Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2010_25_02197


Schůze 25/2010 4.11.2011

Téma do sloučené rozpravy k bodům 87 až 100,

Mgr. Miloš Malý (*1954) (Senátor ) ( délka 10 minut )

        
Dobrý pozdní večer, paní předsedkyně, dobrý večer členové vlády, dobrý večer dámy a pánové v sále. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření Senátu dne 19. září 2011. Organizační výbor Senátu přikázal tento návrh změny zákona v podobě senátního tisku č. 190 výborům, a to výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jehož zpravodajem byl pan senátor Vítězslav Jonáš. Tento výbor návrh zákona projednal na své 13. schůzi a nepřijal žádné usnesení. Pro návrh schválit hlasovali z devíti přítomných senátorů pouze tři, jeden byl proti a pět se zdrželo hlasování. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal návrh zákona na 13. schůzi a taktéž nepřijal žádné usnesení. Posledním výborem, který tento návrh zákona projednal, byl ústavněprávní výbor. Ten na svém 25. zasedání přijal usnesení, kterým doporučil Senátu zamítnout předložený návrh zákona, a to z důvodů, které následně uvedu. Jde o nový zákon, který má změnit stávající systém penzijního připojištění, který byl dosud realizován na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento nový zákon má představovat, tak jak už má předřečnice tady říkala, třetí pilíř důchodového systému. Novým pilířem je návrh zákona o důchodovém spoření, senátní tisk č. 190 a sněmovní tisk č. 412. Přijetí tohoto zákona má omezit riziko spojené s neodděleným majetkem penzijních fondů. Škoda, že zde není přítomen pan ministr financí. Chtěl bych říci, že mám úplně stejný názor jako on v tom, že je třeba oddělit majetek střadatelů od majetku fondů. Tam jsme si akorát nerozuměli v jedné věci a to bylo v situaci, kdy jsme posuzovali stávající právní úpravu, která dává určitou jistotu střadatelům, s novou přijímanou, která tím, že je nově, by měla zajistit ještě lepší právní jistotu střadatelů, tak aby dostali pokud možno zpět aspoň tolik, kolik do tohoto systému vložili. Proč tady tento stav nastává? Vycházíme z toho, že stávající fondy, které fungují, fungují ve vztahu jakoby fond, který má být nově ustaven, a to je ten tzv. konzervativní. Když se podíváme, tak já jsem už říkal i panu ministrovi, že jsem účastníkem jednoho fondu a tento fond funguje přesně tak, jak má fungovat nově navržený konzervativní fond, tzn. má 81 % ve státních dluhopisech, včetně pokladničních poukázek, 8 % má bankovní dluhopisy a 5 % má termínované vklady, to znamená, že je přes 90 % zajištěno. Ale přesto toto zajištění nedává jistotu, že střadatel dostane své peníze zpět, a to proto, že vklady z tohoto systému nejsou pojištěny. Máme pojištěn systém například u stavebního spoření, kde když se podíváme na výnosy, které jsem pro vás taktéž připravil, abyste se seznámili s tím, jak současné v podstatě konzervativní fondy fungují a jaké mohou přinést zhodnocení, protože naším cílem, a to věřím, že samozřejmě i vaším, je, aby střadatelé získali jistotu toho, že do své poslední části života, to znamená do důchodu, budou mít naspořenou určitou částku, která je umožní udržet na jejich současné aktivitě a na jejich životním standardu. *** Takže za deset let, co běží fondy, tak se jim podařilo získat finanční zhodnocení, které de facto v mnoha případech nedává více než 1,5 %. A když se podíváme na stavební spoření, tak stavební spoření samozřejmě toto zhodnocení dává daleko vyšší, to znamená, že není úplně jisté, zda tento systém, tak jak byl navržen, tím, že bude otevřen, to znamená, že nebude zde žádné další zajištění, které by umožňovalo riziko, které vzniká z financování na otevřených finančních trzích, aspoň minimálně zajistit. Protože podíváme-li se na systém, jak je nastaven podle současného návrhu zákona, tak nám vychází tak, že mohou získat velký problém střadatelé. Dochází k situaci, kdy není, jak jsem na začátku řekl, v žádném případě vklad pojištěn, a celý problém je koncipován kolem tohoto jediného zásadního bodu. Neúčast pojištění, kdy docházíme k situaci, kdy se může střadatel dostat do větších problémů, protože fond mu nezajistí zhodnocení, ale může mu zajistit ztrátu a tato ztráta není nijakým způsobem jištěna. Jediný fond, který vydělával, byl fond Zlatý. Ten vydělal zhruba 10 % za minulý rok. Většina ostatních fondů se pohybovala v částkách, tak jak je máme zde uvedeny. Je to fond Alianz, za rok 2010 měl zhodnocení 3 %, ale reálné zhodnocení za rok 2010 očištěné od inflace bylo pouze 1,5 %. U České spořitelny po očištění od inflace bylo 0,84 %. Fond Komerční banky měl po očištění od inflace 0,73 %. ING měl 0,64 %, Egon měl 0,61 %, Generali měl 0,60 %, Česká pojišťovna 0,50 %, ČSOB Stabilita měl nulu, Axa měl minus 0,03 % a ČSOB Progres měl minus 0,46 %. Tady se dostáváme do situace, že opravdu to nemůže fungovat jako třetí pilíř, který by měl zhodnocovat slušným způsobem vklady našich klientů a osob, které mají zájem být ve třetím pilíři. Proto taky Senát navrhl zamítnout tento návrh zákona, protože nepřináší zlepšení stavu proti současnému. Nikdo samozřejmě nemá nic proti tomu, aby se majetek oddělil, to znamená, aby střadatelé měli své samostatné účty a fond měl taktéž svůj samostatný účet. Dalším velkým problémem, který je už v dikci zákona, je uveden v § 98, který má zvláštní konstrukci. Já si ho dovolím přečíst, tak aby byla jasná nerovnost subjektů. V § 98 odst. 1 písm. a) je uvedeno, že povinný konzervativní fond investuje pouze do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je český stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a případně rating jejich emitenta patří mezi pět nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie, které uznávané ratingové agentury a je vydán uznávanou ratingovou agenturou nebo centrální bankou takového státu. Odstavec 6 však uvádí výjimku týkající se emitenta, kterým je Česká republika nebo Česká národní banka, kde se požadavek na rating neuplatní. Naštěstí Česká republika v současné době má rating AA minus, a tím samozřejmě se dostává do tohoto pole, kdy je možno nakupovat. Ale uvědomme si jednu základní věc, že kdyby tento rating Česká republika neměla, tak by fondy mohly bez problémů nakupovat finanční instrumenty českého státu a ostatní státy, které mají obdobný rating, by z těchto nákupů byly vyloučeny, to znamená je zde zákonem založená nerovnost subjektů. Dále zákon vůbec nepočítá s tím, co se stane v případě dluhopisů emitenta, jehož cenné papíry fond nakoupil, a v rámci vývoje trhu byl následně tento emitent přeřazen uznávanou ratingovou agenturou mimo pět nejlepších ratingů. Tady není jasné, zda držitel těchto cenných papírů, fond, má cenné papíry okamžitě prodat, protože pokud by je dále držel, tak by porušil zákon, v případě, že je okamžitě prodá, dostane se do finančních problémů.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/025schuz/s025376.htm


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2010_25_02197
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 674 lidí darovalo 1 838 177 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy