Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére. Nápad šetřit na hasičích se vaší vládě doopravdy nepovedl. Hasiči jsou totiž složkou, která svou dobrovolnou činností minimalizuje škody a šetří nám tím nemalé prostředky. Úspora na nich se nám tedy nemusí vyplatit. Šetřit je samozřejmě správné, ale proč ne na záležitostech typu tunelu Blanka, který má být kvůli špatně napsané smlouvě o 10 miliard dražší? Na hasiče, stejně jako na policii, dopadlo snížení objemu mezd, omezují se provozní náklady, nákupy pohonných hmot a věcných prostředků požární ochrany, jako jsou hadice HASIL apod. Nebudou se kupovat plošiny, nové stříkačky, nekoupí se nové žebříky. Dobrovolným hasičům jsou sníženy příspěvky na pořízení techniky. Hasiči slibují, že letos se sníženým rozpočtem ještě přežijí, ale nebude na doplňování zásob a na opravy. Může však být ještě hůř.
        Hasiči nezachraňují pouze majetky, ale také životy, a jsou proto pro občany mnohem důležitější než ostatní zaměstnanci veřejné správy. Mnohdy jsou oni těmi hrdiny a lidmi, které chválíme za statečnost, když pomohou především k záchraně životů. Šetřit na hasičích je jako říci: nevadí, když někdo shoří nebo někdo utone. Vláda má asi jiné priority, než je včasný příjezd dobře vybavených záchranářů k havárii či živelné katastrofě.
        Nemohu nevzpomenout památného výroku ministra Johna: Hasiči jsou úžasní, zvládnou to i se starou technikou. Stejně úžasným hasičům pak krátce po omezení jejich mzdových prostředků a drastickém seškrtání provozních prostředků předával diplomy za zásluhy po podzimních povodních. Ti stejní úžasní hasiči se dnes svými podpisy přidávají k petici policejních sborů a odborů za odvolání ministra vnitra.
        Jak to tedy tato vláda s hasiči skutečně myslí? Děkuji.