Děkuji, paní předsedající. Já jsem tady chtěl zareagovat a chtěl jsem hlavně poděkovat všem diskutujícím za diskusi, která byla jak v prvním čtení, tak i nyní podnětná, a myslím si, že část z nás, z vás ten návrh pochopila velice dobře a velice dobře je interpretován. Část ho stále ještě ne úplně dobře pochopila.
        Já si nemyslím, že tento návrh nějakým násilím cpe soudům střídavou péči, pokud to je v rozporu se zájmy dítěte. V tuto chvíli, a souhlasím i s tím, co tady bylo řečeno, že střídavá péče není vhodná pro všechny. Rozhodně nemůže být vhodná pro všechny! Nicméně je přece na soudu, aby prováděl dokazování a aby vyhodnotil situaci především s odkazem na zájem dítěte, jestli je, nebo není střídavá péče, případně společná péče, pro něj vhodným řešením.
        Rozdíl, který tady chtěl slyšet pan kolega Křeček prostřednictvím paní předsedající, já myslím, že je zřetelný, že v tuto chvíli, jak tady říkala moje předřečnice kolegyně Weberová, je na soudu, kdy rozhodne, a může rozhodnout a nemusí rozhodnout, přestože jsou k tomu všechny předpoklady dány. A v tuto chvíli, pokud se rozhodneme pro takový návrh, to znamená bude řečeno, že soud nařídí střídavou péči, tak přece zcela jednoznačně bude muset, pokud tak neučiní, svoje rozhodnutí soud nebo konkrétní soudce velmi pečlivě odůvodnit. A to je přece ten zásadní rozdíl! V tuto chvíli se ve svém rozhodnutí vůbec nemusí s tímto vypořádávat.
        Námitky, které tu nebyly vzneseny a které jsou časté a které se také dozvídám z médií, že bude potlačen zájem dítěte. Já si to absolutně nemyslím. Soud samozřejmě neztrácí svoji kompetenci, soud dál má svoji sílu rozhodovat a řídit - proboha, jsme u soudu - takže řídit řízení tak, aby nedocházelo ke krácení práv někoho, tím spíše dětí. Čili já se domnívám, že skutečně řada výtek k tomuto návrhu, který je opravdu velmi jednoduchý, pramení z toho, že to vyplývá z nepochopení.
        To je tolik zatím v tuto chvíli, co jsem chtěl k tomu ještě dodat. Děkuji.