Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naprosto pravidelně, pokud ze svého místa předsedy vlády poslouchám dlouhé proslovy předsedy sociální demokracie pana Bohuslava Sobotky a místopředsedy Sněmovny a místopředsedy sociální demokracie pana Lubomíra Zaorálka, vždy znovu a znovu jsem zaražen obrovskou mírou ztráty paměti, respektive selektivní ztráty paměti, která podle mého názoru nabývá již takřka medicínského rozměru, charakteru medicínské diagnózy.
        Pan Lubomír Zaorálek nám tady emotivně vzkazoval, jak to vypadá ve Fifejdách, jak ve Fifejdách nejde dýchat. Pateticky se tady ptal, co je to za lumpárnu, kdo tam dal ten strašný Geosan. Já s ním souhlasím. Byla to pěkná lumpárna. Také zírám na to, co tam Geosan dělal. Jenom tak nějak nám pan Zaorálek zapomenul sdělit, že to výběrové řízení včetně zakázky za 1 mld. korun přidělila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse. (Potlesk zprava.) A ve výběrové komisi samozřejmě seděl primátor Ostravy za Českou stranu sociálně demokratickou pan Zedník. Takže dámy a pánové ze sociální demokracie, opravdu to smrdí. Opravdu to smrdí a budeme se muset na to podívat.***
        Poslouchám-li tady dnes znovu a znovu pana Bohuslava Sobotku a pana Lubomíra Zaorálka, jak nám tady kážou o etice, jak nám tady kážou o morálce, jak nám tady kážou o korupci a o podivných veřejných zakázkách, zní to asi stejně věrohodně, jako kdyby nám z tohoto místa bývalý ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn kázal o sexuální zdrženlivosti. (Potlesk a smích v pravé části sněmovny.)
        Takže si připomeňme, když už kolegové ze sociální demokracie mají tu selektivní ztrátu paměti, která nabyla takřka rozměrů medicínské diagnózy: Vláda sociální demokracie v roce 1999 prodala 46 % akcií Mostecké uhelné společnosti bez soutěže firmě Invest Energy ze Švýcarska za 650 mil. korun. Ta podle výsledků vyšetřování švýcarských orgánů, které byly zveřejněny v otevřených zdrojích, obratem poslala 5 mil. dolarů, to je více než jednu čtvrtinu kupní ceny, což dokazuje, že ta cena byla hodně neobvyklá, a jednoznačně ukazuje na prodej pod cenou, na Gibraltar, na firmu Grossova přítele a lobbisty, zbrojaře Pavla Musely jako provizi za pomoc. Odtud peníze putovaly řetězcem kyperských firem a účtů a k jednomu z nich měl přístup i poradce Stanislava Grosse Jiří Martinek. Více než jeden milion dolarů, tedy v tehdejším kurzu více než 34 mil. korun, šlo z této provize koncem roku 1999 a v roce 2000 naprosto standardními bankovními operacemi - samozřejmě v uvozovkách - přes Panamu a Švýcarsko až do tuzemské firmy NOMA INVEST. Tyto půjčky nebyly splaceny. Ve firmě tehdy působil šéf ekonomické sekce sociální demokracie Zdeněk Uhlíř.
        NOMA INVEST v roce 2000 poskytla půjčku deset milionů korun nadačnímu fondu Zdraví pro studenty. Ten krátce předtím založil Stanislav Gross a jeho blízký spolupracovník, tehdejší místopředseda sociální demokracie Karel Kobes. V dozorčí radě seděl i Zdeněk Uhlíř. Ani tato půjčka nebyla splacena a NOMA INVEST se po dvou letech rozhodl dát nadaci jako dar 30 mil. korun z provize za Mosteckou uhelnou společnost. Opět to šlo do firmy, kde působil tehdejší šéf ekonomické sekce Zdeněk Uhlíř.
        Položme si otázku, jak tato privatizace proběhla. Podíl 46 % prodán za 650 mil. korun, zcela zjevně pod cenou, když jenom hodnota akcií byla stanovena téměř na 5 miliard korun a tržní hodnota těch samých akcií dnes se pohybuje někde okolo 20 mld. korun. Podivné provize přes Kypr převedené na účty pana Martinka a pana Antonína Sýkory, později i pana Sýkory, který se stal na podnět Stanislava Grosse náměstkem ministra průmyslu a obchodu a od kterého si právě tehdejší předseda sociální demokracie koupil za necelých 20 mil. podíl ve společnosti Moravia Energo, který obratem prodal za 110 mil. korun, a zázračně nám náš bývalý poslanecký kolega zbohatl.
        A nyní bych si dovolil citovat pana Bohuslava Sobotku. Nikde žádný protest. Nikde žádný protest od jeho tehdejších vládních a stranických kolegů včetně Bohuslava Sobotky. A přece jsou tady závažná korupční podezření. Já považuji za správné, když se řeší podivné nabytí majetku bývalých politiků, ať se jmenujou Řebíček, nebo Gross. Ale předtím, než pan Bohuslav Sobotka začne ukazovat prstem na někoho jiného, měl by ukázat do svých vlastních stranických řad a tázat se, jak zázračně bohatnou sociální demokraté. Kde berou peníze? A jak to, že on se tehdy proti tomu vůbec neohradil, když nás dneska kárá?
        A nemusí mířit pan Bohuslav Sobotka nikam daleko. Stačí, když začne sám u sebe. Grossova vláda v roce 2004 prodala tehdejší 46procentní podíl OKD bez soutěže - bez soutěže - firmě Karbon Invest za 4,1 mld. korun. Tady chci připomenout, že například skupina J&T nabízela 9,1 mld. korun, a jiná investiční skupina napadla dokonce tuto soutěž, nebo resp. soutěž v uvozovkách, tento prodej nebo toto darování majetku - řekněme si otevřeně a pravým jménem, oč se jednalo - u Evropské komise jako nedovolenou veřejnou podporu. Jen hodnota bytů - a tady by měl opět zbystřit pan kolega Zaorálek, který tady dvě volební období hřímá, pláče a bojuje za nájemníky bytů OKD - jen hodnota bytů byla podle posudku Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ odhadnuta na 6,5 mld. korun.
        Kde jste byli, kolegové ze sociální demokracie? Kde jste byli, pane Bohuslave Sobotko a pane Lubomíre Zaorálku, když dnes tady hřímáte? Kde jste byl tehdy? Seděl jste, pane Bohuslave Sobotko, v úřadu a tuto smlouvu jste podepsal. Pod touto smlouvou, kde tržní podíl byl firmou Ernst & Young odhadnut, jeho cena, na 24 mld. korun, a vy jste podepsaný pod prodejem za pouhé 4,1 mld. korun! Kde jste byl tehdy? Podepsal jste tuto smlouvu! Toto darování majetku, které navíc za dva měsíce přešlo úplně na jinou firmu, protože se jednalo o bílé koně, a ta firma se jmenuje RPG a je registrována na Kypru. Takže když budete hřímat, začněte sám u sebe a kaceřujte především sám sebe! Protože to navíc není poslední případ! (Potlesk v pravé části sněmovny.)
        Není to poslední případ, protože v roce 2003 koupila od státu za 800 mil. korun 49procentní podíl v plzeňské Škodě Holding podivuhodná skupina Appian Group, o kterou se nikdo nezajímal. Tentýž majetek, který byl prodán - a řekněme si otevřeně, použijme opět správného jména darován - za 800 mil. korun, byl posléze rozprodán v hodnotách, které přesahovaly 11 mld. korun. Kdo je podepsán pod touto smlouvou? Kdo za ni z hlediska kompetenčního zákona nese zodpovědnost? Tehdejší první místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka. Kde jste byl, pane Sobotko, tehdy? Seděl jste v kanceláři a podepisoval tuto divnou smlouvu! (Potlesk v pravé části sněmovny.)
        Velmi pozoruhodné závěry tady byly dělány kolem kauzy letounů CASA. Ano, já se také domnívám, že je potřeba se na ni blíže podívat a že si tam celá řada věcí zaslouží vysvětlení, možná i vyšetření. Ano, vůbec o tom nebudu polemizovat. Ale opět - kdo nám tady káže vodu a nepije víno? Pije kořalku! Protože když se podíváme na konkrétní čísla, tak ani toto lidové přirovnání nejde použít, protože víno je v porovnání s vodou příliš slabé. Protože pokud se podíváme na to, co se dělo na Ministerstvu obrany za vlád sociální demokracie a speciálně v době, kdy byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí zodpovědným za nakládání se státním majetkem a se státními financemi pan Bohuslav Sobotka, tak docházíme k šokujícím informacím. Jenom v roce 2002 bylo zadáno přímým oslovením, čili bez výběru, bez jakékoli soutěže, za 10 mld. korun. Celkově to tvoří více než 77 % všech veřejných zakázek v resortu Ministerstva obrany. Stejně v roce 2003, stejně v roce 2004. Dohromady za vlád sociální demokracie se bez jakéhokoliv výběrového řízení v letech 2001 až 2006 rozdalo a darovalo za 45 mld. korun. Za 45 mld. korun bez jakékoli soutěže, bez jakéhokoliv tendru, bez jakékoliv transparentnosti! Nese za to zodpovědnost sociální demokracie, a přesto má tu drzost a nestydatost dneska někoho kaceřovat, dneska někomu kázat, dneska někoho poučovat. Já to považuji za neuvěřitelné a za nehorázné. ***
        Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že sociální demokracie se svými projekty, jako je nákup kompletu Arthur za 1,7 mld., protiletadlový komplet za 1 mld., ekologická likvidace munice za 2,8 mld., nákup - když už jsme ve vzduchu - letounu Airbus bez jakéhokoliv výběrového řízení za 3,5 mld. korun, má, myslím si, na svých vlastních vnitrostranických schůzích v následujících dnech co dělat, aby pan Sobotka a další vládní představitelé sociální demokracie svým vlastním členům toto všechno vysvětlili! (Potlesk poslanců vládní koalice.)