Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, není to již v České republice ani ojedinělé a není to ani neobvyklé, že některý člen vlády nebo Poslanecké sněmovny, ať už současný nebo bývalý, je podezříván a leckdy přímo veřejně usvědčen z obcházení nebo přímého porušování platných předpisů a zákonů. Není to ani zdaleka tak neobvyklé, ba spíše se už bohužel stalo pravidlem, že s každou nově příchozí vládou, s každým novým volebním obdobím se v souvislosti s jednáním některých členů exekutivy, ale i zákonodárného sboru objevují podezření z přestupků, ale dokonce ze spáchání trestných činů s korupčním podtextem. Jsou vyslovována podezření a podávána trestní oznámení na osoby veřejně činné, které usilovaly nebo usilují získat sobě, své klientelistické skupině, svým kmotrům nebo vlivným lobby hmotný nebo jiný prospěch na úkor ostatních občanů, na úkor veřejného zájmu.
        Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny tentokráte doporučuje Poslanecké sněmovně vydat v jednom z případů, které takovéto podezření vzbudily, bývalého člena vlády a předsedu poslaneckého klubu Věcí veřejných Víta Bártu a jeho kolegu Jaroslava Škárku k trestnímu stíhání pro podezření z uplácení či braní úplatků. Má jít po nedořešených nebo pod koberec zametaných kauzách typu Čunek, Wolf, Vondra a Drobil o průlom? Pak by to mohla být pro občany, aniž bych jakkoliv chtěl předjímat, co se skutečně stalo, ebo predikovat výsledek šetření, dobrá zpráva.
        Případů, kdy dochází k podivnému klientelistickému a korupčnímu dojení veřejných rozpočtů, kdy veřejné prostředky a zakázky jsou přidělovány sporným nebo neprůhledným a mnohdy zcela nepochopitelným způsobem, je, jak je veřejně známo, bezpočet. Také situace, kdy do veřejných funkcí a do správních a dozorčích rad podniků se státní účastí se dostávají něčí klienti, a to i lidé zkompromitovaní, všeho schopní, často i osoby bez odborných předpokladů, bez manažerských kvalit, je dnes víc než dost. Pokud přišli někteří poslanci zvolení za Věci veřejné s tím, že jim nynější předseda poslaneckého klubu Vít Bárta jako jednotlivcům dával v hotovosti velké prostředky, a pokud víme, že i jeden z poslanců Věcí veřejných sponzoroval svou stranu i za cenu půjček a nakládal v této souvislosti s miliony korun v hotovosti, pak požadavek policie na vyšetření některých souvislostí a podezření z korupce je docela logický. Máme-li však dnes rozhodovat o vydání dvou poslanců Věcí veřejných v souvislosti s podezřením z korupčního jednání, pak je nutné, aby naše jednání bylo pro veřejnost srozumitelné a aby bylo věrohodné.
        Úvah o práci, či naopak o nečinnosti policie, státního zastupitelství a soudů na politickou objednávku už bylo za poslední léta víc než dost. Očekávám proto jak od zástupců Věcí veřejných, tak i od dalších členů koalice včetně premiéra, že se nás i veřejnost pokusí dnes přesvědčit, že nejde o zástupné divadlo a pouhou frašku. ***
        Jsem přesvědčen a chtěl bych na to všechny přítomné upozornit, že při dnešním jednání o kauze možného uplácení na straně Věci veřejné existuje jedno vážné riziko, a to riziko, že Poslanecká sněmovna se znovu a ještě více zkompromituje v očích veřejnosti, pokud jednání o vydání proběhne právě jako fraška. Mám zde na mysli onu situaci, kdy Sněmovna svým jednáním o vydání poslanců Bárty a Škárky prokáže, že tu nejde o boj s klientelismem, o řádné vyšetřování podezření z korupce a korupčního jednání, ale o pouhé vyřizování si účtů mezi odštěpeneckou skupinou poslanců strany Víta Bárty, reprezentovanou Kristýnou Kočí v pozadí s křídlem Občanské demokratické strany kolem Petra Tluchoře, a zbytkem Bártovy strany, který se semkl kolem samotného Víta Bárty, Karolíny Peake a Radka Johna. V dnešním jednání o tom, zda podpoříme vydání dvou členů Poslanecké sněmovny ke stíhání, bychom proto napříč politickým spektrem měli reflektovat skutečnost, že obdobně je nutné postupovat také v kauzách Vondra, Drobil a dalších podobných.
        Podezření z korupce členů vlády a parlamentu není jistě ničím neobvyklým ve škále toho, čím se v minulosti zabývaly nebo měly zabývat orgány činné v trestním řízení v souvislosti s jednáním některých členů české vlády České republiky a zákonodárných sborů. V něčem ale to, o čem máme nyní rozhodovat, vybočuje z dosud obvyklých afér a nejrůznějších korupčních podezření. Proto mohu s plnou odpovědností tvrdit, že izolovat kauzu Věci veřejné od jiných je nesmírně nebezpečné a že z důvodu důvěryhodnosti Poslanecké sněmovny je minimálně stejně, ne-li ještě více opodstatněné nastolit řešení kauz Drobil a Vondra.
        Poslanecká sněmovna a orgány činné v trestním řízení jsou totiž nyní konfrontovány s případem, který přece jen překračuje rámec toho, o čem by v minulosti musela nebo měla Sněmovna rozhodovat. Jde to, že v trestním stíhání kauzy Bárta má být prokazováno korupční jednání spojené nikoli s bezprostředně konkrétním rozhodováním veřejné správy nebo výkonem konkrétního rozhodnutí, ale s udržením loajality, poslušnosti a omerty v politické straně a v jejím poslaneckém klubu. Zatímco například z těch či oněch důvodů bylo kýmsi rozhodnuto, že nebude stíhán bývalý ministr životního prostředí poslanec a místopředseda Občanské demokratické strany Pavel Drobil pro podezření z krytí korupce nebo korupčního jednání, máme rozhodnout, že bude ke stíhání vydán poslanec, který rozdával svým stranickým kolegům své vlastní peníze. Případ Drobil, jakkoli nepředjímám možný výsledek šetření, je pro veřejnost srozumitelný a tato veřejnost logicky spatřuje v nestíhání a nestíhatelnosti bývalého ministra Drobila příklad toho, že papaláši jsou nad zákonem. Zato kauza, ze které bohatý zakladatel obchodní politické strany přímo půjčuje nebo poskytuje své peníze svým poslaneckým kolegům, nebo kdy miliardář obdarovaný státem poskytuje část ze svých výnosů Občanské demokratické straně, TOP 09 a Věcem veřejným, je zatím legislativně nedostatečně postižena.
        Musím se ptát, proč se nám na pořad jednání dostává přednostně žádost na vydání poslance Bárty, a nikoliv žádost o vydání poslance Drobila. Z tohoto pohledu bude postup orgánů činných v trestním řízení i celé justice jistě velmi komplikovaný a stále zde bude a zůstane jistá pochybnost, nakolik jde o vyřizování vnitrostranických účtů, o spory a politické hry Věcí veřejných a Občanské demokratické strany při dělení ve volbách dobyté moci a vlivu na stát.
        Jestliže kauza Drobil je z pohledu platného právního řádu řešitelná a zákony zde mluví jasně, v kauze Bárta, Kočí a Škárka může justice s určitou pravděpodobností dojít také zatím jen k tomu, že se veřejnost ujistí o mezeře v platném právním řádu. O tom, že politika je špinavá, zkorumpovaná a někteří poslanci nenasytní a nemravní, aniž by to bylo legislativou pojmenováno a právně postižitelné. Právem se na nás mohou občané obracet a ptát se: Vydáváte ke stíhání jednoho z rychlokvašených papalášů, který si zaplatil vznik strany a odměňoval věrnost svých poslanců půjčkami nebo dary a kterému se zdálo, že mu stromy rostou do nebe. Proč ale nevydáte k trestnímu stíhání ty ministry a poslance, kteří jsou podezřelí z nesporných a v právním řádu přesně definovaných skutků? Občané se na nás mohou plným právem obracet a ptát, proč se hraje divadlo kolem nemravného dinosauřího chování papalášů z Věcí veřejných a proč se nedělá nic pro to, aby bylo řádně vyšetřováno a soudem posouzeno to, co ke škodě státního rozpočtu a právního řádu dělají jejich zavedení a na klasickou politickou korupci navyklí koaliční partneři.
        Je-li řeč o šanci policie a dalších orgánů právní ochrany šetřit postupy Víta Bárty, Jaroslava Škárky, Kristýny Kočí, Karolíny Peake, Michala Babáka a dalších v souvislosti s půjčkami a financováním poslanců a strany Věcí veřejných, pak začínáme od písmene "z". Nutně bychom ale měli, a veřejnost to od justice i od parlamentu očekává, dojít také k písmenu "a", kterým by v řádném právním státě vše mělo vlastně začít. Mravní bídou a rozvratem, podivným financováním poslanců obchodní strany Věcí veřejných v České republice abeceda korupce a klientelismu přece nezačíná.
        Živě si vzpomínám na čtyři miliardy, které souvisely s výkonem funkce ministra financí jistého pana Kočárníka. Proto jsem-li ochoten dát prostor policii, státnímu zastupitelství a příslušnému soudu, aby bylo posouzeno jednání Víta Bárty a Jaroslava Škárky, jsem české veřejnosti povinen také tím, že budu veřejně žádat a podporovat důsledné šetření těch kauz, které předcházely. Ano, z doby ne tak dávné lze připomenout podezření z korupce spojené s někdejším předsedou KDU-ČSL a místopředsedou vlády Mirka Topolánka Jiřím Čunkem. Podezření, že jde o korupci, bylo tehdy jednoznačně formulováno. Dodnes se veřejnost dohaduje a představitelé policie a justice mohou hádat o to, kdo a proč bránil vyšetřování a k jakému výsledku by se došlo v případě, že kdyby s podezřelou osobou nebo za podezřelou osobou nestála a nepadala vládní koalice ODS, lidovců a Bursíkovy Strany zelených.
        Tehdejší a bohužel i současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který tenkrát vyjádřil veřejně v tisku, že vlastně v Čechách podvádějí a šidí stát všichni, a který se rozhodl Jiřího Čunka hájit, by nám mohl jistě i dnes poradit, jak se to dělá, když člen vlády namísto respektu k platným zákonům a namísto podpory řádného vyšetřování si najme soukromou zahraniční agenturu, aby stimulovala nalezení práva namísto zákonných orgánů právní ochrany. Nebo by si snad někde jinde než v mafiánském státě mohl dovolit člen vlády veřejně předvádět, že policie, státní zastupitelství a justice nejsou k ničemu a že nalézat právo může z vlastního papalášského rozhodnutí ten, kdo má miliony, aby si zaplatil cizí detektivní agenturu? Anebo za jedno odpoledne v zámku Hluboká shrábl šest krát deset milionů? Anebo svérázným způsobem dostal dotaci pěti milionů, kterou nedokáže pak vykázat, jak ji zúročil?
        Z doby nedávné také víme o podezření z lobbingu ve prospěch zahraniční firmy v případě mnohamiliardových nákupů obrněných transportérů Pandur. Ano, mluvím zde o kauze Alexandra Vondry, kterého z takového důrazného lobbingu nařkl veřejně i samotný expremiér Mirek Topolánek. Je to náhoda, že se experti a armádní kruhy vybavují o tom, že tolik předražených transportérů republika k obraně nepotřebuje a že k okupačním misím nejsou nejvhodnější? Šlo přitom tenkrát ze strany Alexandra Vondry o nezištnou intervenci ve prospěch konkrétní zbrojařské firmy, nebo se za tím skrývalo cosi jiného? Proč se lobbista veřejně do zápisu jednání vlády nepřihlásil jako osoba ve střetu zájmů? ***
        Víme také, že tentýž Alexandr Vondra, člen vlády a místopředseda vládní strany, nese minimálně politickou odpovědnost za to, že pod záminkou organizace tzv. evropského předsednictví ohromné prostředky ze státního rozpočtu dílem byly utraceny za cenově velmi zvláštní služby a dílem protekly i volně na podivné účty do zahraničí. Nebyla to přitom Policie České republiky a nebylo to ani české státní zastupitelství a další příslušné orgány, kdo tyto peníze vystopoval. A dodnes se nejen veřejnost, ale i my zde na půdě Poslanecké sněmovny můžeme jen dohadovat, proč rakouská policie je v hledání zašantročených peněz z českého státního rozpočtu tak efektivní a proč orgány právní ochrany České republiky a vláda České republiky si nevědí s politickou a trestněprávní rovinou zmíněné kauzy rady.
        Ano, už jsem to zmínil, zcela nedávno jsme mohli zaznamenat a užaslá veřejnost spolu s námi, že se navzájem obviňují státní zastupitelství a policie a nemohou se dohodnout, kdo vlastně zastavil šetření kauzy exministra životního prostředí a místopředsedy vládní strany Pavla Drobila.
        Máme-li dnes rozhodovat o vydání poslanců Věcí veřejných, včetně exministra, v souvislosti s podezřením z korupčního jednání, pak znovu podtrhuji: aby naše jednání bylo pro veřejnost srozumitelné a nebylo vykládáno jako hra, musíme dát odpověď na tři otázky.
        Za prvé. Jsme pro to, aby kauzu Víta Bárty, Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí a dalších šetřila policie a posoudil ji nezávislý soud?
        Za druhé. Jsme pro to, aby kauzy exministra a místopředsedy Občanské demokratické strany Drobila na Ministerstvu životního prostředí řádně šetřila policie a posoudil nezávislý soud?
        A za třetí. Jsme pro to, aby kauzy možného střetu zájmů, podezření z korupce, porušování zákonů při nakládání s prostředky státu v případě ministra Alexandra Vondry prošetřila policie a právo v této věci nalezl nezávislý soud?
        Mám za to, dámy a pánové, že v těchto třech záležitostech nežádám až tak mnoho, že představují pro každého ze zde přítomných, komu jde o skutečný boj proti korupci a klientelismu, první krok v úsilí o získání důvěry veřejnosti. Tomu, o co mi jde, jistě mnozí rozumíte. Mezi prvními mi jistě rozumí i předseda strany Věci veřejné. Byl to totiž právě on, kdo se na nás nedávno obrátil dopisem s jasnou výzvou. Cituji z dopisu kolegy Radka Johna: "Obracím se na vás bez ohledu na to, na jaké straně politického spektra právě stojíte, protože předpokládám, že dnes jde všem poslancům o budoucí slušnější pověst obou komor Parlamentu České republiky. Pokud jste vy či vaši spolupracovníci čelili korupční nabídce či klientelistickým návrhům, oznamte prosím tuto informaci veřejně. Jen zveřejněním a jasným distancem je možné učinit jasnou přítrž této politováníhodné praxi a vyslat veřejnosti signál, že korupční chování je na půdě českého zákonodárného sboru zapovězeno."
        Mohu všechny zde přítomné ujistit, že výzvu kolegy Johna jsem bez výhrad přijal. Ujistil jsem jej obratem, že si může ověřit, že jsem v minulosti vždy na půdě parlamentu i mimo něj důrazně vystupoval vůči vládní nebo jiné prokorupční a klientelistické praxi, proti rozkrádání a tunelování veřejného majetku a proti zametání korupčních kauz. Sdělil jsem předsedovy strany Věci veřejné, že skutečně účinná a rozumná, třeba jen dílčí opatření proti hospodářské, ale i politické korupci a klientelismu jsem vždy v minulosti podporoval, byť tyto návrhy narážely na odpor vládnoucích koalic a zájmových koalic napříč politickým spektrem. Také nyní na půdě Sněmovny veřejně prohlašuji: pokud jde v případě Radka Johna o nový, upřímně míněný projev sebereflexe a o rozhodnutí do budoucna se postavit nikoli jen mediálně nebo výběrově, ale skutečně poctivě a efektivně ke korupčním a klientelistickým aférám Věcí veřejných a dalších stran, členů vlády i parlamentu čelem, pak to jednoznačně vítám.
        Dámy a pánové, jsou legislativní kroky, kdy nejen moje maličkost, ale všichni zde přítomní jistě vědí, jak klíčový je zejména institut majetkového přiznání a prokazování legality nabytí velkých příjmů. Zde by nebyl problém při upřímně míněném protikorupčním postoji, pokud jej zastáváte, např. hlasy klubů České strany sociálně demokratické, Komunistické strany Čech a Moravy a Věcí veřejných proti prokorupčně orientované Občanské demokratické straně a TOP 09 takový účinný zákon prosadit. A mohu zde prezentovat i další obecně známou pravdu, že mínění veřejnosti o Sněmovně a Senátu je dlouhodobě nevalné a že v posledním roce se ostří veřejné kritiky právem vyhrocuje a mění v obecně převažující znechucení a odpor vůči těm, kdo kážou občanům vodu a sami pijí víno.
        Jednáme-li dnes o vydání poslanců ke stíhání a potažmo o podivném chování uvnitř strany Věci veřejné, o sponzorování jejích poslanců Vítem Bártou a obecně o přesunech peněz v této straně, pak nezůstávejme u podružností. Jednáme-li o případném kupování si poslanecké loajality a o nepřijatelném klientelismu a podezření na kupčení s funkcemi ve straně i ve státě, pak vezměme předsedu Věcí veřejných, který i mne vyzval k odporu proti korupci a klientelismu, za slovo. A to nejen ve všech rezortech, které Věci veřejné kontrolují, ale v celém kabinetu a pochopitelně i v parlamentu.
        Ano, dámy a pánové, je třeba zásadním způsobem změnit situaci, kdy ve vládě, v parlamentu nebo i na dalších místech setrvávají osoby klientelismem a korupčními handly zcela zkompromitované. Proto každou upřímně míněnou snahu o efektivní legislativní opatření proti klientelismu a korupci, včetně postižení nové skutkové podstaty korupce politické strany a korupce poslanců politické strany, jednoznačně podpořím. Očekávám ale také, pokud k tomu v nejbližší době dojde, že ta část strany Věci veřejné, která se rozejde s politickou korupcí a odmítne dosavadní klientelistickou praxi, naopak podpoří potřebná opatření i legislativní úpravy, navrhne-li je opozice. Rovněž očekávám, že nikdo z nás nebude překážet tomu, aby všechny orgány činné v trestním řízení konaly řádně své povinnosti a nepodléhaly vládním, politickým, klientelistickým a jiným tlakům na zametání korupčních a dalších kriminálních kauz.
        Pokud z důvodů veřejnosti neznámých dosud Věci veřejné spíše řečnily a neprosazovaly ve vládě efektivní protikorupční opatření a pokud poskytovaly a poskytují fíkový list politického krytí takovým zkompromitovaným osobám, jako je např. ministr obrany Alexandr Vondra, tak jako jeden z prvních kroků boje proti klientelismu a politické korupci přivítám po dnešním hlasování o požadovaném vydání poslanců ke stíhání také požadavek Věcí veřejných na odchod Alexandra Vondry ze všech veřejných funkcí a řádné prošetření lobbistických a politických kauz spojených s jeho jménem, ve kterých stát utrpěl stamilionové, či dokonce miliardové škody. ***
        Dámy a pánové, troufám si zcela na závěr tvrdit, že problémem současné politickou i jinou korupcí a klientelismem prosáklé veřejné moci ve státě je především to, že se většina závažných kauz nedostane ani do stadia řádného šetření, natož aby je mohl posoudit soud. Je nutné to zásadním způsobem změnit, jinak se nepohneme z místa. Proto se budu při hlasování principiálně držet doporučení, které vydal mandátový a imunitní výbor.
        Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)