Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, to, co tady uváděla paní poslankyně Černochová, pokud by to tak fungovalo, byl by ten stav naprosto ideální. Já, abych pravdu řekla, opravdu nevím, proč si vládní strany myslí, že zřízením dalšího úřadu a zrušením několika menších, i když vcelku funkčních, přispějí k nějakému skutečně důslednému boji proti trestné činnosti v rámci bezpečnostních sborů. Představa, že tímto způsobem zasadí nějaký vážný úder organizovaným skupinám páchajícím trestnou činnost uvnitř těchto sborů, je mírně řečeno falešná a jeví se pouze jako snaha předstírat nějakou činnost.
        V důvodově zprávě se přitom hned na počátku uvádí, že trestná činnost příslušníků bezpečnostních sborů bývá typicky trestnou činností profesionálů, protože vzhledem ke své činnosti bývají příslušníci těchto sborů velmi dobře obeznámeni se způsoby a podmínkami páchání protiprávních jednání, která odhalují či jinak potlačují, a se způsoby jejich šetření a stíhání. S ohledem na rozsah předpokládané činnosti Generální inspekce bude proto nutná také určitá specializace a využití zkušených odborníků z příslušných oblastí. Pak samozřejmě lze předpokládat, jak uvádí i důvodová zpráva, u příslušníků inspekčních orgánů zařazených dříve ve stejné instituci, jako je pachatel-příslušník nebo zaměstnanec v některých případech, i určitou institucionální podjatost plynoucí z existujících kontaktů, popřípadě určité solidarity s těmi, jejichž trestnou činnost mají odhalovat a stíhat. Ovšem nevím, kde jinde chtějí navrhovatelé zákona odborníky profesionály hledat, když se dále v důvodové zprávě tvrdí, že orgán, který má být schopen trestnou činnost v bezpečnostních sborech odhalit a vyšetřit, musí být orgánem odborným a jinak zdatným, aby na tyto pachatele profesionály stačil.
        Bezpečnostní sbory by přitom opravdu měly podléhat efektivní a nezávislé kontrole zákonnosti chování příslušníků a zaměstnanců, která vedle vnitřní kontrolní činnosti samotných sborů zaručí dodržování právních předpisů právě v těchto sborech. V tom vidím právě jeden z největších problémů návrhu.
        Podle § 1 odstavec 2 návrhu v čele inspekce stojí ředitel inspekce, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný. Naproti tomu pak podle § 57 odstavec 1 návrhu kontrolu činnosti inspekce včetně kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu vykonává Poslanecká sněmovna, jež k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán, který se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. Mám proto za to, že ředitel inspekce by měl být Poslaneckou sněmovnou jak volen, tak v odůvodněných případech i odvoláván, aby byl omezen vliv exekuční moci na činnost tohoto úřadu. ***
        Podle § 57 odst. 2 návrhu dále kontrolní orgán provádí kontrolu podle odst. 1 v organizačních částech inspekce. Podmínkou zahájení kontroly je vyrozumění předsedy vlády o této kontrole. Není však zřejmé, zda bude moci kontrolovat jen něco, či skutečně všechny stránky činnosti úřadu, a to včetně rozpracovaných věcí, a zda budou inspekce a její pracovníci povinni předložit všechny potřebné doklady, zprávy, vysvětlení apod. Pokud tedy nepředloží tyto zprávy, je otázka vysvětlení jejich neúplnosti a nesprávnost sankce. Pro potřebu takovéhoto upřesnění nemusíme chodit daleko, je možno vzpomenout například situaci u NKÚ, kdy odmítl předložit doklady Poslanecké sněmovně.
        Pochopitelně mám připomínky i k dalším ustanovením návrhu. Za velmi kontroverzní považuji zkoušku spolehlivosti podle § 41. I když je občas až nekriticky považována za jednu z hlavních metod odhalování osob se sklony k trestné činnosti, např. ke korupci, jde stále o policejní provokaci a umělé vytváření trestné činnosti, která však jako taková nemůže být podle platných právních předpisů i stanoviska Ústavního soudu trestně stíhána. Pokud někdo tvrdí něco jiného, či dokonce se snaží v rozporu s tímto stanoviskem postupovat, závažným způsobem podrývá samotnou podstatu demokratického a právního státu, ať už si o jeho existenci u nás myslíme cokoliv. Takové otázky by měly být řešeny v mezích práva a v mnohem větší míře by měla být zajištěna bezpečnost osob oznamujících trestnou činnost a jejich beztrestnost, zejména užitím institutu účinné lítosti, který je v trestním zákoníku poměrně široce uveden, ovšem s výjimkou úplatkářství.
        Dále pak považuji za vhodné, aby Generální inspekce, která provádí ve věci šetření, a tedy je operativním orgánem, pak zahajovala trestní stíhání a vedla vyšetřování. I nadále by toto mělo příslušet státnímu zástupci a Generální inspekce by mu měla být plně k dispozici.
        Chápu, že současný stav není zcela ideální, ale Generální inspekce není lék a tuto situaci nevyřeší, zejména ne v takové podobě, jak je tímto zákonem předkládána. S ohledem na tyto námitky proto navrhuji, aby návrh zákona byl zamítnut. (Potlesk z levé strany sálu.)