Dobrý podvečer, dámy a pánové, paní předsedající. Chtěla bych vystoupit k návrhu zákona, k sněmovnímu tisku 378, novela zákona o stavebním spoření a stavební podpora stavebního spoření, který byl vrácen Sněmovně Senátem s pozměňovacími návrhy. Tato novela je reakcí na nález Ústavního soudu z letošního roku, kterým byla zrušena podobná vládní novela, kterou jsme byli nuceni schvalovat minulý rok ve stavu legislativní nouze.
        I tato novela snižuje výši státní podpory z 15 na 10 % uspořené částky při zachování maximálního limitu základu ve výši 20 tisíc korun. Opět je doplněna i technická změna, která se týká nastavení limitu pro další činnost stavebních spořitelen, kdy dochází k úpravě konstrukce těchto limitů. Ve vztahu k zákonu o daních z příjmů novela opět ruší osvobození příjmů z úroků z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory. Novela však neobsahuje návrh na zavedení zvláštní srážkové daně ve výši 50 % na státní podporu stavebního spoření, protože toto opatření bylo napadeno Ústavním soudem.
        Chtěla bych připomenout, že stavební spoření s příspěvkem státu je dnes nejvýhodnějším spořením pro občana České republiky. V současné době představuje skoro 400 miliard. Jedná se o účastníky, kteří si neberou úvěr, ale pouze spoří s tím, že své úspory později mohou využít pro libovolný účel. Můžeme doslova říci, že tak spoří celé rodiny, a v podstatě se jedná o nejvýhodnější spoření pro střední třídu.
        Ve vládní důvodové zprávě se dočítáme - cituji: "Důvod předložení návrhu zákona je dán potřebou reagovat na situaci, kdy systém stavebního spoření v současné době nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, což bylo hlavním účelem pro jeho zavedení v roce 1993, a současně zatěžuje výdajovou stránku státního rozpočtu, čímž se podílí na negativním vývoji státního dluhu. Pro většinu účastníků je stavební spoření spíše výhodným, státem podporovaným spořicím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření pěti či šesti let je možné využít úspory k jakémukoliv účelu, tedy nikoliv pouze na financování bytových potřeb.
        Výplatou státního příspěvku fyzickým osobám podle zákona o stavebním spoření /dále jen "státní podpora"/ tento systém čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel - účastníků stavebního spoření. Veřejný zájem na zmírnění této disproporce, které povede ke snížení výdajů státního rozpočtu, a umožní tak jejich alokaci ve prospěch všech obyvatel, je tedy zcela zřejmý." Konec citace.
        S ohledem na to, že hlavní daňové břímě v České republice nese právě střední třída, se domnívám, že jde o další ztížení její finanční situace. Z takzvaných reforem současné vlády mám dojem, že se zde promítá snaha tuto střední vrstvu společnosti, která tvoří páteř české demokracie, oslabit, což je patrno i na této novele zákona. Tato změna zákona je i špatná z ekonomického pohledu, jelikož omezuje systém, který dobře funguje a vytváří velký zdroj úspor, který je využíván jako úvěry pro stavební činnost.
        V roce 2009 celková částka naspořená ve stavebních spořitelnách byla 415 miliard. Ve zprávě České národní banky je doslova uvedeno: S růstem podílu úvěrového portfólia na vkladech souběžně se stárnutím smluv se stavebním spořitelnám postupně zhoršuje likviditní situace. Likviditní riziko stavebních spořitelen by se však mohlo odrazit v reputačním riziku bank, které stavební spořitelny ovládají.
        Chci znovu připomenout, že v dnešní době, kdy je trh nervózní na jakoukoliv špatnou zprávu, mohl by tento krok vlády spustit nekontrolovatelný sled finančních událostí, pokud by občané začali vybírat své úspory.
        Tato vláda, která se ve svém počátku sama nazvala vládou rozpočtové odpovědnosti, se postupně stává vládou ekonomické neodpovědnosti. V této souvislosti se ztotožňuji s pozměňovacími návrhy Senátu, a to zejména článek jedna: V § 10 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 48/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod číslem 119/2011 Sb. a zákona č. 263/2011 Sb., odstavec 2 zní: Poskytovaná záloha státní podpory činí 15 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 korun.
        Děkuji za pozornost.