Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_23_00597


Schůze 23/2010 21.09.2011

Téma Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 21. září 2011 v 9.00 hodin Přítomno: 164 poslanců

Ing. Zbyněk Stanjura (*1964) (Poslanec ) ( délka 4 minuty )

        
Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Já jsem pro, abychom to přikázali rozpočtovému výboru. Současně nemám problém se zkrácením lhůty na 30 dnů. Nicméně chtěl bych debatovat zejména tu částku, to navýšení. A možná vést malou polemiku, jestli to má charakter daně, nebo nemá. Podle mě to má charakter daně z hlavy. Platí to, sice podle rozhodnutí zastupitelstva, platí to ale občané příslušného města. Takže teoretický dopad do kapes daňových poplatníků je přes 5,5 miliardy Kč vydaných více. Říkám teoreticky, protože jsem vzal počet obyvatel krát 500. V praxi to tak samozřejmě nebude, protože ne všechna města se rozhodnou jít na tu maximální hranici. Ale ten základní předpoklad - je pravda, že města a obce dávají na svoz a likvidaci odpadu více, než vyberou. Ale jsou mnohé jiné oblasti, kde to platí úplně stejně - kultura, sport, veřejná doprava. Takže argumentovat tím, že si to občané mají zaplatit jako službu - pak to nemusí dělat veřejný sektor, pak je to prostě na tržním prostředí. A mnozí kolegové starostové mají k dispozici jiný nástroj ke zvyšování příjmů. Přijala to Sněmovna v minulém volebním období. To je daň z nemovitostí. Zeptejme se, kolik z těch 6 345 obcí zvedlo daň z nemovitosti a zvýšilo si své daňové příjmy. Je to samozřejmě nepopulární a je mnohem jednodušší říkat "já chcu daňové příjmy od toho státu", protože to je anonymní, než říkat "já chci své daňové příjmy od svých občanů". Myslíme si, že se obce podobně nezachovají i v tomto případě? Pro obce by bylo vůbec nejlepší, kdyby Sněmovna stanovila minimální hranici, třeba 750 Kč, protože ti starostové (nesrozumitelné) říkali "no, milí občané, my s tím nic, my jsme sice rádi, že to máme v rozpočtu, protože máme víc peněz třeba na ty investice nebo údržbu majetku, ale za to mohou ti poslanci v té Praze, kteří to odhlasovali, co s tím můžeme dělat". Já bych doporučil kolegům, kteří v rozpočtovém výboru o tom povedou debatu, aby třeba to zvýšení bylo poloviční. A za dva roky se zeptejme, kolik obcí to využilo. Abychom nedávali jenom těm, kteří to využít musí. Skutečné náklady budou kolem toho tisíce korun, nebo 900 korun jakoby v součtu. To asi ano. Známe ta čísla z měst, že to tak je. Ale připomínám ještě jednou, nikde není napsané, že občané mají zaplatit ve 100 procentech tuto službu, tak jako to není v jiných oblastech. A omlouvám se panu kolegovi Husákovi, skutečně to má charakter daně z hlavy. Nic proti, ale zkusme si představit, že bychom takovou daň prosazovali třeba u daně z příjmů, jak by to vypadalo, to by byla skutečně rovná daň. Toto je rovná daň opravdu v praxi. Ne že všichni platí stejné procento, ale všichni platí stejnou částku bez ohledu na to, kolik toho odpadu oni a jejich rodina ve skutečnosti produkují. Děkuji.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/023schuz/s023075.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_23_00597
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.