Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, Senát zamítl návrh zákona o zavedení DPH od příštího roku. Předložený návrh zákona má za cíl získat 21 miliard především pro řešení druhého důchodového pilíře. Senát zamítl hlavně ze tří důvodů. Domníváme se, že se oslabuje průběžný systém. Za druhé budou značné sociální a podnikatelské dopady a domníváme se, že všichni společně bychom měli v prvé řadě řešit daňovou problematiku, daňové úniky a tam získávat chybějící prostředky.
        Pokud se týká prvního bodu, jak jsem zdůraznil, Senát se domnívá, že se oslabuje průběžný systém, a Senátu nebylo zdůvodněno, jak bude zabezpečeno plné financování průběžného systému v příštím období, i když především zaměstnavatelé, odbory i zaměstnanci toto požadovali. Mě by jenom zajímala úvaha, jak předpokládají předkladatelé například průměrnou produktivitu práce, průměrnou odměnu za 30 roků apod., a jakou třeba nezaměstnanost v tom období. To je, pokud se týká průběžného sytému důchodového.
        Pokud se týká věcného systému, DPH především u potravin, které beru jako první. Senát se domnívá, že je třeba odmítnout tvrzení současné vlády, že dopad tohoto opatření nebude drastický, ale je třeba vidět toto zdražení v celkovém kontextu, že vedle zvýšení DPH čeká domácnosti a podniky zvýšení cen energií, tedy komodity, která se nákladově promítne v celé výrobkové vertikále, a navíc s nepříjemným multiplikačním efektem. Nyní dochází na světových trzích k dalšímu růstu cen obilí, tedy i mouky a krmných směsí, a hlavně je třeba zdůraznit, že úsporná opatření vlády se zatím dotýkají především peněženek obyčejných občanů. Je nutné zdůraznit, že podíl potravin v průměrném spotřebním koši je cca 24 %, ale také je nutno říci, že existují nemalé skupiny obyvatel, kde je tento podíl podstatně větší, náklady na energii a bydlení dosahují až 90 % příjmů této kategorie.
        Ačkoli navrhovaná sazba 14, respektive 17,5 % je výhodnější než původně avizovaných 20 %, i tak zařazuje Českou republiku do skupiny zemí s extrémním zdaněním potravin. Vyšší DPH u potravin tak bude mít v Evropě pouze Slovensko, Dánsko a Maďarsko. Tento fakt ve svém konečném důsledku odnese nejen potravinářský průmysl, ale zdražení potravin bude mít samozřejmě silný dopad i do sociální oblasti. U některých sociálních skupin lze předpokládat zvýšený odklon od nákupu kvalitních potravin k levným, nekvalitním dovozovým potravinám. Už dnes jsme hodnoceni díky působení obchodních řetězců jako odpadní žumpa pro potraviny v Evropě. Zároveň je vysoce pravděpodobné, že dojde k velkému ohrožení českého trhu s potravinami a masivnímu odlivu spotřebitelů k nákupům v příhraničních oblastech, protože sousední země mají podstatně nižší DPH u potravin - Německo 7 %, Rakousko 10 %, Polsko 8, respektive 5 %. Tak jako se nezdařil záměr vlády se spotřební daní u pohonných hmot a v září na Brněnském strojírenském veletrhu jasně panu premiérovi řada dopravců deklarovala, že dávají pokyny tankovat mimo Českou republiku, tak se bude také jezdit pro nákupy potravin přes hranice, tak jak se to stalo na Slovensku apod.
        Proč tedy naši politici nečerpají inspiraci v Evropě, když ve všech zemích Unie s výjimkou Dánska existují dvě různé úrovně DPH, běžná, snížená na potraviny a někde i nulová pro základní potraviny. Nebo je to jen další ze snah, jak omezit zemědělství a potravinářský sektor?
        Chtěl bych tady mít k přítomným členům vlády jednu poznámku. Cca dva roky působí zákon o výrazné tržní síle, který umravnil chování obchodních řetězců k našim českým podnikatelům. Dnes ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek se chystá tento zákon zrušit a opět hodit naše podnikatele obchodním řetězcům napospas. Pokud se týká DPH u potravin, na základě zkušeností ze Slovenské republiky ekonomicky zaniklo 30 % potravinářských podniků, poněvadž obchodní řetězce si dovezou dumpingové zboží bez ohledu na kvalitu odkudkoli, a bude to mít opět vliv na růst nezaměstnanosti. Pokud by vláda poslechla výhrady zaměstnanců, odborů i opozice a nepouštěla by se do zbytečného a finančně náročného soukromého důchodového spoření, pak by se nemusela zvedat DPH vůbec.
        Tady by měli zpozornět všichni bývalí a současní starostové a hejtmani, protože vláda tímto návrhem snižuje rozpočty územních samosprávných celků, co se týká rozpočtu obcí, ze současného podílu ve výši 21,4 % na 19,9 % v roce 2013. Co se týká krajských rozpočtů, těm se sníží současný podíl z 8,9 % na 8,28 % v roce 2013. Jen pro kraje budou dopady ve výši desítek či stovek milionů Kč ročně.
        Obdobné problémy jsou i ve zdravotnictví. ***
        Já bych v souvislosti s tímto, poněvadž jsme časově omezeni, chtěl krátce poukázat na řešení, které se domnívám, že je důležité, ať je u vlády pravice, nebo levice, a je to otázka výběru daní. Podle našeho názoru a názoru Senátu nejsou vyčerpány možnosti daňových výběrů. Chtěl bych poukázat na to, že pan ministr financí Kalousek v neděli říkal v otázkách Václava Moravce, že předpokládá při nižším ekonomickém růstu výpadek 17 až 18 mld. korun. Já se domnívám, že při důsledném výběru by nemuselo docházet k žádným škrtům v rámci státního rozpočtu.
        Já bych chtěl položit otázku, jak je možné například u nás, že v období, kdy daňový subjekt obdrží upozornění od finančního úřadu, že přijde kontrola, a poněvadž nemá čisté svědomí, tak skupina daňový poradce, advokát, notář dokáže během tří dnů převést majetek na nekontaktní osobu, a poněvadž byla zrušena za vlády Mirka Topolánka finanční policie, pracovníci finančního úřadu musí jet vypátrat nekontaktní osobu na Slovensko a podobně a zjistí, že mezitím majetek i finance jsou převedeny jinam. Jsme jediná země, která má tzv. nekontaktní osobu.
        Dále, oficiální hodnocení šedé ekonomiky v České republice dosahuje 17,5 % DPH, to je 500 mld. korun. Pokud se týká tohoto, já bych připomněl, že i pravicová Sněmovna přispívá k vytváření šedé ekonomiky. Přednedávnem jsem zde probíral veterinární zákon. Do roku 2007 došlo v našem státě ke zrušení 350 provozů, drobných jatek a potravinářských provozů, které tzv. neodpovídaly hygienickým a veterinárním předpisům. Pokud jsme to udělali v rámci ochrany spotřebitele, s tím souhlasím, poněvadž je to asi správné, ale tady se odsouhlasily domácí porážky skotu, aniž by se omezil počet porážek nebo hygienické podmínky, stačí pouze ohlásit, že zabiju býka. Pokud se někdo domnívá, že je to pro domácí spotřebu, je to velký omyl. Je to právě proto, aby se maso dodávalo bez dokladů. K tomu bych chtěl ještě říci, že nejčastější dotaz, pokud vás někde neznají, v rámci České republiky, je: potřebujete doklad? Poněvadž ten doklad okamžitě mizí.
        Dále bych chtěl říci další problém daňové problematiky. Dnes podle oficiální statistiky je v daňových rájích 11 500 firem z České republiky. My si budeme brát rukojmí důchodce na potraviny, rodiny s dětmi, a minimální daňový únik u těchto firem v daňových rájích, tak jak je vypočítán, je 14 mld. korun.
        Domnívám se dále, že dlouhodobě hovoříme o boji proti korupci, ale neochota přijmout institut majetkových přiznání, jak o něm už dneska tady hovořil pan poslanec Jeroným Tejc, ale především otázka zavedení registračních pokladen je podle mě na pováženou, protože toto přispívá k tvorbě šedé ekonomiky. A v neposlední řadě je to otázka přímých daní, což je rozpor mezi levicí a pravicí, pokud se týká progresivního zdanění.
        Takže, vážené dámy, vážení pánové, to jsou hlavní důvody, proč hospodářský výbor Senátu na základě těchto hlavních argumentů a následně i Senát Parlamentu České republiky zamítl návrh zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty.
        Já chci jenom říci, paní předsedkyně, že věřím tomu, že pokud se řada návrhů Senátu zamítne, že aspoň u DPH dojde k souladu mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou.