panem premiérem pokud možno v horizontu jednoho týdne, a to ve věci součinnosti BIS při zajištění důkazů o korupci ze strany jednoho ze zaměstnanců Státního fondu životního prostředí a tak dále. Schůzky se zúčastním sám a podobně.
        Opět, nejsem člověk, který je náfuka, který si myslí, že všechno dělá bezvadně, že všechno dělá dobře a že nikdy nedělá chyby. Vždy zpytuji svědomí. Vždy jsem sebekritický a dívám se, zda jsem náhodou neudělal chybu. I v této věci jsem se velmi detailně věnoval tomu, zda jsem tuto chybu udělal, či nikoliv. Musím ale konstatovat, že můj postup, a to i na základě opakovaných konzultací s ředitelem BIS panem generálem Langem, byl správný. A opět, jediný možný ze strany předsedy vlády.
        Podle zákona premiér nemůže úkolovat BIS, ač v obecném povědomí včetně novinářů tento mýtus přežívá. Nemá k tomu žádnou možnost. Vedle toho podle zákona BIS nesbírá důkazy o trestných činech, ale sbírá a analyzuje zpravodajské informace. A nyní cituji přímo ze stanoviska BIS: "Do její působnosti nepatří kriminální delikty. Jejich rozkrývání je výhradně" - opakuji výhradně - "v náplni Policie České republiky." To znamená BIS v tomto okamžiku nemohla a podle zákona dokonce ani nesměla konat.
        Já přiznávám jednu věc, jednu chybu jsem udělal. Ano, na tento mail jsem toto jasné stanovisko měl odpovědět. To znamená, že premiér neúkoluje BIS, BIS v tomto případě nemůže konat a může konat pouze Policie České republiky. Já jsem přesvědčen, že opět standardnost postupu, zachování zákonů, zachování standardních procedur je to jediné možné, co v právním státě v účinném boji proti korupci má budoucnost.
        Co se týče schůzky, kterou měl tehdejší ředitel fondu životního prostředí s vedoucím Úřadu vlády, na této schůzce zazněly pouze naprosto neurčité informace. Když to řeknu velmi zjednodušeně, vedoucí úřadu mi řekl, že mu pan ředitel Státního fondu životního prostředí řekl, že mu někdo z bankovních kruhů řekl, že jeden z jeho pracovníků někde něco řekl o úrokové politice z úložek ze Státního fondu životního prostředí. Toto byla informace, kterou měl k dispozici premiér České republiky. Toto byla informace, na které je vytvářena umělá mediální kauza o údajném informování předsedy vlády o některých aktivitách, které měly mít korupční charakter na Státním fondu životního prostředí.
        Opět, nejsem náfuka, který si myslí, že všechno ví a že všechno zná a že nikdy nedělá chyby. Opět, mám sebereflexi a sebekritiku. Opět, velmi pečlivě jsem si analyzoval, zda jsem náhodou neudělal chybu, zda jsem nepostupoval chybně, zda jsem neměl udělat nějaký jiný krok. Proto jsem se velmi podrobně zajímal, o jakou záležitost v tomto případě šlo. Jedná se o záležitost, kdy finanční prostředky Státního fondu životního prostředí jsou rozdělovány mezi bankovní účty českých bank. V době, kdy jsem byl takto naprosto neurčitě informován, a tento systém platí dodnes a byl schválen ředitelem Státního fondu životního prostředí na základě jím schválené metodiky, tak je třeba říci, že poptávkové řízení na úložky na účty jednotlivých bank zadává výhradně ředitel Státního fondu životního prostředí. Sběr nabídek probíhá k rukám ředitele Státního fondu životního prostředí prostřednictvím jeho sekretariátu. Vyhodnocení nabídek podle této metodiky dělá ředitel Státního fondu životního prostředí a rozhodnutí o rozsevu jednotlivých finančních prostředků je rozhodnutím podle této metodiky ředitele Státního fondu životního prostředí.
        Jinými slovy prostor pro možnou korupci podřízeného ředitele Státního fondu životního prostředí, a my jsme mluvili o podřízeném, je v tomto případě nulový. Nulový, protože všechna klíčová rozhodnutí o ukládání peněz podle této metodiky, která byla schválena v říjnu, mimochodem ve stejný den, kdy mně doputoval tento mail, byla výlučně v rukou ředitele Státního fondu životního prostředí. Já nepředpokládám, že on tam dělal jakékoliv úkony, které by byly zpochybnitelné z hlediska zákona. Nic tomu neodpovídá. Naopak. Takže prostor pro koruptivní jednání jakéhokoliv podřízeného při rozdělování prostředků, při rozsevu prostředků na bankovní účty byl nulový.
        Čili nejen že jsem neměl a nemohl mít žádnou relevantní a hodnověrnou informaci, a dokonce přímou informaci, ale v tomto konkrétním případě, a o ničem jiném ředitel Státního fondu životního prostředí, o žádné jiné kauze s vedoucím Úřadu vlády nemluvil než o rozdělování prostředků Státního fondu životního prostředí na jednotlivé účty, tak v tomto konkrétním případě prostě ke korupci podřízeného pracovníka Státního fondu životního prostředí nemohlo dojít. Čili jsem nic nezanedbal. Takže toto považuji také za naprosto jednoznačné. ***
        Chci také říci, že povinnost oznámit trestný čin - a já jsem žádnou informaci o trestném činu neměl - má ten, kdo se o podezřelých skutečnostech dozví přímo, nikoliv zprostředkovaně. Já jsem se o žádném trestném činu nedozvěděl, a už vůbec ne přímo, ale asi tak ze čtvrté nebo z páté ruky! Ale znovu opakuji, já velmi pečlivě sebekriticky analyzuji, zda jsem neudělal chybu. V tomto případě tohoto kroku, to znamená rozsevu prostředků Státního fondu životního prostředí mezi jednotlivé banky, kde údajně mohlo být nebezpečí korupce u podřízených ředitele Státního fondu životního prostředí, jsem chybu neudělal! A každý, kdo si to zanalyzuje, tak se musí k mému názoru jednoznačně přihlásit.
        Já jsem nikdy nepopíral svoji elementární politickou zodpovědnost za fungování této vlády, za všechny její kroky, takže se vůbec nebudu zaplétat do řečí o tom, že se nic nestalo. Ano, já jsem tady již úvodem konstatoval, že vláda tímto bezesporu byla poškozena a bude otázkou její další tvrdé práce, aby pokračovala a svou pověst v této věci si napravila. Vlády v celé Evropě v tuto chvíli musí řešit závažné finanční problémy a to, co potřebuje Česká republika, je vládní stabilita a vláda, která je ochotna a odvážná dělat reformy. A právě proto, dámy a pánové, aby koalice prokázala i svůj protikorupční étos, chci vás požádat, abyste nehlasovali pro vyslovení nedůvěry této vládě. Děkuji. (Potlesk koaličních poslanců.)