Vážená paní předsedkyně, vládo, kolegyně a kolegové, budu mluvit pouze k části šesté, i když některé odpovědi k vystoupení - plamennému - pana Dolejše by mě taky napadaly.
        Část šestá se týká loterií, jednotného inkasního místa. Koalice konečně plní to, co slíbila, dva roky slibuje, a sice že nějakým způsobem pohne s hazardem a začne plnit část, kterou si tam prosadily Věci veřejné. Dohoda je, že tato část jednotného inkasního místa bude platit od 1. 1., čili za necelé dva měsíce. Mám o tom vážné pochybnosti, zvlášť když vidím, jak se vyjadřuje hazard, který s tím nepočítá, dokonce na školení, které mají, říkají, že mají domluveno, že to nebude. A mají k tomu tři brzdné mechanismy. Jeden z nich nám tady předvádí tento týden ČSSD, že bude obstruovat až do Vánoc, čili tato věc s hazardem mě napadá, to spojení. Druhý je Senát, jeho vratka kvůli něčemu jinému, a třetí je samozřejmě prezident, který hazard považuje za věc trhu a jeho regulaci že vyřeší nějaká neviditelná ruka.
        Já bych chtěl úvodem říct, že se vlastně šíří - když jsme si do dodatku koaliční smlouvy tady tu jaksi rychlejší cestu k dosažení plnění koaliční dohody prosadili - tak se šíří dva mýty. Jeden z nich, nebo nepravdy, lži, jeden z nich je, že Věci veřejné chtějí menší zdanění a že vlastně původní návrh danil - Ministerstva financí nebo ministra Kalouska - danil hazard více. Není to pravda, protože těch 50 %, která byla v tom původním návrhu, se týkalo pouze číselných loterií a číselné loterie tvoří asi jednu desetinu toho objemu zdanění, takže u jedné desetiny bylo nějaké vyšší zdanění - já tvrdím, že ten původní návrh byl velmi nemravný v tom, že v podstatě reagoval na privatizaci, nebo na spíš bankrot a následnou privatizaci Sazky v té chvíli, kdy se ještě předpokládalo, že jediná číselná loterie bude pokračovat i v tom novém privatizovaném subjektu, a v jeho zájmu bylo samozřejmě udržet - nebo ho zdanit a ovlivnit tím tu přechodnou fázi, která tady byla. Mezitím tato věc padla, protože se objevilo několik číselných loterií, a není důvod, proč toto vyšší zdanění, které v minulosti mělo opodstatnění z důvodu toho, že Sazka odváděla sportovcům a ještě plnila roli doplácení za halu, kterou poměrně nešťastně postavila, takže Věci veřejné v tom návrhu prosadily jednotné zdanění a sjednocení a nový systém, který by měl do budoucna býti více transparentní.
        A ta druhá věc je velmi nešťastná a ukazuje to manipulace, které se kolem toho dějí, že Věci veřejné chtějí opět prodlužovat systém nadací. Je to pozměňovací návrh, ke kterému se připletl kolega Babák a bude o něm mluvit sám. Věci veřejné toto nikdy nechtěly, neprosazujeme to tady, takže oba tyto mýty chci vyvrátit. Naším cílem je potlačit hazard. Není naším cílem primárně získat nějaké prostředky, profitovat na něm, protože nikdy nedoženeme ten problém, který hazard nám způsobuje, že dopady na veřejné rozpočty, na společnost jsou zhruba 40 miliard korun a ty výnosy v těch pseudoformách zdanění jsou zhruba 7 miliard korun, po krachu Sazky těch to bude možná 6, něco přes 6, ale skutečné zdanění mohlo být mnohem vyšší, kdyby tam nebyly výjimky, které teď snad ve velké míře zrušíme.
        Tím návrhem, který je teď koaličně dohodnut, tak dojde k rovnosti zdanění, ale má to dvě podmínky. Ta rovnost zdanění postihne hodně kurzové sázky, které jsou postiženy více, než unesou, tam je potřeba, abyste podpořili návrh pozměňovací, který leží na stolech, kdy kurzové sázky nebudou mít výjimku, to je nesmysl, ale měly by mít rovnou konkurenci, lépe řečeno konkurovat si jen mezi sebou, ty legální kurzovky, a ti ostatní internetoví sázeči by měli být postiženi zdaněním nebo zabráněním převodu na převody těchto společností, které nejsou povoleny, a tím dosáhnout stavu, kdy se bude hrát pouze legální internetové hraní, byť o jeho legalitě v současném zákoně o loteriích nebo v době, kdy byl tento byznys povolen, mám silné pochybnosti. A proto je i naprosto mimo takové ty útoky různých těch pirátů a internetových šílenců, kteří si ani nepřečetli, proti čemu protestují, a už mají tisíce jakýchsi fiktivních podpisů a útoků na nás, dokonce se nás snažili obvinit, že cenzurujeme internet. To je nesmysl úplný, nesmysl, a nevyhnuli jsme se zákazu reklam na internetu, který skutečně neovlivníme, nezachytíme, nicméně nelegální hraní, převody peněz na toto hraní, je naprosto legitimní ho zachytit, zakázat, omezit, zastřelit. A dělají to například Spojené státy, prezident Bush to zavedl, dělá to Austrálie, Holandsko, benevolentní jinak ke všem možným jiným drogám, Švédsko a tak dále, čili není to nic nenormálního, je to normální. Takže to jen, abychom uklidnili zase nějaké dezinformátory.
        A druhé nutné opatření, aby k tomu návrhu koaličnímu bylo, řeknu, vyrovnána další disproporce, kterou když to neuděláme, tak budou nadále trpět provozovatelé výherních hracích přístrojů a kasín, protože zatím neplatí bedna jako bedna a stojí vedle sebe dvě naprosto stejně vypadající bedny a každá se pohybuje úplně v jiném rámci. Výherní hrací přístroj dodržuje kogentní zákon nepřipouštějící výjimky, čili hraje se tam o dvě koruny v restauraci. A vedle se hraje o tisíc korun na jednu hru, dokonce ani ne v restauraci, teď už v cukrárnách, na benzinových stanicích a jinde.
        Čili pozměňovací návrh, který předkládáme, řeší tady tuto věc k předloze Farský s tím, že se snažíme tu nerovnost, kterou jste tam nedávno proti vůli Věcí veřejných vnesli, alespoň zmírnit, takže z 3+1 děláme 1+1 a snižujeme o dva roky tu přechodnou dobu, a tím chceme zabránit těm - nebo snížit arbitráže, které už probíhají. Já se k tomu potom dostanu až v podrobné rozpravě, takže teď to nebudu tady říkat. A ten koaliční návrh je 20- 20-19, dvacet tisíc je náhrada vlastně místního poplatku za bednu, dvacet procent je speciální loterijní daň a devatenáct je korporátní daň, která je běžná.
        Co musím říct a nerad to říkám. Věci veřejné neplní program, neplní slib, že budeme zdaňovat zhruba deset miliard a že přidáme jakési miliardy do veřejných rozpočtů, protože tento návrh je v podstatě objemově podobný nebo stejný, je dokonce v JIMu v důvodové zprávě tak konstruován, že to je Farský totéž - to znamená je to stejná úroveň. Sice podle náměstka Minčiče tam vychází jakási vyšší částka, nicméně vychází z fiktivního počtu přístrojů, falešného výkaznictví, z uměle nadhodnocených počtů, které tímto novým zákonem, pokud bude platit od 1. 1., klesnou ty počty, a tím pádem klesnou i ty předpokládané příjmy, které jsou předpokládány přes 9 miliard, takže je to tak jako, bych řekl, české přísloví - vlk se nažere, koza zůstane celá. Nicméně je to dobrý základ v tom, abychom parametricky změnili například odvod za bednu systémem Chorvatska nebo některých jiných zemí, kde je vlastně touto neddiskutovatelnou částkou můžeme zvýšit i třeba na třicet tisíc a pak už to je v pořádku a pak dosáhneme těch výsledků, které jsme chtěli.***
        Ale co jsem chtěl říct, my musíme v novém zákonu v době, do které jdeme, která nebude lehká, protože růst rozpočtů, státního rozpočtu nebo HDP, předpokládám, že bude kolem nuly, nebo může být i velmi silně záporný, pokud se krize nějak zvrtne, tak budeme muset zdanit výhry hazardu. To je další ohromná možnost získat řádově deset miliard korun a nechápu diskuse, že by tady vystoupili tu sportovci, tu nadace, že to dělat nebudeme.
        Výhry hazardu jsou nezdaněnou položkou, kterou výherci mají, a tímto bychom dosáhli, a nemáme to tady předloženo samozřejmě na stolech, protože je to větší změna, už na ní pracujeme, ale protože Ministerstvo financí dokončuje loterijní novelu a začala se projednávat hned počátkem roce v Poslanecké sněmovně, tak tam bychom tuto věc chtěli zanést, aby se výhry v krizi, do které jdeme, zdanily. A tímto získáme chybějící prostředky na arbitráže, které nás teď čekají díky naší špatné práci, díky zkorumpovanosti úředníků na Ministerstvu financí a všech těch lobbistů, kteří kolem hazardu léta pracují. Protože tyto arbitráže už probíhají, v současné době už probíhá vyčíslování dopadů a je to už teď v miliardách korun. Předpokládám, že tyto arbitráže za - opakuji - za i vaši špatnou práci nás budou stát 10 až 15 mld. korun. A to, že byl porušen zákon, teď už nikdo nepochybuje.
        Jedenácté přikázání v České republice zní: Nedokážeš! Já si myslím, že jsem teď už dokázal, že opakované nálezy Ústavního soudu a minulý týden stanovisko ombudsmana, ve kterém jasně říká, že byl porušen zákon při povolovacím procesu loterií, tak znamená, že se bude obnovovat policejní šetření povolovacího procesu, které před třemi lety již dopadlo tak, že byl obviněn policií náměstek Prouza. Pak na zásah ministra Kalouska došlo k stažení tady toho státní zástupkyní v Praze, jak se to u nás dělá obvykle. V současné době když tato nejvyšší právní instituce a ombudsman prokázali, že došlo k porušení zákona, tak je potřeba z toho vyvodit důsledky, samozřejmě, protože bez trestu není náprava. A my nemůžeme říci, že se nic nestalo, v téhle chvíli, protože škoda bude obrovská a získat prostředky na ně musíme, čili jak nová forma zdanění, tak další tlak na toto odvětví je prostě bez diskuse a jsem rád, že ta diskuse, nebo že to k tomu směřujeme.
        To, že daleko lepším výsledkem, když snížíme výskyt hazardu, a jeho penetrace ve společnosti je skutečně světově ojedinělá, tak snížíme rozdíl, kde nám to poškozuje podnikatele, pracovní prostředí, jeden závislý hráč kolem sebe negativně 12 lidí. Zaměstnavatele, rodinu samozřejmě, sociální dopady, sebevraždy, léčení, všechny tyto věci, sociální dávky, to všechno s sebou nese ohromné náklady, které nevyváží těch usmolených šest sedm miliard korun. Teď to zvýšíme o jednu, to je k ničemu. My musíme skutečně potlačit vliv na společnost.
        Nebudu zdržovat, jsme všichni unaveni po tomto týdnu. Krátce se vyjádřím jenom k těm peticím.
        Sportovci, to, co nám tady předváděli 20 let, jsou v podstatě neúspěšní bankrotáři ve smyslu řízení loterijního byznysu. Oni dovedli svou firmu, kterou dostali, která měla v té době, když ji dostali, 97 % trhu, dovedli ji do situace, kdy ten poměr obrátili. Oni teď nemají nic, ale ještě před krachem Sazky měli pouze 7 % trhu. Takže se postupně z toho trhu dostali. Ale co udělali škodlivého, že byli vždycky vlajkovou lodí hazardu, vlastně poslouchala je Sněmovna, nosili sem všechny novely, prolomili kogentní zákon o loteriích už v roce 1993, kdy pouze pomocí právního posudku jimi vypracovaného si zavedli do svého podnikání jackpot, který místy dosahuje ohromných částek, působí agresivně na ty hráče - sto milionů, že jo, to vypadá velmi nadějně si vsadit! Rozpoutává to takové to šílenství vždycky, když jackpot naskočí. Takže to bylo první prolomení zákona. A druhé prolomení, a to bylo daleko dramatičtější a tristnější pro naši společnost, bylo v roce 1998, kdy po tlaku, který jsme vyvinuli jako starostové, že chceme regulovat VHP pomocí vyhlášek, tak nám ustoupili s tím, že tam prosadili v podstatě do kogentního zákona, který byl podle holandského vzoru, německého, napsán už v roce 1990, jak jistě vidíte z materiálů zákona o loteriích, tak prosadili výjimku, § 50 odst. 3 umožňuje v podstatě nedodržovat zákon. A to se nedodržuje způsobem, kdy například prohra za jednu hodinu u interaktivních videoterminálů je milion 300 korun. To je částka, kterou můžete prohrát za desítky dní na výherních hracích přístrojích, kde ty částky jsou všude o dva řády nižší. Jak vsazeno, vyplaceno, s tím nebudu teď zdržovat.
        Takže tímto došlo k jevu, který právě s sebou nese ty arbitráže, protože provozovatelé výherních hracích přístrojů a zejména kasín jsou dlouhodobě prokazatelně postiženi s tím, že tady byl povolen hazard, který je řádově někde jinde, nemá žádné omezení, a porušili jsme tři věci. Jednak hospodářskou soutěž, došlo k ohromným ztrátám těch provozovatelů, kteří to nemohou dělat, a obcházíme nařízení Evropské unie o praní špinavých peněz, protože to jsme zavedli pouze v kasínech, a těch pravých kasín je 30, pak je tady nějakých 400 pseudokasín, která se tak jenom nápisem tváří, ale ta kasína tohoto ražení jsou na každé benzince a cukrárně, kde jsou interaktivní videoterminály, kdy bez jakékoli evidence čehokoliv může hrát o velké peníze a o velké výhry a prohry kdokoliv a perou se tam peníze. Takže to jsou věci, které už nás teďka v podstatě postihnou v těch arbitrážích, které už probíhají. Možná by se pan ministr mohl k tomu tady vyjádřit.
        Takže sportovci by měli ten svůj šílený podnikatelský záměr, který nevyšel a skončil krachem Sazky, zpytovat své svědomí. Ti sportovci milionáři, kteří za peníze z hazardu dosáhli svých zisků, by měli vytvořit třeba fond, podpůrný, pro mládež, ze svého a trošičku zpytovat svědomí, a ne na nás zase tady tlačit přes různé petice, jak to dělali vždycky. Já jsem s tím zákonem léta bojoval, tak vím, jaké sprostoty si dokázaly hazardní společnosti přes sportovce plus různé - speciální škola ve Vizovicích vyzývala, ať dáme ruce pryč od hazardu, například. A vytvořily vždycky tlak, který vedl k tomu, že se nic nemohlo stát.
        K těm nadacím ještě pár poznámek. Nadace to vytvářely stejně. Jsou vedle těch, co už tady jmenováno a co o nich píší v novinách, ty pseudonadace, tak je tady skupina nadací, která skoupila státní dluhopisy. Skoupily je hned, tu první tranši, pak musela být vytvořena ještě jedna, desetimiliardová tuším. A tu taky z velké části skoupily. Mě by to nemuselo zajímat, ale dostal jsem skutečně upozornění ze strany hazardu, že tady k tomu došlo. A žádám ministra financí, aby zveřejnil ty nadace, které tyto peníze nebo státní dluhopisy koupily. Normálně by mně do toho nic nebylo, ale ony jsou pobírateli státní podpory v tom, že tyto dluhopisy mají výjimku - nejsou zdaněny, čili to je jedna státní podpora, kterou berou. Takže by měly být zveřejněny. A druhá je, že mají o něco vyšší úrok než bankovní produkty, takže to je další výhoda. Takže by Ministerstvo financí mělo tyto nadace zveřejnit. ***
        Říkám to proto, že zde projednáváme loterijní zákon, a loterijní zákon novou formu zdanění výrazně ovlivní a oni tlačí na nás, abychom s tím nic nedělali. Tak bychom měli tyto nadace oddělit od těch pseudonadací, protože ten, kdo dělá nadační činnost, tak neukládá na pět let 15 miliard. Ten schovává peníze, aby mu je nespotřebovala inflace. Tvrdím, že přínos nadačních a sportovních klubů je tímto, že byl financován zčásti hazardem, že prosazoval úlevy pro hazard, tak je výrazně snížen. Tvrdím, že je i nižší než přínos, který tyto nadace vytvořily. Protože když třeba vzpomenu pana Krásu, který tady lobbuje také za tu skupinu, tak tři roky zpátky se bez podpory hazardu obešel a Národní rada tělesně postižených fungovala velice dobře. A od té doby, byl jsem u toho osobně, když s panem Vrzáněm domluvil jakýsi příspěvek, který výrazně zlepšil a vytvořil nadstandardní podmínky, a teď se toho nechce vzdát. Já to chápu, ale já tady upozorňuji na stav, kdy hazard má na svědomí ročně přibližně 600 sebevražd a nadace si vytvářejí tím, že podporují hazard, vlastně práci, takže některé nadace tím poklesem společenské škodlivosti dopadu hazardu by vlastně mohly zaniknout. Zaniknout proto, že vlastně vytvářejí často tím tlakem na prohlubování problémů společnosti práci samy pro sebe. Takže v tomhle bych byl velmi opatrný.
        Na závěr bych řekl: prosím vás, skutečně přicházíme do doby, kdy je potřeba se nejen fyzicky, ale hlavně psychicky probudit. Děkuji.