Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych tady vystoupila v obecné rozpravě na podporu novely zákona o rodině. Dovolte mi, abych zmínila pár aspektů, proč s novelou souhlasím.
        Právo na oba rodiče má každé dítě. Právo na to s nimi vyrůstat, má každé dítě. Je tady pouze jeden rozdíl - my nikdo nemůžeme nutit, aby rodina zůstala pohromadě, když spolu nemůže zůstat žít. Proto je tady institut rozvodu a pak dochází k řešení, kam s ním. Co bude s dítětem, u koho bude vyrůstat, kdo ho bude vychovávat, dochází samozřejmě k roztržkám. Sama jsem se kdysi rok soudila o výchovu a výživu své dcery a neexistoval institut střídavé péče.
        Dámy a pánové, dovolte mi říci pár vět, které se týkají právě novely zákona. Je to jedna jediná věta a my polemizujeme, v novinách diskutujeme - a já se domnívám, že často s nepochopením některé věci vysvětlujeme. Novela zákona říká: Jsou-li oba rodiče způsobilí (s důrazem) dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem (s důrazem)... To často oba rodiče nemají. Dál v té větě je: soud svěří dítě do střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte.
        Když jsme tady jednali v prvním čtení, já jsem říkala, že budu hodně podrobně diskutovat s panem poslancem Staňkem o tom, co je to zájem dítěte. To jsme vydiskutovali. On to docela dobře obsahuje zákon o rodině. A pan poslanec mě přesvědčil, že máme dobře obsaženo, co to je zájem dítěte. Navíc, kdo z nás se rozváděl, tak ví, že dítě prochází nejrůznějšími psychologickými testy, chodí do rodiny sociální pracovník a v tu chvíli se samozřejmě zkoumá, stát se zajímá o to, jaké předpoklady má jeden nebo druhý rodič pro výchovu. A tady bych ráda řekla něco ze zkušenosti. Samozřejmě tak jako vy máte mnoho zkušeností ze svého okolí. Rozváděl se můj kamarád, který měl dceru, a soudkyně se odmítla, ač psycholog říkal - dítě může vyrůstat stejně tak u jednoho i u druhého rodiče, oba rodiče byli způsobilí, bydleli kousek od sebe, dítě by neměnilo školu, nic takového - soudkyně se odmítla střídavou péči zabývat.
        Tato malá novela je hodně střídmá na to, co popisuje, čili do obsahu je malá, ale co do rozsahu, co to může způsobit, je veliká. My neumožníme nic jiného, než pokud budou oba rodiče způsobilí, pokud budou mít oba (s důrazem), a to není také často, zájem o výchovu svého dítěte ve střídavé péči, a pokud dítě k tomu bude způsobilé, pak říkáme ano, soud takové dítě svěří do výchovy a výživy, čili do střídavé péče, obou rodičů.
        Kdyby v tomto státě chodilo všechno tak, jak má, a kdyby soudci se neodmítali ve jménu toho, že právo na dítě má pouze matka, ke střídavé péči vyjadřovat, dneska jsme si tady mnohé ušetřili. Já se domnívám, že momentálně jednáme skutečně v zájmu dětí. Nikomu nenařizujeme - tato novela nikomu nenařídí, že bude dítě muset být svěřeno do střídavé péče. My tady pouze říkáme: je-li to v zájmu dítěte, jsou-li oba rodiče způsobilí a je-li to tak, že oba rodiče navíc mají zájem.
        Dámy a pánové, vzhledem k tomu, co proběhlo nejenom dnes, ale i v minulé době, tiskem, médii, prosím vás, pojďme se zamyslet nad tím, co uděláme dobře a co špatně, když tuto novelu zamítneme. Nejdeme náhodou proti možnostem dětí mít na jednu stranu mámu a tátu, i když týden či čtrnáct dní v měsíci? Každý si můžeme říkat, když si pořizujeme rodinu, když si nějakým způsobem řekneme, že si pořídíme děti, tisíckrát si můžeme říkat, že budeme odpovědnými rodiči, ale tisíckrát se může stát, že to nevyjde. Tak se pojďme zamyslet nad tím, co pak s našimi dětmi.
        Děkuji vám za pozornost.